Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
5 C 166/2022-35
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba se zamítá. II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne datum, se domáhala žalobkyně na žalované zaplacením částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka za období do datum a dále tento požadovala z částky částka ve výši 11,75% ročně od datum do zaplacení, požadovala dále úrok ve výši 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdce, společnost právnická osoba, uzavřel s žalovanou datum smlouvu číslo na jejímž základě poskytl žalované hotovost ve výši částka v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala tuto částku včetně poplatku ve výši částka uhradit v pravidelných 60 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední ve výši částka. Žalovaná však uhradila toliko částka. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byla žalovaná dopisem informována. Žalobou uplatněná částka proto tvoří jistinu ve výši částka, poplatky za poskytnutí a správu úvěru ve výši částka, smluvní pokuta ve výši částka a sankční poplatky ve výši částka.
Soud ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž se žalovaná nedostavila, neomluvila, byť žaloba současně s předvoláním jí byla doručena dnem datum dle § 49 odst. 4 o. s. ř. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., jednal v nepřítomnosti žalované, když u ní byla zachována 10 denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.
Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V tomto směru vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek. Z těchto listin vzal za prokázané, že společnost právnická osoba postoupila na žalobkyni pohledávky specifikované v seznamu, jež byly přílohou uvedené smlouvy, v němž figuruje pohledávka za žalovanou. Žalovaná byla informována o postoupení pohledávky dopisem ze dne datum, který byl datum dán k poštovní přepravě (jak doloženo oznámením i podacím lístkem).
Z žalobních tvrzení, která ze strany žalované nebyla rozporována a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.
Právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřel s žalovanou, dne datum smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě v den podpisu smlouvy žalovanou ji předal hotovost ve výši částka. Uvedené bylo prokázáno smlouvou. Z celkové poskytnuté částky částka žalovaná uhradila částka, jak vyplynulo z žalobních tvrzení. Žalovaná ostatně netvrdila, nedoložila jediný důkaz o tom, že by z titulu uvedené smlouvy uhradila žalobkyni, případně jejímu právní předchůdci více. Soud proto uzavřel, že rozdíl mezi částkou poskytnutou a žalovanou dosud uhrazenou je částkou, kterou by měla žalovaná povinnost žalobkyni uhradit. Matematickým postupem lze dospět k závěru, že žalovaná zaplatila více o částka, než jí bylo poskytnuto právním předchůdcem žalobkyně. Soud totiž uzavřel, že jde o plnění z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a následující o. z., neboť uvedená, předložená k důkazu smlouva o zápůjčce je neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z. O tomto názoru účastníky spravil na jednání dne datum, aby jeho rozhodnutí bylo předvídatelné. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona, soud k ní přihlédne i bez návrhu. V daném případě smlouva mezi jejími účastníky byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z., jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisovala půjčená částka, poplatky, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Žalobkyni byla pohledávka za žalovanou postoupena od jejího právního předchůdce. Soud považuje dané jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z., neboť dle uvedené smlouvy měla žalovaná kromě poskytnuté částky hradit též poplatky za zpracování ve výši částka, za komfortní splácení ve výši částka a úrok ve výši částka. Uvedené poplatky však v součtu činí 71% z poskytnuté hotovosti, tedy částky částka. Tyto výše odměn vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Soud považuje za zcela nepřiměřené, aby věřitel navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalších poplatků v takové míře, jak bylo zahrnuto do uvedené smlouvy, kdy celkové částky placené dlužníkem mají fakticky dosáhnout téměř částky zapůjčené. Případné poplatky sjednané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Také je obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokých nepřiměřených poplatků věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Takové jednání nemůže používat právní ochrany, je v rozporu s dobrými mravy.
Jak bylo již výše uvedeno, smlouva byla shledána soudem absolutně neplatnou, proto poskytnuté plnění žalované by bylo posuzováno jako plnění bez právního důvodu dle § 2991 odst. 2 o.z. Žalovaná by byla ta, kdo se na úkor žalobkyně, respektive jejího právního předchůdce obohatila dle § 2991 odst. 1 o. z., byla by proto povinna částku částka vrátit, což již učinila, jak zřejmé z žalobních tvrzení, když ke dni podání žaloby zaplatila částka. Soud proto žalobu zcela zamítl, jak z výroku I. rozsudku je patrno, když částka částka měla představovat údajně nesplacenou jistinu, částka představovala nesplacené poplatky dle smlouvy o zápůjčce a částka částka sankční poplatky dle smlouvy o zápůjčce. Jde-li o částku částka, pak ta představovala smluvní pokutu. Ujednání o smluvních pokutách jsou však existenčně závislá na existenci utvrzovaného dluhu, tj. dluhu, který je prostřednictvím smluvních pokut utvrzen, tento však byl soudem shledán absolutně neplatným. Ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě o zápůjčce tak nebylo soudem shledáno platné, když nebyl shledán platným ani utvrzený dluh.
Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalované ve sporu, které však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.
Žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši částka z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud ve věci platební rozkaz nevydal, pokračoval v řízení, proto je na místě doplatit soudní poplatek z návrhu ve výši částka dle položky 2 bod 2 Sazebníku poplatků. Tuto povinnost uložil žalobkyni jako straně ve sporu neúspěšné, za užití §4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, lze se jejího vymožení domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).