Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1617/20

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatelů Františka Bambuly a Marcely Bambulové, zastoupených JUDr. Jaroslavem Savkem, advokátem, sídlem Slavíkova 625, Proboštov, proti usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. dubna 2020 č. j. -9, vedené pod

sp. zn.

, proti usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. května 2020 č. j. -10, vedené pod

sp. zn.

a proti usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. dubna 2020 č. j. -20, vedené pod

sp. zn.

, za účasti Okresního soudu v Ústí nad Labem, jako účastníka řízení, a České republiky - Ministerstva spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 427/16, Praha 2 - Nové Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavními stížnostmi podle písm. d)y (dále jen "") a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), doručenými Ústavnímu soudu dne 9. 6. 2020 a vedenými pod

sp. zn.

,

a

napadli stěžovatelé v záhlaví uvedená usnesení, kterými jim byl dle jejich názoru vyměřen soudní poplatek v nesprávné výši.

2. Z ústavních stížností a jejich příloh se podává, že stěžovatelé podali u Okresního soudu v Ústí nad Labem žaloby, kterými se domáhají náhrady škody a přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu. Napadenými usneseními byli stěžovatelé vyzváni k zaplacení soudních poplatků výši 3 000 Kč (ve věci sp. zn. a sp. zn. ) a 33 491 Kč (ve věci sp. zn. ). Proti těmto usnesením stěžovatelé podali námitky a požádali o osvobození od soudních poplatků. O těchto návrzích nebylo ke dni podání ústavní stížnosti rozhodnuto.

3. Usnesením ze dne 16. 6. 2020 Ústavní soud spojil stížnosti vedené pod spisovými značkami ,

a

ke společnému řízení s tím, že budou nadále vedeny pod spisovou značkou .

4. Soudce zpravodaj předtím, než se zabývá obsahovou stránkou návrhu, je vždy povinen přezkoumat splnění všech procesních podmínek řízení vyžadovaných ( ), což zahrnuje i posouzení, zda podání splňuje též podmínku přípustnosti ve smyslu ustanovení tohoto zákona. V daném případě shledal, že tomu tak není.

5. Ústavní soud ve své rozhodovací praxi opakovaně dovodil, že ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu jsou vybudovány především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky vyplývajícími z příslušných procesních norem. Tento princip subsidiarity plyne již z y, podle kterého je ochrana základních práv a svobod úkolem soudní moci obecně, nikoliv úkolem pouze Ústavního soudu; konkrétně je pak vyjádřen v ustanovení , podle něhož je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

6. Za nepřípustnou je ve světle řečeného nutno považovat i nyní projednávanou ústavní stížnost. Otázkou přípustnosti ústavní stížnosti proti výzvě k zaplacení soudního poplatku se Ústavní soud zabýval mj. ve stanovisku pléna sp. zn. ze dne 23. 4. 2013 (ST 35/69 SbNU 859; 124/2013 Sb.). V tomto stanovisku Ústavní soud konstatoval, že ústavní stížnost proti usnesení soudu, kterým byl účastník řízení podle zákona České národní rady č. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), vyzván k zaplacení poplatku za řízení, splatného podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, je podle nepřípustná.

7. Ústavní soud v tomto stanovisku dále uvedl, že případné nesprávné určení výše poplatku ve výzvě podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích samo o sobě není způsobilé bezprostředně přivodit zásah do základních práv a svobod poplatníka. Takovýto důsledek by bylo možné přičíst až usnesení, kterým se zastavuje řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku, nebo usnesení, kterým nebylo vyhověno návrhu poplatníka na vrácení poplatku, jenž byl zaplacen na základě nesprávné výzvy soudu. Stěžovatel poté ovšem může brojit (nakonec i prostřednictvím ústavní stížnosti) proti zmíněným navazujícím rozhodnutím.

8. Právním názorem obsaženým v tomto stanovisku je Ústavní soud i v nyní projednávané věci vázán, a tudíž byl nucen ústavní stížnost odmítnout jako nepřípustnou dle . K návrhu stěžovatelů na odklad vykonatelnosti napadených usnesení Ústavní soud konstatuje, že užití tohoto institutu přichází v úvahu za situace, lze-li očekávat delší čas do vydání konečného rozhodnutí. V daném případě taková situace nenastala a návrh na odklad vykonatelnosti akcesoricky sdílí osud ústavní stížnosti. Ústavní soud konečně neshledal ani důvod vyhovět návrhu stěžovatelů, aby jim byla přiznána náhrada nákladů na zastupování v řízení před Ústavním soudem. Podle je takový postup možný pouze v případě, že ústavní stížnost nebyla odmítnuta. Ústavní soud taktéž s ohledem na okolnosti případu neshledal, že by šlo o "odůvodněný" případ předpokládaný v , kdy by bylo namístě uložit placení nákladů řízení, jež jinak zásadně nesou účastníci sami, jinému účastníkovi či vedlejšímu účastníkovi.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. července 2020

Jiří Zemánek v. r.

soudce zpravodaj