Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 442/2021

Potvrdené rozhodnutím 28 CO 240/2022-94
„Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Kubáčové a soudkyň Mgr. Šárky Hájkové a Mgr. Aleny Zemkové ve věci žalobkyně: [[osobní údaje žalobkyně]] sídlem [[adresa]] zastoupená advokátem Mgr. [[jméno]] [[příjmení]], LL.M. sídlem [[adresa]] proti žalovanému: [[osobní údaje žalovaného]] bytem [[adresa]] o 24 885,39 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 20. července 2022, č. j. 22 C 442/2021-72, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. a III. potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení."

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 24 885,39 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 18 911 Kč, úrok z prodlení z částky 18 911 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 5 974,39 Kč, úrok 10,99 % ročně z částky 22 230,16 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení, úrok z prodlení z částky 5 974,39 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, se zamítá.

III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku ve výši 1 273 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 18 911 Kč, úrok z prodlení z částky 18 911 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 5 974,39 Kč, úrok 10,99 % ročně z částky 22 230,16 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení, úrok z prodlení z částky 5 974,39 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, se zamítá. III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku ve výši 1 273 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalovanému povinnosti k úhradě částky 24 885,39 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalovaný dle a násl. , , ve znění pozdějších předpisů, uzavřel s žalobkyní (pod názvem právnická osoba, ke změně názvu žalobkyně ze právnická osoba na právnická osoba došlo 28. 11. 2019) dne 26. 8. 2019 smlouvu o hotovostním úvěru číslo. Podpisem smlouvy se dle článku 6. staly nedílnou součástí úvěrové podmínky, kdy uzavřením smlouvy žalovaný mimo jiné stvrdil, že se s nimi seznámil a rozumí jim. Nejdůležitější body úvěrových podmínek jsou taktéž součást smlouvy, konkrétně článek 4., 5. a 6. smlouvy. Proces komunikace, uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, probíhá tak, že klienti v úvodu žádosti o úvěr zadávají jméno, rodné číslo, kontaktní údaje (telefonní číslo, e-mailová adresa), žádanou celkovou částku úvěru, výši měsíční splátky. Dále poskytují další podstatné informace o příjmech, výdajích, bydlišti a rodinném stavu. Podání žádosti o úvěr potvrzují zadáním jedinečného autorizačního SMS kódu zaslaného žalobkyní na uvedené telefonní číslo. Poté pokračují s dodáváním dalších podkladů důležitých pro posouzení nejen jejich úvěruschopnosti, nahráním dvou dokladů totožnosti a bankovních výpisů k účtu vedenému v České republice na své jméno, a to i z důvodu kontroly, neboť všechny doklady a dokumenty procházejí automatickými, manuálními kontrolami ověřujícími jejich platnost, pravost. Žalobkyně zajišťuje i plnění podmínek vyplývajících ze , o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Provedení on-line identifikace a kontroly klienta dle citovaného zákona nahrazuje provedení identifikace klienta za fyzické přítomnosti. Peněžní prostředky ze smlouvy o hotovostním úvěru mohou být čerpány pouze na takto ověřené číslo bankovního účtu klienta. Smlouva o hotovostním úvěru je podepsána zadáním autorizačního kódu v zabezpečeném online prostředí odeslaného na ověřené telefonické číslo klienta, nahrazující podpis klienta. SMS zpráva s autorizačním kódem je generována na žádost klienta kliknutím na příslušné tlačítko v jeho uživatelském profilu na Portálu, což je mu umožněno až po prostudování předsmluvních informací, úvěrových podmínek a znění samotné smlouvy o hotovostním úvěru. Informace o telefonním čísle a času, kdy přesně byla SMS zpráva a kam zaslána, žalobkyně uchovává. Po zadání SMS kódu klient potvrzuje kliknutím na příslušné tlačítko, že smlouvu chce podepsat, jméno a příjmení se spolu s SMS kódem pevně propíše do dokumentu, obsah dokumentu je tím zafixován a není možné jej změnit. Při předkontraktaci klienti zakládají personalizovaný a zabezpečený uživatelský profil do internetové aplikace žalobkyně (Portál). Volí heslo pro přístup do uživatelského profilu na základě odkazu zaslaného na klientem uvedenou e-mailovou adresu. Uživatelský profil na Portálu je chráněn a veden výlučně za daným klientem (po ověření identity), přístup k němu je chráněn a umožněn pouze prostřednictvím jedinečného přístupového hesla, případně i ověřovací SMS zaslané na ověřené telefonní číslo klienta. Klient může kdykoliv z celého procesu odejít a vrátit se, kdykoliv potřebuje. Takto je zabezpečeno ověření klienta a jeho identifikace v celém procesu uzavírání smlouvy o hotovostním úvěru. V uživatelském profilu mají klienti přehled o svých půjčkách (např. splátkový kalendář, veškeré dokumenty souvisící s uzavřenou smlouvou o úvěru), mohou elektronicky komunikovat se zaměstnanci žalobkyně, měnit osobní, kontaktní údaje při současném doložení dokladů ověřujících danou změnu (např. nový občanský průkaz), žádat o změnu data splátek, sjednat pojištění schopnosti splácet. Portál a jednotlivé uživatelské profily klientů jsou vedeny v elektronickém systému srovnatelném s internetovým bankovnictvím, funguje na stejných principech a interních funkčních systémech jako uživatelské profily klientů žalobkyně využívající platební služby na základě licence platební instituce od obec národní banky, tj. služby týkající se vedení platebního účtu, provádění platebních transakcí, správy a vydávání platebních prostředků a nových PSD2 (AIS a PIS) služeb. Portál splňuje podmínky pro dodržení obligatorní písemné formy právního jednání, , aby byl řádně zachycen obsah právního jednání, došlo k určení osoby klienta. Současně žalobkyně identifikuje jednající osobu jako klienta prostřednictvím jeho dokladů totožnosti, bankovních výpisů, přihlášením do uživatelského profilu na Portálu pomoci uživatelského jména a jím zvoleného hesla, autorizačním (podpisovým) kódem v SMS zprávě na ověřené telefonní číslo klienta. Autorizační kód je určen pro jeden konkrétní úkon v jeden konkrétní čas pro jednoho klienta. Základní identifikační údaje klienta, žalobkyně jsou uvedeny přímo ve smlouvě o hotovostním úvěru. Lze tak za tzv. prostý elektronický podpis považovat zadání identifikovaného klienta specifickým autorizačním kódem, který může použít pouze on k jednomu konkrétnímu úkonu, současně potvrzuje a projevuje svou vůli být smlouvou o hotovostním úvěru vázán. Autorizační kód je poté natrvalo spojen s daným PDF souborem a jednotlivé navazující údaje jsou uloženy v interním systému žalobkyně. Na základě uvedených skutečností má žalobkyně za to, že všechny smlouvy uzavřené a podepsané prostřednictvím této internetové aplikace jsou uzavřeny jednoznačně identifikovanou a verifikovanou osobou, obsah právního jednání byl řádně zachycen. Podobný způsob uzavírání smluv v písemné formě používají i bankovní instituce. Dne 26. 8. 2019 poskytla žalovanému dle smlouvy a s hl. 3 podmínek úvěr 25 000 Kč na bankovní účet, který za tímto účelem žalovaný uvedl ve smlouvě, č. bankovní účet. Za poskytnutý úvěr byl účtován, smlouvy, poplatek 5000 Kč, dle smlouvy započten na první splátky úvěru. Žalobkyně zaslala částku odpovídající částce sjednaného úvěru, 25 000 Kč, na označený účet žalovaného. Žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splácet v 54 pravidelných měsíčních splátkách ve výši v  smlouvy, tedy 600 Kč měsíčně. Dle smlouvy a hl. 4 úvěrových podmínek byla v jednotlivých splátkách zahrnuta příslušná část úvěru a úroky. První splátka byla, smlouvy, splatná 19. 9. 2019. Datum splatnosti druhé a následujících splátek bylo sjednáno vždy 19. dni v měsíci. Úvěr byl úročen sazbou v  smlouvy, hl. 3 úvěrových podmínek od 26. 8. 2019, ode dne, kdy byl úvěr žalovanému poskytnut. Roční úroková sazba činila 10,99 %. Žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu provedl úhrady v celkem 6 089 Kč. Jednotlivé úhrady byly dle úvěrových podmínek započteny na jistinu 2 769,84 Kč, úrok 2 130,16 Kč, pojistné 689 Kč. Během trvání úvěrového vztahu se žalovaný dostal do prodlení s úhradou jednotlivých splátek, prvním dnem prodlení dle zákona o spotřebitelském úvěru je datum neuhrazené splátky, s ohledem na prodlení žalovaného se splácením poskytnutého úvěru byla ve dnech 19. 11. 2020, 19. 12. 2020 dle smlouvy účtována smluvní pokuta 500 Kč, celkem 1 000 Kč. Žalovaný následně neuhradil na pokutě ničeho. Následně žalobkyně 1. 2. 2021 zaslala„ Výzvu před zesplatněním“, žalovaný byl upozorněn na prodlení se splácením úvěru a zároveň mu byla poskytnuta lhůta 30 dní k uhrazení aktuálně dlužné částky. Žalovaný porušil závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně využila oprávnění dle smlouvy, hl. 5 úvěrových podmínek zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky, dostane-li se žalovaný do prodlení se splacením alespoň dvou splátek, prodlení s placením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně úvěr zesplatnila k 25. 2. 2021, dopisem z téhož dne byl žalovaný vyzván ke splacení celého úvěru. Dopis oznamující ztrátu výhody splátek a zesplatnění úvěru byl žalovanému zaslán doporučeně prostřednictvím České pošty. Od data doručení byla žalovanému poskytnuta lhůta 30 dní pro uhrazení celé dlužné částky společně s příslušenstvím. Ani na základě výzvy v podobě zesplatňovacího dopisu žalovaný neplnil, byla mu tak dle , , ve znění pozdějších předpisů, zaslána právním zástupcem žalobkyně, předžalobní výzva k plnění, žalovaný vyzván k úhradě celého dluhu, upozorněn, že neuhradí-li dluh, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání bez jakékoliv další výzvy. Žalovaný na výzvy žalobkyně nereagoval, po zesplatnění neuhradil ničeho, žalobkyně ke dni sepsání žaloby eviduje dlužnou částku 24 885,39 Kč sestávající z neuhrazené jistiny 22 230,16 Kč, neuhrazených úroků ke dni zesplatnění 1 496,23 Kč, smluvních pokut 1 000 Kč, neuhrazeného pojistného 159 Kč, neuhrazené jistiny 22 230,16 Kč (částka poskytnutého úvěru 25 0000 Kč ponížená o úhrady žalovaného, části splátek v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami započtených na jistinu, 2 769,84 Kč, přehled plateb). Neuhrazené úroky 1 496,23 Kč činí součet nesplacených úroků, vyneseny v rámci jednotlivých splátek předepsaných do dne bezprostředně předcházejícího zesplatnění, přehled plateb. Neuhrazené pojistné 159 Kč je předpis účastníky sjednaný na líci úvěrové smlouvy, bod 2. "Jaký úvěr si berete", měsíční pojistné, 53 Kč měsíčně. Žalovaný dluží na pojistném za měsíce 10 - 12/2020. Žalobkyně žádá dále úrok 10,99 % ročně od 26. 2. 2021 do zaplacení z neuhrazené jistiny 22 230,16 Kč, zákonný úrok z prodlení od 26. 2. 2021 (ode dne následujícího ode dne zesplatnění) do zaplacení ze součtu zesplatněných částek, tedy částek spočívajících z neuhrazené jistiny, pojistného, úroků a pokut, celkem z částky 22 389,16 Kč. Žalobkyně v rámci posouzení úvěruschopnosti postupuje dle zákona o spotřebitelském úvěru, nespoléhá se pouze na tvrzení žalovaného, informace poskytnuté žalovaným ověřuje použitím nezávisle ověřitelných údajů. Žalovaný v rámci úvěrové žádosti předložil doklady totožnosti, výpisy z bankovního účtu žalovaného za rozhodné období, na který byla poukázána úvěrová částka č. bankovní účet, deklaroval výši čistého měsíčního příjmu 28 000 Kč, zaměstnavatel právnická osoba, výši pravidelných měsíčních výdajů 17 000 Kč, rodinný stav svobodný a počet vyživovaných dětí - žádné. Nutnou podmínkou pro poskytnutí úvěru byla verifikace příjmu žalovaného. Primárním podkladem pro ověření příjmů klienta byly výpisy z bankovního účtu (obecně další akceptované způsoby pro doložení příjmu žadatelů jsou potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, důchodový výměr, výměr rodičovského příspěvku, daňové přiznání atd.). Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného dle , o spotřebitelském úvěru, posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti. Dle výsledku posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, žalobkyně úvěr žalovanému poskytla. Žalovanému byla dle , , ve znění pozdějších předpisů, zaslána předžalobní výzva k plnění, byl vyzván k úhradě celého dluhu a upozorněn, že pokud dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání bez jakékoliv další výzvy.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

3. Soud dle a , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalované bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. . Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu.

5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalovaný a žalobkyně uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku Smlouvu o hotovostním úvěru, jejímž předmětem byla částka 25 000 Kč. Splatnost poskytnutého úvěru 19. 2. 2024, počet splátek 54, výše splátky 653 Kč. K úhradě byla sjednána částka poplatku 500 Kč, měsíční pojistné 53 Kč, pojištění sjednáno 27. 8. 2019 – 19. 2. 2024, sazba pojistného 8,9 %, roční úroková sazba 10,99 %, RPSN 12,62 %. Datum uzavření smlouvy 26. 8. 2019. Žalovaný je označen jménem, rodným číslem, bydlištěm, trvalé shodné s korespondenční adresou, bankovním spojením, účet č. bankovní účet. Dne 26. 8. 2019 bylo vystaveno Potvrzení o vyplacení úvěru číslo číslo účtu číslo bankovní účet, částka 25 000 Kč. Žalobkyně disponuje občanským průkazem žalovaného platným do 18. 10. 2020, č. číslo obč. průkazu, občanským průkazem platným od 3. 9. 2020, č. číslo obč. průkazu a dále řidičským průkazem č. příjmení číslo, platným od 14. 7. 2014 do 14. 7. 2024 /smlouva o úvěru na čl. 23 - 25 spisu, potvrzení o vyplacení úvěru na čl. 29 spisu, občanský, řidičský průkaz na čl. 32 – 36 spisu/

7. Žalobkyně eviduje přehled splátek ke smlouvě číslo zesplatněno,„ Splátkový kalendář“, čerpáno dne 26. 8. 2019, smlouva podepsána téhož dne. Úhrady eviduje celkem ve výši 6 089 Kč, celkem předpisy ve výši 30 974,39 Kč, dlužná částka 24 885,39 Kč /přehled splátek – splátkový kalendář na čl. 26 – 28 spisu/

8. V elektronickém přístupu žalovaný uvedl, že je zaměstnanec na hlavní pracovní poměr s příjmem 28 000 Kč u zaměstnavatele právnická osoba, s odkazem na bankovní výpis, výdaje jsou uvedeny 17 000 Kč měsíčně, bydlení 9 000 Kč měsíčně. Příjmy – výdaje = 11 000 Kč (příjmy – výdaje klienta na čl. 31 spisu)

9. Žalovanému byl adresován dopis„ Výzva před zesplatněním“ ze dne 22. 12. 2020 s tím, nechť je dlužná částka, která byla vyčíslena ve výši 2 959 Kč uhrazena do 30 dnů od doručení tohoto dopisu, nestane-li se tak, bude přistoupeno k zesplatnění úvěru, zahájeny kroky vedoucí k vymáhání pohledávky. K poštovní přepravě podáno 18. 1. 2021 /dopis na čl. 37, podací lístek na čl. 27 spisu, detailní informace k zásilkám na čl. 38 spisu/

10. Žalovanému byl adresován dopis„ Ztráta výhody splátek a zesplatnění úvěru“ ze dne 25. 2. 2021 s tím, že dosud bylo uhrazeno celkem 6 089 Kč, další plnění nebylo realizováno, což zakládá právo zesplatnit zbytek závazku, nechť je uhrazeno 24 885,39 Kč. Součástí byl i splátkový kalendář obsahující rozpis jednotlivých splátek a realizované splátky. K přepravě podáno 26. 2. 2021 /dopis na čl. 39 spisu, splátkový kalendář na čl. 40 – 43 spisu, podací arch na čl. 30 spisu/

11. Právním zástupcem žalobkyně byla žalovanému adresována předžalobní výzva k plnění ze dne 30. 4. 2021, která byla podána k poštovní přepravě téhož dne. /dopis na čl. 44 spisu, poštovní podací arch na čl. 45 spisu/

12. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

13. Žalovaný a žalobkyně uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 26. 8. 2019 Smlouvu o hotovostním úvěru pro částku 25 000 Kč. Splatnost úvěru 19. 2. 2024, počet splátek 54, výše splátky 653 Kč. K úhradě byla sjednána částka poplatku 500 Kč, měsíční pojistné 53 Kč. Sazba pojistného byla uvedena 8,9 %, roční úroková sazba byla uvedena 10,99 %, RPSN byla uvedena 12,62 %. Žalovaný je označen jménem, rodným číslem, bydlištěm, trvalé shodné s korespondenční adresou, bankovním spojením, účet č. bankovní účet. Dne 26. 8. 2019 bylo vystaveno Potvrzení o vyplacení úvěru číslo číslo účtu číslo bankovní účet, částka 25 000 Kč. Žalobkyně eviduje přehled splátek ke smlouvě číslo zesplatněné, úhrady eviduje celkem 6 089 Kč, předpisy celkem 30 974,39 Kč, dlužnou částku 24 885,39 Kč. V elektronickém přístupu žalovaný uvedl, že je zaměstnanec na hlavní pracovní poměr s příjmem 28 000 Kč u zaměstnavatele právnická osoba, s odkazem na bankovní výpis, výdaje jsou uvedeny 17 000 Kč měsíčně, bydlení 9 000 Kč měsíčně. Žalovanému byl adresován dopis„ Výzva před zesplatněním“ ze dne 22. 12. 2020 s tím, nechť je dlužná částka, která byla vyčíslena ve výši 2 959 Kč, uhrazena do 30 dnů od doručení tohoto dopisu, nestane-li se tak, bude přistoupeno k zesplatnění úvěru, zahájeny kroky vedoucí k vymáhání pohledávky. Žalovanému byl adresován dopis„ Ztráta výhody splátek a zesplatnění úvěru“ ze dne 25. 2. 2021 s tím, že dosud bylo uhrazeno celkem 6 089 Kč, další plnění nebylo realizováno, což zakládá právo zesplatnit zbytek závazku, nechť je uhrazeno 24 885,39 Kč. Právním zástupcem žalobkyně byla žalovanému adresována předžalobní výzva k plnění ze dne 30. 4. 2021.

14. Shora uvedené bylo zjištěno u listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaný žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporoval, žádné důkazy nepředložil.

15. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení , , v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ “).

16. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

17. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

19. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, , podle jehož platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

20. Podle a 2 platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

24. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

25. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude stran žalobkyně rezervována finanční částka, tedy„ zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalovanému byly finanční prostředky převedeny bezhotovostní formou v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě, žalobkyně se tedy zavázala tyto rezervovat a následně převést na účet označený žalovaným.

26. Dále, s ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v  , neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu ,„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. , v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.

27. V řízení bylo zjištěno, a toto koresponduje plně se skutkovými tvrzeními žalobkyně, že žalobkyně svá zjištění omezila na údaje uvedené žalovaným. Kontraktační proces byl veden za užití prostředků na dálku. Přezkum úvěruschopnosti klienta tak byl omezen výhradně na údaje uvedené klientem. V řízení tak bylo prokázáno, že zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo omezeno na zjištění údajů získaných od žalovaného, aniž byly přezkoumány y dokládající především konkrétní výdaje žalovaného, respektive podrobně zjištěny výdaje žalovaného, ale také osobní situace žalovaného. Žalobkyně disponovala pouze výpisy z účtu žalovaného, z nichž lze činit závěry o výši poukazovaného příjmu žalovaného. Nebyly vůbec doloženy výdaje domácnosti žalovaného, není zřejmé, jaká je skladba výdajů uvedených žalovaným, tyto nebyly nejenom specifikovány, ale ani ověřeny. Není zřejmé, kolik je osob v domácnosti žalobce, jaký je příjem této domácnosti, jakým zdroji jsou příjmy domácnosti tvořeny. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutné se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu neplatná.

28. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. -113 dospěl k závěru, že„ výklad předmětného ustanovení stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud smlouvu o úvěru dle shledal absolutně neplatnou, pročež je tak nutno peněžní prostředky, které byly dány žalovanému k dispozici, posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu a násl. o. z.

29. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla bezhotovostně převedena částka ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se na úkor žalobkyně o uvedenou částku bezdůvodně obohatil a je povinen toto plnění vrátit. Žalovaný plnil částku 6 089 Kč. Pokud žalovaný plnil částku 6 089 Kč, přičemž mu byla poukázána částka 25 000 Kč, tak je povinen k úhradě částky 18 911 Kč dle § 2993 o. z. V řízení nebylo ani tvrzeno, natožpak prokázáno, že žalovaný plnil vyšší částku. Žalovaný tak byl zavázán k úhradě částky 18 911 Kč s příslušenstvím. Domáhala-li se žalobkyně nadále úhrady částky 5 974,39 Kč, úroku 10,99 % ročně z částky 22 230,16 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení, tak v této části byl žalobní návrh jakožto nedůvodný zamítnut.

30. Žalobkyni náleží dle ve spojení s  o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle ustanovení Žalovaný tudíž byl zavázán k úhradě úroku z prodlení z částky 18 911 Kč od 26. 2. 2021, když již k tomuto datu měl vědomí, že uvedenou částku musí vrátit. Ve zbytku žalobního návrhu ve vztahu k příslušenství byl žalobní návrh jako nedůvodný zamítnut.

31. Lhůta k plnění byla určena v souladu s  , když z obsahu spisu se nepodává předpoklad pro určení plnění v delší lhůtě splatnosti případně ve splátkách.

32. O náhradě nákladů rozhodl soud dle Žalobkyně byla dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšnou. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem 24 885,39 Kč = 100 %, přičemž úspěšnou byla pro částku ve výši 18 911 Kč = 76 %. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tak činí 100 % - 76 % = 24 %; 76 % - 24 % tak činí 52 % poměru úspěchu na straně žalobkyně. Soud tak přiznal v řízení žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 273 Kč. Nekrácená částka nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 996 Kč a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši 900 Kč a z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu) dle , odst. 1, písm. c), bodu 2, odst. 5, písm. a), , odst. 1, písm. a), d) , ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle , odst. 3 daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 252 Kč 52 % z částky 2 448 Kč činí po zaokrouhlení 1 273 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně, kdy takto bylo rozhodnuto v souladu s ustavením , odst. 1 ) v zákonné pariční lhůtě ( , odst. 1 ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Praze u Okresního soudu Praha – východ, a to do patnácti dnů ode dne jeho doručení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.