Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 314/2020
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 61 053,69 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 53 862,25 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 53 862,25 Kč od 1. 12. 2019 do zaplacení ve výši 10,0000 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku 7 191,44 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7 191,44 Kč od 1. 12. 2019 do zaplacení ve výši 10,0000 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.
III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit žalobkyni částku 16 127 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 53 862,25 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 53 862,25 Kč od 1. 12. 2019 do zaplacení ve výši 10,0000 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku 7 191,44 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7 191,44 Kč od 1. 12. 2019 do zaplacení ve výši 10,0000 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, se zamítá. III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit žalobkyni částku 16 127 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalované povinnosti k úhradě částky 61 053,69 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Původní věřitel společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, obec a číslo v pozici postupitele postoupil pohledávku dle § 1879 a násl. občanského zákoníku žalobkyni, postupníkovi, účinnost 3. 7. 2018, což bylo žalované, dlužníkovi dle § 1882 odst. 1 občanského zákoníku oznámeno písemně dopisem z 27. 1. 2020. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli 7. 5. 2019 Smlouvu o úvěru číslo jíž se právní předchůdce žalobkyně zavázal zejména poskytnout žalované finanční službu spočívající v možnosti žalovaného disponovat finančními prostředky ve výši 55 179,25 Kč, žalovaná měla oproti tomu zejména povinnost řádně hradit měsíční splátky, přičemž žalované byla dle jejích pokynů poskytnuta celá výše úvěru. Žalovaná ovšem nehradila měsíční splátky pravidelně, kdy pro následné neurazení dluhu došlo k zesplatnění celého dluhu ke dni 30. 11. 2019, čímž vznikla povinnost žalované jednorázově uhradit zbytek dluhu včetně veškerého příslušenství. Žalovanou částku 61 053,69 Kč tvoří odkoupená pohledávka, a to jistina 55 179,25 Kč, úrok 4 677,84 Kč, poplatky 600 Kč, smluvní pokuta 596,60 Kč. Právní zástupce žalobkyně ve snaze předejít soudnímu řízení vyhotovil a 27. 1. 2020 doporučenou poštou odeslal na poslední známou adresu předžalobní výzvu dle § 142a o. s. ř. o. s. ř. Na účet žalobkyně, jejího právního zástupce, nebylo plněno ničeho.
2. Součástí spisu je na čl. 16 vyhláška Krajského soudu v Praze čj. spisová značka číslo ze dne datum rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení, na čl. 17 /23 - 24/ spisu je usnesení Krajského soudu v Praze čj. insolvenční spisová značka ze dne 29. 9. 2020, jímž bylo rozhodnuto o úpadku žalované a řešení úpadku oddlužením.
3. Okresní soud Praha - východ rozhodl usnesením čj. 3 C 314/2020 -19 ze dne 1. 10. 2020 tak, že řízení je přerušeno. V odůvodnění bylo uvedeno, že žalobce se žalobou ze dne 16. 6. 2020 domáhá po žalované zaplacení částky 61 053,69 Kč s přísl. z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne 7. 5. 2019 s předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, přičemž z výpisu z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2020, č. j. insolvenční spisová značka, byl zjištěn úpadek žalované a bylo povoleno řešení úpadku dlužnice oddlužením.
4. Krajský soud v Praze usnesením čj. insolvenční spisová značka ze dne 31. 8. 2021 rozhodl, že schvaluje zprávu o přezkumu zveřejněnou v insolvenčním rejstříku datum, č. d. anonymizováno, oddlužení se neschvaluje, insolvenční řízení se zastavuje. Dále bylo rozhodnuto o insolvenčním správci a odměně a náhradě výdajů správce, čl. 74 – 77 spisu.
5. Usnesením čj. 3 C 314/2020 -79 ze dne 21. 1. 2022 rozhodl Okresní soud Praha – východ tak, že v řízení se dle ust. § 140a zákona č. 182/2006 o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon ) pokračuje, neboť Krajský soud v Praze usnesením ze dne 31. 8. 2021, č. j. insolvenční spisová značka, které nabylo právní moci dne 30. 9. 2021, neschválil oddlužení žalované a rozhodl o zastavení insolvenčního řízení, čímž pominuly účinky rozhodnutí o úpadku (výrok I.), vyzval žalovanou, aby se vyjádřila k žalobě, uvedla, zda se žalobou souhlasí, zda souhlasí s tvrzeními o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, která jsou uvedena v žalobě.
6. Žalovaná ve věci neučinila žádného vyjádření.
7. Soudem byla učiněna následující skutková zjištění:
8. Dne 7. 5. 2019 je datována listin listina označená Žádost/smlouva o revolvingovém úvěru číslo (Produktové smlouvy k rámcové smlouvě pro poskytování bankovních produktů a služeb číslo), (čl. 67 – 69 spisu). Zde je uvedeno, že poskytovatelem úvěru anonymizována tři slova, klientem je žalovaná, předmětem je revolvingový úvěr v úvěrovém rámci 55 000 Kč, s tím, že počet splátek závisí na výši vyčerpaných peněžních prostředků z úvěrového rámce výši úhrad klienta, minimálně 5 % z dlužné částky nejméně však 500 Kč, vyjma specifických způsobů čerpání. Specifickou podmínkou čerpání je financování černé techniky ve výši 23 505 Kč, kdy v této částce byla odchozí úhrada z úvěrového účtu, měsíční splátka tohoto čerpání 1 175 Kč, počet splátek 24. K úvěruschopnosti žalované bylo uvedeno: nájemní bydlení,„ ženatý/vdaná“, jedno vyživované dítě, podnikatel v oboru obchod, služby, IČO, ulice a číslo, anonymizována dvě slova příjmení – příjmení jméno, pracuje od číslo, čisté příjmy 99 999 Kč, ostatní příjmy 0 Kč, celkový příjem domácnosti 23 192 Kč, náklady bydlení 10 000 Kč, ostatní pravidelné výdaje 2 200 Kč, ostatní finanční závazky (splátky hypoték, úvěrů, úvěrových karet, apod.) 15 000 Kč, dále je uvedeno bankovní spojení. Právní zástupce žalobkyně vystavil listin u obsahující výklad postupu při uzavírání smlouvy a plnění (čl. 70 spisu).
9. Dopisem ze dne 22. 10. 2019 bylo žalované adresováno Odstoupení od úvěrové smlouvy číslo z důvodu prodlení s tím, že dluh se stává splatným v plném rozsahu dne 30. 11. 2019 (dopis na čl. 71 spisu)
10. Dne 8. 1. 2020 byla mezi anonymizována čtyři slova jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek číslo kdy v seznamu pohledávek je vedena i pohledávka za žalovanou. (smlouva o postoupení pohledávek na čl. 37 – 42 spisu, seznam pohledávek na čl. 35 – 36 spisu, příloha číslo – seznam postupovaných pohledávek na čl. 43 – 47 spisu, příloha číslo – seznam postupovaných pohledávek, ocenění na čl. 48 – 53 spisu, příloha číslo – struktura dat, příloha číslo – specifikace předávané dokumentace na čl. 54, 2. strana spisu, příloha číslo – vzor smlouvy o zpětném postoupení pohledávek včetně příloh k tomuto vzoru na čl. 55 – 58, příloha číslo – vzor potvrzení na čl. 59, 2. strana spisu, podpisová stránka na čl. 59, 60 spisu, předávací protokol na čl. 61, 63 spisu)
11. Dne 20. 1. 2020 vystavila anonymizována čtyři slova Potvrzení o přijetí úplaty za postoupení pohledávek ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 8. 1. 2020 (potvrzení na čl. 62 spisu)
12. Dopisem ze dne 27. 1. 2020 bylo právním předchůdcem žalobkyně žalované adresováno Oznámení o postoupení pohledávky. (dopis na čl. 65 spisu)
13. Dopisem ze dne 27. 1. 2020 bylo žalované právním zástupcem žalobkyně adresováno Oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva k plnění. (výzva na čl. 64 spisu)
14. Dle podacího archu datovaného dne 28. 1. 2020 byla žalobkyní podána k poštovní přepravě zásilka adresovaná žalované. (podací arch na čl. 66 spisu)
15. Dle bilance úvěru číslo byla na tento čerpána dne 9. 5. 2019 částka 23 505 Kč, dne 14. 5. 2019 částka 30 000 Kč, dne 17. 5. 2019 částka 184 Kč, dne 17. 5. 2019 částka 118,20 Kč, dne 22. 5. 2019 částka 55,05 Kč. Dále se z bilance podává, že byly žalované činěny pouze předpisy splátek, nákladů vymáhání, sankčních plateb, převod splátek, není vedena žádná částka plnění žalovanou. (bilance na čl. 72 spisu)
16. Skutkový děj:
17. Dne 8. 1. 2020 byla mezi anonymizována čtyři slova jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek číslo v seznamu pohledávek je vedena i pohledávka za žalovanou, kdy dne 20. 1. 2020 vystavil postupitel potvrzení o přijetí úplaty z označené smlouvy. Dopisem ze dne 27. 1. 2020 bylo právním předchůdcem žalobkyně žalované adresováno Oznámení o postoupení pohledávky a dopisem z téhož dne bylo žalované právním zástupcem žalobkyně adresováno Oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva k plnění.
18. K prokázání toho, že byla uzavřena smlouva o úvěru označeného čísla, předložila žalobkyně listin u datovanou 7. 5. 2019 Žádost/smlouva o revolvingovém úvěru číslo (Produktové smlouvy k rámcové smlouvě pro poskytování bankovních produktů a služeb číslo), dle níž poskytovatelem úvěru byla právnická osoba anonymizováno, klientem žalovaná, předmět smlouvy revolvingový úvěr v úvěrovém rámci 55 000 Kč, s tím, že počet splátek závisí na výši vyčerpaných peněžních prostředků z úvěrového rámce výši úhrad klienta, minimálně 5 % z dlužné částky nejméně však 500 Kč, vyjma specifických způsobů čerpání, kdy specifickou podmínkou čerpání je financování černé techniky ve výši 23 505 Kč, měsíční splátka tohoto čerpání 1 175 Kč, počet splátek 24.
19. Co se týká úvěruschopnosti žalované, tak k této jsou jedinými údaji údaje uvedené ve shora označené listin ě, a to: nájemní bydlení,„ ženatý/vdaná“, jedno vyživované dítě, podnikatel v oboru obchod, služby, pracuje od 01/2013, čisté příjmy 99 999 Kč, ostatní příjmy 0 Kč, celkový příjem domácnosti 23 192 Kč, náklady bydlení 10 000 Kč, ostatní pravidelné výdaje 2 200 Kč, ostatní finanční závazky (splátky hypoték, úvěrů, úvěrových karet, apod.) 15 000 Kč, je uvedeno bankovní spojení. Žalobkyni bylo dáno poučení dle § 118a , odst. 1, 3 o. s. ř. o. s. ř. s tím, že je třeba uvést, jakým způsobem byla zjišťována úvěruschopnost žalované, k tomu, že byla zjišťována, je třeba označit důkazy. Žalobkyně při jednání soudu uvedla, že dalšími podklady nedisponuje.
20. Nadále je tak nadbytečným hodnocení jakékoliv další skutečnosti ve vztahu k žalobkyni tvrzené a prokazované smlouvě, k tomuto soud odkazuje níže uvedené právní hodnocení, neboť nelze vzít za prokázané, že byla řádně zkoumána a hodnocena úvěruschopnost žalované. Pro úplnost je však nutné uvést, že dopisem ze dne 22. 10. 2019 bylo žalované adresováno Odstoupení od úvěrové smlouvy číslo z důvodu prodlení s tím, že dluh se stává splatným v plném rozsahu dne 30. 11. 2019.
21. Z hlediska skutkového stavu je tak nadále podstatným zjištění částky, kterou žalovaná obdržela. Dle bilance úvěru číslo byla čerpána dne 9. 5. 2019 částka 23 505 Kč, dne 14. 5. 2019 částka 30 000 Kč, dne 17. 5. 2019 částka 184 Kč, dne 17. 5. 2019 částka 118,20 Kč, dne 22. 5. 2019 částka 55,05 Kč, kdy není vedena žádná částka plnění žalovanou.
22. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb. “).
23. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.
24. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
25. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.
26. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
27. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
28. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
29. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
30. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
31. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.
32. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byl veden kontraktační proces k uzavření smlouvy, jíž by bylo sjednáno, že žalované bude rezervována finanční částka, tedy„ zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí finanční částky, tedy smlouvy o úvěru, když žalované byly finanční prostředky převedeny bezhotovostní formou v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě, právní předchůdce žalobkyně se zavázal tyto rezervovat a následně převést na účet označený žalovanou.
33. Dále, s ohledem na shora uvedené, soud dospěl k závěru, že žalobkyně právní zástupce žalobkyně nedostál své povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , neboť neprovedl řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu zákona č. 257/2016 Sb. korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. ,„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18 , v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutno se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé.
34. V projednávaném případě se právní předchůdce žalobce omezil pouze na uvedení údajů žalovanou, které však nejsou žádným způsobem ověřeny. Žalovaná uvedla, že její příjem činí 99 999 Kč měsíčně, je osobou samostatně výdělečně činnou. Pokud žalovaná uvedla příjem v této výši, bylo třeba jej ověřit příslušnými podklady, daňovými přiznáními, výpisy z účtů, kdy třeba je ověřit nejenom příjmy klienta, ale i jeho výdaje. Žalovaná uvedla, že hradí další závazky ve výši 15 000 Kč. Nebylo však žádným způsobem ověřeno, o jaké závazky se jedná, zdali jsou řádně plněny, zdali žalovaná není vedena v příslušných databázích. Nejsou ověřeny ani další výdaje tvrzené žalovanou. Právní předchůdce žalobkyně tak nedostál své povinnosti řádně přezkoumat úvěruschopnost žalované a nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná.
35. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019 -113 dospěl k závěru, že„ výklad předmětného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud smlouvu o půjčce dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. shledal absolutně neplatnou, pročež je tak nutno peněžní prostředky, které byly dány žalované k dispozici, posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z.
36. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 23 505 Kč, 30 000 Kč, 184 Kč, 118,20 Kč, 55,05 Kč, celkem tak 53 862,25 Kč, kdy není vedena žádná platba ze strany žalované. Celkem se tak žalovaná obohatila o částku v této výši, jíž je povinna žalobkyni vrátit v režimu §§ 2991 , 2993 o. z. Žalovaná tedy byla zavázána k úhradě částky 53 862,25 Kč s příslušenstvím, když žalobkyni rovněž náleží dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná tudíž byla zavázána k úhradě úroku z prodlení z uvedené částky od 1. 12. 2019, když měla vědomí o tom, že uvedenou částku musí vrátit, a nadále s ní nesmí disponovat. V ostatních nárocích byl nárok žalobkyně shledán nedůvodným, proto byl v této části žalobní návrh zamítnut. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. o. s. ř.
37. O náhradě nákladů rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně byla dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšnou. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem 61 053,69 Kč - 100 %, přičemž úspěšnou byla pro částku 53 862,25 Kč – 88 % po zaokrouhlení. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tak činí 100 % - 88 % = 12 %; 88 % - 12 % tak činí 76 % poměru úspěchu na straně žalobkyně. Soud tak přiznal v řízení žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 16 127 Kč. Nekrácená částka nákladů řízení činí 21 219,20 Kč a odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 2 440 Kč a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši á 3 580 Kč a z náhrady hotových výdajů á 300 Kč za úkony právní pomoci, jimiž jsou převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu, účast při jednání soudu dne 7. 9. 2022 dle § 7 , bodu 5, § 13 , odst. 4, § 11 , odst. 1, písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137 , odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 3 259,20 Kč 76 % z částky 21 219,20 Kč činí po zaokrouhlení 16 127 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 , odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) v zákonné pariční lhůtě (§ 160 , odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.