Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
11 C 87/2022-32
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 26 201,60 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 6 201,60 Kč a do úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 26 201,60 Kč od 30. 8. 2019 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 397,20 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 6 201,60 Kč a do úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 26 201,60 Kč od 30. 8. 2019 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 397,20 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení: 1) dlužné jistiny spotřebitelského úvěru poskytnuté žalovanému společností právnická osoba se sídlem adresa, obec a číslo, IČO (dále„ právní předchůdkyně“) dle smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši 20 000 Kč, 2) poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 201,60 Kč, 3) úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 26 201,60 Kč za dobu od 30. 8. 2019 do zaplacení s tím, že pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru na ni postoupila právní předchůdkyně. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného ověřovala právní předchůdkyně zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Žalovaný odesláním žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdil, že je schopen zápůjčku splatit. Na základě lustrací a prohlášení žalovaného právní předchůdkyně nepojala důvodné podezření o neschopnosti žalovaného zápůjčku splatit.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil.
3. Smlouvou o spotřebitelském úvěru bylo prokázáno, že je v ní označena právní předchůdkyně jako zapůjčitel a žalovaný, označený rodným číslem (číslo), adresou trvalého bydliště (obec a číslo), telefonním číslem (číslo) a e-mailovou adresou email). V textu smlouvy je uvedeno, že právní předchůdkyně se zavazuje dne 30. 7. 2019 poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč formou bezhotovostního převodu na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet a žalovaný se zavazuje splatit zápůjčku do 29. 8. 2019 včetně poplatku za zápůjčku ve výši 6 201,60 Kč. Listina není datována, je opatřena podpisem právní předchůdkyně, podpisem žalovaného nikoliv.
4. Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo prokázáno, že jako věřitel je v této listině označena právní předchůdkyně, celková výše spotřebitelského úvěru je uvedena 20 000 Kč, doba trvání spotřebitelského úvěru 30 dnů a poplatek za poskytnutí úvěru 6 201,60 Kč. Listina je opatřena pouze podpisem právní předchůdkyně.
5. Potvrzením o provedené platbě bylo prokázáno, že z účtu právní předchůdkyně byla dne 30. 7. 2019 odeslána pod variabilním symbolem číslo částka 20 000 Kč na účet č. bankovní účet.
6. právnická osoba bylo prokázáno, že majitelem účtu č. bankovní účet v době od 1. 7. 2019 do 31. 8. 2019 byl žalovaný a na tento účet byla dne 30. 7. 2019 připsána pod variabilním symbolem číslo částka 20 000 Kč.
1. Smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že je podepsána právní předchůdkyní jako postupitelem dne datum a žalobkyní jako postupníkem dne datum. Obsahem smlouvy je postoupení pohledávek postupitele vzniklých ze smluv o zápůjčce a specifikovaných v seznamu pohledávek na postupníka, a to ke dni uzavření této smlouvy.
2. Seznamem pohledávek bylo prokázáno, že je v něm uvedena žalovaná pohledávka.
3. Oznámením o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že je datováno 3. 12. 2021, adresováno žalovanému a obsahuje sdělení právní předchůdkyně o postoupení pohledávky z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru z předmětné smlouvy číslo ve výši 42 757,18 Kč na žalobkyni.
4. Výzvou žalobkyně bylo prokázáno, že je datována 3. 12. 2021 a adresována žalovanému, listina obsahuje výzvu žalovanému k úhradě pohledávky vzniklé z předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo v celkové výši 54 757,18 Kč.
5. Podacím lístkem bylo prokázáno, že dne 3. 12. 2021 byla odeslána právním zástupcem žalobkyně písemnost adresována žalovanému.
6. Z ostatních v řízení provedených důkazů soud nečinil žádná skutková zjištění.
7. Soud v řízení dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které právní předchůdkyně žalovanému poskytla dne 30. 7. 2019 na jeho účet vedený u právnická osoba pod číslo částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 6 201,60 Kč do 29. 8. 2019. Taková smlouva sice nebyla mezi účastníky uzavřena písemně (smlouva předložená žalobkyní postrádá podpis žalovaného), to však nemá za následek její neplatnost. Soud nemá pochybnosti o uzavření takové smlouvy s ohledem na uvedení osobních údajů žalovaného jako je jeho rodné číslo a číslo jeho účtu u právnická osoba v předložené byť žalovaným nepodepsané smlouvě, jakož i skutečnost, že na jeho účet byla skutečně právní předchůdkyní dne 30. 7. 2019 poskytnuta částka 20 000 Kč. Žalovaný svůj závazek vrátit poskytnutou zápůjčku však nesplnil. Právní předchůdkyně následně uzavřela dne datum se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou postoupila pohledávky ve smlouvě uvedené, mimo jiné i pohledávku za žalovaným, na žalobkyni. Uvedená skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 3. 12. 2021. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě žalované částky dopisem ze dne 3. 12. 2021, předaným k poštovní přepravě téhož dne.
8. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval tato ustanovení právních předpisů:
Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, (dále též jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky dle § 2390 a násl. o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 z. s. ú. Není sporu o tom, že v době uzavření smlouvy žalovaný vystupoval jako spotřebitel a právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel. Bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, tuto svou povinnost však nesplnila, neboť před poskytnutím úvěru nezjišťovala a neověřovala příjmy a výdaje žalovaného tak, aby mohla podrobně analyzovat jeho domácí rozpočet. Je tedy zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného řádně (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). Soud tedy uzavírá, že právní předchůdkyně neověřila řádně úvěruschopnost žalovaného a s ohledem na to je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 86 odst. 1 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, splnění povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o poplatcích.
10. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 20 000 Kč, kterou žalovaný dosud nevrátil. Ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaný v částce 20 000 Kč bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru postoupena.
11. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do nároku na zaplacení částky 20 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Pokud se žalobkyně domáhala úhrady poplatku za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 6 201,60 Kč, soud s ohledem na vyslovení závěru o neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi účastníky v této části žalobu zamítl, jakož i v části, v níž požadovala žalobkyně po žalovaném úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 26 201,60 Kč od 30. 8. 2019 do zaplacení, neboť s poukazem na § 87 z. s. ú. a závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, nemá žalobkyně v tomto případě právo na zaplacení úroků z prodlení.
12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a podle poměru úspěchu a neúspěchu žalobkyně ji přísluší náhrada nákladů řízení ve výši 16 % Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 049 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) ve výši 5 450 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., když za sepis předžalobní výzvy soud přiznal žalobkyni dle § 11 odst. 2 písmeno h) vyhl. č. 177/1996 Sb. polovinu odměny, z náhrady hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby ve výši 900 Kč dle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. a z náhrady DPH ve výši 1 333,50 Kč dle § 137 o. s. ř. Celkem náklady řízení žalobkyně činí 7 732,50 Kč, z toho 16 % činí 1 397,20 Kč. Soud s ohledem na shora uvedené uložil žalovanému zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 397,20 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
13. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek nebyly shledány důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu Jeseník. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.