Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 206/2022

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 17 670 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se co do částky 2 249 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 11 770 Kč spolu s

úrokem z prodlení v kapitalizované výši 412,35 Kč a nadále běžícím ve výši 8,25 % ročně z částky 11 770 Kč od 9. 11. 2021 do zaplacení a

náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč.

III. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 3 651 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 124,43 Kč a nadále běžícím ve výši 8,25 % ročně z částky 3 651 Kč od 9. 11. 2021 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 755,77 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně, JUDr. jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Řízení se co do částky 2 249 Kč zastavuje. II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 11 770 Kč spolu s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 412,35 Kč a nadále běžícím ve výši 8,25 % ročně z částky 11 770 Kč od 9. 11. 2021 do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč. III. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 3 651 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 124,43 Kč a nadále běžícím ve výši 8,25 % ročně z částky 3 651 Kč od 9. 11. 2021 do zaplacení, se zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 755,77 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně, JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu žalobou podanou dne 25. 3. 2022 domáhala zaplacení 17 670 Kč s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 7. 6. 2020 se žalovaným smlouvu o úvěru číslo účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 4. 5. 2021, na základě níž žalovaný obdržel úvěr v celkové výši 17 000 Kč, s tím, že se ho zavázal vrátit spolu s příslušenstvím do 3. 6. 2021 Smlouva byla uzavřena komunikačními prostředky na dálku. Žalobkyně vedle částky úvěru požadovala uhradit i úrok z prodlení v zákonné výši od 4. 6. 2021 do 5. 11. 2021, kapitalizovaný částkou 536,78 Kč a nadále běžící od 9. 11. 2021 do zaplacení v zákonné výši. Žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovaným z nesplaceného úvěru nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 29. 3. 2021 s tím, že změna věřitele byla žalovanému oznámena. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky, ten však ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu (dále jen „“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně uděleným v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (když tento svůj souhlas k dotazu soudu obsaženému v usnesení čj. -44 neodvolala), aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 7. 6. 2020 ve spojení se smlouvou téhož čísla ze dne 08.07.2020, 07.08.2020, 07.09.2020, 05.10.2020, 03.11.2020, 07.12.2020, 05.01.2021, 03.02.2021, 05.03.2021, 01.04. poslední ze dne 04.05.2021 vyplývá, že se právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba) zavázala žalovanému poskytnout úvěr v celkové výši 17 000 Kč za podmínek ve smlouvě uvedených, a to na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě, přičemž smlouvy neobsahují podpis žádného z účastníků.

6. Z výpisů z účtu právní předchůdkyně žalobkyně za období od 6. 6. 2020 do 6. 4. 2021 vyplývá, že tato poukázala celkem částku ve výši 17 000 Kč na bankovní účet, jehož číslo se shoduje s číslem účtu uvedeným v úvěrové smlouvě. právnická osoba ze dne 19. 8. 2022 má pak soud za prokázané, že majitelem bankovního účtu, na nějž byl úvěr poskytnut, je právě žalovaný.

7. Z vyjádření žalobkyně ze dne 11. 8. 2022 vyplývá, že k výzvě soudu není schopna doplnit žalobní tvrzení, jakým způsobem její právní předchůdkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného a s ohledem na to vzala svoji žalobu v rozsahu požadované smluvní pokuty zpět a domáhala se nadále již jen úhrady neuhrazené části jistiny pohledávky.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 29. 3. 2021 mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, spolu s přílohou ke smlouvě o postoupení pohledávek, má soud za prokázané, že žalobkyně nabyla mimo jiné i pohledávku za žalovaným, a to s účinností ke dni 16. 11. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 15. 11. 2021 (viz. Oznámení ze dne 15. 11. 2021 a podací arch z 16. 11. 2021). Soud má z definice pojmu„ obchodní smlouvy“ uvedené v citované smlouvě o postoupení pohledávky, že předmětem postoupení byly nejen pohledávky z úvěrových smluv, ale i pohledávky vzniklé v důsledku uzavřených, avšak nikoliv platných úvěrových smluv.

9. Žalobkyně pak vyzvala žalovaného ke splnění jeho povinnosti před podáním žaloby, a to výzvou ze dne 9. 3. 2022 (viz Výzva před podáním žaloby ze dne 9. 3. 2022 a podací arch ze dne 11. 3. 2022).

10. Soud tak má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 17 000 Kč.

11. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení , (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

12. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

13. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

14. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví , o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

17. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

18. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

19. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

22. Podle § 1968 věta prvá o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o. z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak , v platném znění.

23. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu co do částky 11 770 Kč, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy.

24. Soud vyzval žalobkyni usnesením čj. -11 ze dne 3. 8. 2022, aby dotvrdila, zda a jakým způsobem její právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, a aby dotvrdila takové skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že úvěrovou smlouvu uzavřela právě s žalovaným. Žalobkyně na tuto výzvu uvedla, že není schopna prokázat, v jakém rozsahu byla prověřována úvěruschopnost žalovaného, a proto vzala žalobu v rozsahu smluvní pokuty zpět. Soud proto žalobu v rozsahu zpětvzetí zastavil (výrok I.).

25. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, tedy nesplnila zákonnou povinnost s péčí řádného hospodáře prověřit příjmy a výdaje žalovaného, tak aby měla za osvědčené, že je žalovaný schopen úvěr uhradit. V důsledku porušení donucující ustanovení zákona v průběhu uzavírání úvěrové smlouvy se spotřebitelem, tedy porušení povinnosti vyplývající jí z ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je v souladu s ustanovením § 588 o. z. úvěrová smlouva neplatná.

26. K otázce, zda neplatnost smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele při uzavření úvěrové smlouvy způsobuje neplatnost absolutní, jíž soud zkoumá z úřední povinnosti nebo pouze neplatnost relativní, jíž soud zkoumá pouze k námitce žalovaného, soud výslovně odkazuje na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci OPR-Finance C -679/18 ze dne 5.3.2020. Dle tohoto rozhodnutí musí být„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Soudní dvůr tak jednoznačně vyložil, že aplikace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES musí být národními státy provedena tak, aby porušení článku 8 a 23 bylo sankcionováno vždy absolutní neplatností úvěrové smlouvy, tedy neplatností, k níž se přihlíží z úřední povinnosti.

27. Tedy zjistí-li soud při své rozhodovací činnosti, že vnitrostátní právní úprava je v rozporu se směrnicí Evropského společenství, má soud sám rozhodnout o nepoužití ustanovení vnitrostátního práva, jež by bylo v rozporu s právem Evropského společenství (tedy i o případném rozhodnutí contra legem), když tento postup soudu byl připuštěna již v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9.2.2011, sp. zn. (srov. bod 34. a 35. uvedeného usnesení Ústavního soudu). Když citovaným usnesením byla řešena právě otázka relativní neplatnosti, a to v  č. ve znění do 31.7.2010.

28. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému převodem na bankovní účet žalovaného v období od 6. 6. 2020 do 6. 4. 2021 částku v celkové výši 17 000 Kč, když uvedenou částku je žalovaný povinen žalobkyni jako své bezdůvodné obohacení vrátit. Z žalobních tvrzení má soud za prokázané, že žalovaný na úvěr před podáním žaloby uhradil celkem 5 230 Kč (rozdíl částky 20 651 Kč, kterou měl žalovaný dle neplatné úvěrové smlouvy uhradit a 15 421 Kč, tj. dlužné jistiny a smluvního úroku, jež žalobkyně požadovala po žalovaném v žalobě) jeho bezdůvodné obohacení ke dni podání žaloby činilo 11 770 Kč. Žalovaný sám vyšší úhradu na dlužnou částku netvrdil ani neprokazoval. Vedle dlužného bezdůvodného obohacení soud uznal žalovaného povinným uhradit kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 412,35 Kč (tj. ode dne splatnosti úvěru, tj. od 4.6.2021, když k uvedenému dni si žalovaný musel být vědom svého závazku k úhradě poskytnuté částky, do 5.11.2021) a nadále běžící v zákonné výši za dobu ode dne 9. 11. 2021 do zaplacení. Soud rovněž uložil žalovaném povinnost k úhradě nákladů spojených s odesláním upomínky ze dne 15.11.2021 ve výši 39 Kč (výrok II.).

29. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve znění jejích dodatků, soud ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu obchodních poplatků a k nim požadovaného úroku z prodlení) žalobu zamítl (výrok III.).

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že podle poměru úspěchu ve věci přiznal úspěšnější žalobkyni, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 755,77 Kč, přičemž tato částka představuje 33,56 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 33,22 % a úspěchu žalovaného v rozsahu zpětvzetí žaloby, které nezavinil, 66,78 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle a. t., z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle část věty před středníkem , k rukám zástupce žalobkyně (výrok IV.).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).