Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3190/20

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) a soudců Vojtěcha Šimíčka a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Jaromíra Šicnera, zastoupeného advokátem Mgr. Markem Plajnerem, sídlem Lazarská 11/6, Praha 2, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2020 č. j. 29 NSČR 143/2018-A-154, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. června 2018 č. j. 4 VSPH 448/2015-A-143 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. ledna 2015 č. j. MSPH 89 INS 10291/2014-A-62, za účasti Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze jako účastníků řízení, a insolvenčního správce Ing. Josefa Sedláka, MBA, sídlem Koterovská 633/29, Plzeň, a obchodní společnosti CZECHMASTER Servis, s. r. o., sídlem Chotíkovská 119/12, Plzeň, jako vedlejších účastníků řízení, o návrhu na odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí, takto:

Vykonatelnost usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2020 č. j. -154, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. června 2018 č. j. -143 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. ledna 2015 č. j. -62, se odkládá do vykonatelnosti rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. .

Odůvodnění:

1. Dne 11. 11. 2020 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), v níž se stěžovatel domáhá zrušení shora uvedených soudních rozhodnutí s tvrzením, že jimi bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na soudní ochranu podle d (dále jen " "), právo na spravedlivý proces podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a právo vlastnit majetek podle y.

2. Podáním ze dne 23. 11. 2020 stěžovatel svou ústavní stížnost doplnil a navrhl odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí. Zdůraznil, že nebyly splněny zákonné předpoklady pro zjištění jeho úpadku Městským soudem v Praze (dále jen "městský soud"), neboť má ve skutečnosti pouze jednoho věřitele, vůči němuž je navíc rovněž vedeno insolvenční řízení. Právní závěry dovozené insolvenčním soudem jsou podle něj v extrémním rozporu se zjištěným skutkový stavem. Stěžovatel rovněž upozorňuje na to, že insolvenční řízení je vůči němu vedeno účelově a koordinovaně oběma vedlejšími účastníky za "přispění jimi dosazené insolvenční správkyně" a "nečinného přihlížení insolvenčního soudu". Rozhodnutí městského soudu potvrdil Vrchní soud v Praze (dále jen "vrchní soud"), který však podle stěžovatele zcela ignoroval účelové jednání vedlejších účastníků a insolvenční správkyně, jakož i opakovaně doloženou finanční situaci stěžovatele. Nejvyšší soud dovolání stěžovatele odmítl jako nepřípustné, byť o něm měl podle stěžovatele věcně rozhodnout.

3. Všichni účastníci v reakci na návrh na odložení vykonatelnosti jejich rozhodnutí ve svých vyjádřeních odkázali na , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), ve znění Vedlejší účastníci se k návrhu nevyjádřili.

4. Obecně platí, že ústavní stížnost nemá odkladný účinek. V souladu s však může Ústavní soud na návrh účastníka řízení odložit vykonatelnost napadených rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.

5. Podmínky citovaného ustanovení jsou podle názoru Ústavního soudu splněny, neboť pravomocná a vykonatelná rozhodnutí obecných soudů týkající se zjištění úpadku stěžovatele, mohou v daném případě a v daných souvislostech představovat závažný zásah do základních práv stěžovatele. Napadená rozhodnutí by mohla stěžovateli způsobit nepoměrně větší újmu, než jaká může při odložení jejich vykonatelnosti do skončení řízení o ústavní stížnosti vzniknout jiným osobám. To platí tím spíše, byl-li za způsob řešení úpadku zvolen konkurs ( a násl. ).

6. K odkazu účastníků na Ústavní soud uvádí, že v řízení o ústavní stížnosti postupuje podle , nikoli podle . Proto při odložení vykonatelnosti ústavní stížností napadených rozhodnutí rozhoduje podle shora uvedeného , a nikoli podle ustanovení , resp. nebo zákona o zvláštních řízeních soudních o odkladu vykonatelnosti rozhodnutí. Výkonu pravomoci Ústavního soudu odložit vykonatelnost napadených rozhodnutí tedy nijak nebrání.

7. Ústavní soud vzhledem k výše uvedenému odložil vykonatelnost ústavní stížností napadených rozhodnutí, aniž by tím však jakkoliv předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. ledna 2021

Radovan Suchánek, v.r.

předseda senátu