Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 12/2021

Potvrdené rozhodnutím 27 CO 192/2022-143
„Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Romana Fremra a soudců Mgr. Jana Podaného a Mgr. Jany Kajzrové ve věci žalobkyně: [[osobní údaje žalobkyně]] sídlem [[adresa]] zastoupená advokátem Mgr. [[jméno]] [[příjmení]] sídlem [[adresa]] proti žalované: [[osobní údaje žalované]] bytem [[adresa]] zastoupená advokátkou JUDr. [[jméno]] [[příjmení]] sídlem [[adresa]] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ č.j. 34 C 12/2021-79 ze dne 19.4.2022 takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení."

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Kadlecovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

takto:

I. Podílové spoluvlastnictví k pozemku parc. číslo o výměře 724 m2, pozemku parc. číslo o výměře 231 m2, jehož součástí je stavba adresa (rodinný dům) a parc. číslo o výměře 25 m2, jehož součástí je stavba bez č.p. (garáž), to vše zapsané na listu vlastnictví číslo v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Střčedočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ, katastrální území a územní celek se zrušuje a tyto nemovitosti se přikazují do výlučného vlastnictví žalované.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 225 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Podílové spoluvlastnictví k pozemku parc. [číslo] o výměře 724 m2, pozemku parc. [číslo] o výměře 231 m2, jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům) a parc. [číslo] o výměře 25 m2, jehož součástí je stavba bez č.p. (garáž), to vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Střčedočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ, katastrální území a [územní celek] se zrušuje a tyto nemovitosti se přikazují do výlučného vlastnictví žalované. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 225 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s tvrzením, že žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. číslo o výměře 724 m2 a pozemku parc.č. st. 167, jehož součástí je stavba adresa – rodinný dům, to vše se nachází v obci a katastrální uzemí a je zapsáno na listu vlastnictví číslo v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ. Žalobkyně vlastní na předmětných nemovitých věcech spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ a žalovaná spoluvlastnický podíl o velikosti ¾. Žalobkyně svůj spoluvlastnický podíl získala na základě usnesení o příklepu soudního exekutora. Vzhledem k tomu, že vypořádání podílového spoluvlastnictví jeho reálným rozdělením nepřichází v tomto případě v úvahu, žádala žalobkyně, aby bylo podílové spoluvlastnictví zrušeno a vypořádáno tak, že budou předmětné nemovité věci přikázány do jejího výlučného vlastnictví za současného poskytnutí odpovídající náhrady žalované, a to dle znaleckého posudku.

2. Žalovaná je osobou omezenou ve svéprávnosti, opatrovnice s navrhovaným vypořádáním podílového spoluvlastnictví nesouhlasila s tvrzení, že v zájmu žalované jakožto opatrovanky při zrušení a vypořádání předmětného podílového spoluvlastnictví je přikázání předmětných nemovitostí do jejího výlučného vlastnictví za současného poskytnutí odpovídající náhrady žalobkyni, a to dle znaleckého posudku. Žalovaná dále upozornila, že předmětem vypořádání by měly být veškeré nemovité věci zapsané na předmětném listu vlastnictví, tedy navrhla, aby bylo zrušeno a vypořádáno spoluvlastnictví k pozemku parc. č. st. číslo, o výměře 724m2 a pozemku parc. číslo o výměře 231m2, jehož součástí je stavba adresa – rodinný dům) a pozemku parc. č. st. 216, o výměře 25 m2, jehož součástí je stavba bez č.p. – garáž, to vše zapsáno na listu vlastnictví číslo pro katastrální území a územní celek, vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ (dále jen„ předmětné nemovitosti“).

3. Mezi stranami nebylo sporu o hodnotě nemovitosti, která činí 4 900 000 Kč.

4. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu datum bylo zjištěno, že účastnice řízení jsou podílovými vlastníky předmětných nemovitostí, když žalobkyně vlastní ideální ¼ předmětných nemovitostí a žalovaná vlastní ideální ¾ předmětných nemovitostí.

6. Z usnesení soudního exekutora anonymizováno jméno příjmení ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací bylo zjištěno, že žalobkyně podíl na předmětných nemovitostech získala příklepem v dražbě.

7. Z usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí ze dne číslo jednací bylo zjištěno, že žalovaná předmětné nemovitosti získala jako dědictví po svém synovi jméno příjmení, narozeném datum, zemřelým datum.

8. Z výpisu z právnická osoba ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje na svém bankovním účtu s částkou 5 252 123,83 Kč.

9. Z potvrzení Městské části obec a číslo, Odbor sociálních věcí bylo zjištěno, že žalovaná ke dni datum disponuje na bankovním účtu vedeném u obec spořitelny s částkou 5 477 251,94 Kč a hotovostí uloženou u Městské části obec a číslo v trezoru ve výši 900 Kč.

10. Z potvrzení o provedené lustraci v CEO dne datum bylo zjištěno, že žalovaná má syna jméno příjmení, narozeného datum.

11. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil další skutečnosti relevantní pro rozhodnutí ve věci.

12. Podle , (dále jen „“), nemůže být nikdo nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze -li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou donu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

13. Podle není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

14. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně získala na základě usnesení o příklepu soudního exekutora v exekučním řízení vedeném proti povinnému, který je synem žalované. Prokázala svou solventnost a tvrdila, že jejím záměrem je předmětnou nemovitost opravit a následně pronajmout nebo prodat. Žalovaná získala svůj podíl, jakožto dědictví po svém synovi, prokázala svou solventnost jak k vyplacení žalobkyně, tak i k provedení případných oprav nemovitosti. Při posuzování, zda by k takovému snížení hodnoty došlo, bude soud vycházet zejména z povahy konkrétní věci. Výkladem a contrario k ustanovení , pak lze dospět k závěru, že rozdělení věci je třeba provést vždy, je-li to„ dobře možné“. Je tedy třeba, aby rozdělení bylo nejen fakticky možné a technicky proveditelné, ale také aby bylo opodstatněno s ohledem na využití věci (musí být dána faktická i funkční dělitelnost věci). Pokud by rozdělení nebylo uskutečnitelné bez nákladných stavebních úprav, bylo by v takovém případě třeba považovat věc za reálně nedělitelnou (usnesení Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. ze dne 3. srpna 2005). V našem případě se jedná o pozemek včetně staveb a soud je toho názoru, že by k rozdělení předmětných nemovitostí dle velikostí podílů není dobře možné, a proto přichází v úvahu přikázání nemovitostí jednomu ze spoluvlastníků, a to za přiměřenou náhradu. Soud je dále toho názoru, že pro rozhodnutí, komu má být věc přikázána není rozhodující ani výše podílu, ani účelné využití věci, ale jde o souhrn skutečností, které jsou v dané věci relevantní s tím, že soud může věc přikázat do výlučného vlastnictví i tomu spoluvlastníkovi, kterému zákonná kritéria nesvědčí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. ze dne 16. dubna 2006). V tomto případě byly pro soud relevantní pro přikázání nemovitosti žalované následující skutečnosti. Žalovaná získala svůj podíl jakožto dědictví po svém synovi, naproti žalobkyni, která nemovitosti získala v dražbě a nemá k nim žádný citový vztah. Obě strany prokázaly, že disponují s dostatkem finančních prostředků pro uhrazení případně přikázaných podílů. Žalovaná by však vyplácela menší podíl, tedy ideální ¼, kterou vlastní žalobkyně a žalované zbývala by ji pak větší rezerva na případné opravy. Soud vzal v úvahu skutečnost, že žalovaná je fyzickou osobou, která má potomka, který by případně mohl danou nemovitost zdědit. Žalobkyně sama uvedla, že nemovitosti by ráda vlastnila pouze z ekonomických důvodů, výdělečnou činnost buďto prodejem nemovitosti, nebo jejich pronajmutím. Vzhledem k výše uvedenému soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a zrušil podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované a přikázal nemovitosti do vlastnictví žalované.

15. Dále výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 225 000 Kč, která představuje hodnotu ¼ podílu na předmětných nemovitostech a vzhledem k tomu, že žalobkyně je osobou omezenou ve svéprávnosti prodloužil pariční lhůtu na 30 dní od právní moci tohoto rozsudku ( věta prvá za středníkem )

16. Vzhledem k tomu, že se v tomto řízení, jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, v němž všichni účastníci (spoluvlastníci) mají v řízení shodné procesní postavení žalobců i žalovaných a v němž předem nemohou přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu, a naopak každý z odlišných návrhů jednotlivých účastníků může mít rozumný a přesvědčivý základ, se zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení soudu jeví, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody (srov. Nález Ústavního soudu ze dne 12.12.2019, sp.zn. ). V tomto řízení soud zvláštní důvody neshledal, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.