Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 154/2022-21
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Vladislavou Štulcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 16 134,33 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 000 Kč od 25. 6. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 11 000 ve výši 10 % od 10. 11. 2020 do 24. 6. 2022, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 973,42 Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 818,83 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 000 Kč od 25. 6. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 11 000 ve výši 10 % od 10. 11. 2020 do 24. 6. 2022, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 973,42 Kč, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 818,83 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28. 1. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 134,33 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že dne 4. 11. 2019 žalovaný uzavřel s právním předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba s.r.o., IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), prostřednictvím online formuláře umístěného na internetových stránkách příjmení jméno webová adresa, smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 11 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit částku spolu s příslušenstvím a administrativním poplatkem, a to do 4. 12. 2019. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Žalovaný na svůj dluh do dne splatnosti neuhradil ničeho. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit právní předchůdkyně žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 11. 2020 postoupena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 9. 12. 2020. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 23 691,14 Kč. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Žalovaný dluh nevyrovnal i přes zaslání předžalobní upomínky žalobcem.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud vyzval žalobkyni usnesením č.j. 9 C 154/2022-16 ze dne 15. 8. 2022, aby tato soudu sdělila jak, jakým způsobem, zkoumala úvěruschopnost žalovaného.
4. Podáním ze dne 19. 8. 2022 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky ve výši 11 180,1 Kč, představující požadované příslušenství (kapitalizovaný úrok ve výši 6 045,77 Kč) a smluvní pokutu ve výši 5 134,33 Kč. Dále žalobkyně soudu sdělila, že důkazy o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr nedisponuje. Po revizi žalovaných částek tak žalobkyně upravila svůj žalobní návrh, a to co do požadovaného příslušenství pohledávky a smluvní pokuty.
5. Jelikož částečné zpětvzetí žalobkyně učinila dříve, než soud začal jednat o věci samé, bylo řízení v rozsahu částečného zpětvzetí podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. zastaveno, a to usnesením Okresního soudu v Chomutově, číslo jednací ze dne 12. 9. 2022, které nabylo právní moci dne 20. 10. 2022. Nadále tedy předmětem řízení zůstala jistina ve výši 11 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 000 ve výši 10 % od 10. 11. 2020 do zaplacení a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 973,42 Kč.
6. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
7. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:
8. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne 4. 11. 2019, a to ve formě smlouvy o spotřebitelském úvěru. V rámci Smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 11 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného. Bankovní účet žalovaného č. bankovní účet vedený u právnická osoba V rámci Smlouvy se žalovaný zavázal kromě vrácení poskytnutých prostředků zaplatit i poplatek (výpůjční úrok 99 Kč, administrativní poplatek 4 796,77 Kč), celkem tedy všechny položky tvoří částku 15 895,77 Kč Smlouva nebyla žalovaným podepsána, kdy tato obsahovala prohlášení, že žalovaný v Kadani, prostřednictvím IP adresy, svým podpisem stvrdil, že se se zněním dokumentu podrobně seznámil, porozuměl mu a bez výhrad s ním souhlasí.
9. Z dokumentu nazvaného Předsmluvní informace ke smlouvě o spotřebitelském úvěru soud zjistil, popis základních parametrů spotřebitelského úvěru, tedy celková výše úvěru 11 000 Kč, splacení do 30 dnů, s možností prodloužení splatnosti úvěru, možnost splátkového kalendáře. Celková částka ke splacení je představována úvěrem ve výši 11 00 Kč, poplatek ve výši 4 895,77 Kč. Předsmluvní informace nebyly žalovaným podepsány, kdy tyto obsahovaly prohlášení, že žalovaný v Kadani, prostřednictvím IP adresy, svým podpisem stvrdil, že se se zněním dokumentu podrobně seznámil, porozuměl mu a bez výhrad s ním souhlas. Datováno dne 4. 11. 2019.
10. Z potvrzení o provedení odchozí platby ze dne 25. 10. 2021 od právnická osoba soud zjistil, že dne 4. 11. 2019 byla provedena platba, připsání částky ve výši 11 000 Kč na účet žalovaného č. bankovní účet, zpráva pro příjemce: úvěr právnická osoba
11. Z Všeobecných obchodních podmínek byly zjištěny mimo jiné podmínky poskytnutí úvěru, proces žádosti a uzavření smlouvy, náklady spojené s poskytnutím úvěru, splatnost úvěru. Tato listina není opatřena žádným podpisem žalovaného.
12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 9. 12. 2020 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Odeslání oznámení bylo zjištěno z podacího archu žalobkyně ze dne 11. 12. 2020.
13. Z předžalobní upomínky ze dne 25. 11. 2021 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 23 691,14 Kč se zákonnými úroky z prodlení představující nároky uplatněné v tomto řízení. Odeslání této upomínky bylo zjištěno z podacího archu právního zástupce žalobkyně ze dne 29. 11. 2021.
14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 11. 2020 ve znění jejího uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni.
15. Z dokumentu označeného anonymizováno číslo, právnická osoba byly zjištěny informace o žalovaném a podmínky čerpání úvěru, totožné jako ve Smlouvě. Dále bylo zjištěno, že žalovaný na úvěr uhradil 0 Kč.
16. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav:
17. Dne 4. 11. 2019 byla mezi původní věřitelkou a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému úvěr – spotřebitelský úvěr ve výši 11 000 Kč. Daný úvěr poskytla původní věřitelka žalovanému převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný se opak zavázal poskytnutý spotřebitelský úvěr splatit do 4. 12. 2019. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 4 895,77 Kč Celkem tedy částku 15 895,77 Kč. Žalobkyně soudu na výzvu k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného sdělila, že důkazy o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr nedisponuje. Soud tak shledal posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyni žalobkyně jako nedostatečné. Z předložených důkazů tedy nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně, jakkoliv zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdkyni žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 11. 2020. Žalovaný byl o postoupení pohledávky na žalobkyni informován dopisem ze dne 9. 12. 2020. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne 25. 11. 2020 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené. Žalovaný však neuhradil ničeho.
18. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
19. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
21. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
22. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
23. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
24. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného dokazování vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 4. 11. 2019 částku 11 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný neuhradil právní předchůdkyni žalobkyně dle smlouvy ničeho. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou z dále uvedených důvodů, dále se nezabýval jejími ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.
25. Z provedeného dokazování, nevyplynulo, že by se právní předchůdkyně žalobkyně, jakkoliv zabývala schopností žalovaného úvěr splácet. Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v případě otázky splnění povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr počítá i s vlastní aktivitou žalovaného (§ 87 odst. 1) ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tak dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku).
26. Je rovněž nutno připustit, že s ohledem na bezúročnost úvěru by bylo nutno na daný právní vztah aplikovat § 5 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, jenž stanoví aplikaci daného zákona pouze v omezené míře, nevztahuje se tedy na něj právě již zmiňované ustanovení § 86 a 87 zmíněného zákona o povinnosti zkoumat schopnost splácet úvěr. Je nicméně zřejmé, že daný právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným splňuje parametry spotřebitelského úvěru, když se jedná o vztah mezi dodavatelem (žalobkyně jakožto podnikající právnickou osobou) a spotřebitelem (žalovaným jako fyzickou osobu nepostupující v rámci podnikatelské činnosti, který obdržel od žalobkyně finanční plnění právě v rámci takové činnosti žalobce), tedy parametry zmíněné v § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. S odkazem na shora uvedený nález Ústavního soudu a jeho závěry je soud přesvědčen, že tyto nepřipouští jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) dle § 87 odst. 1 zákona o SP, resp. i při aplikaci § 5 odst. 3 zákona o SP, je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto již shora specifikované konsekvence.
27. Pokud pak bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uhradila žalovanému 11 000 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinen takové obohacení žalobci vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaný byl tedy povinen bezdůvodné obohacení vydat bezodkladně po výzvě věřitele (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Ve vztahu k dluhu z bezdůvodného obohacení se tak tento stal splatným po doručení žaloby žalovanému soudem, to při použití ustanovení § 49 odst. 1 a odst. 4 o. s. ř. dne 24. 6. 2021. Nejpozději dne 25. 6. 2021 se tak žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1968 o.z. V otázce sazby těchto úroků z prodlení se uplatní ust. § 1970 o.z., kdy její výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána dle § 1879 o.z. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 11. 2020. V návaznosti na výše uvedené soud vyhověl žalobě v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I., v ostatním žalobu ve výroku II. zamítl.
28. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 818,83 Kč, přičemž tato částka představuje 36,36 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,18 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31,82 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 134,33 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně.
29. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.