Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 767/19

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudce Jana Filipa o ústavní stížnosti Miroslava Janečka a Jany Janečkové, obou zastoupených JUDr. Lubošem Hejcmanem, advokátem, sídlem Konviktská 297/12, Praha 1 - Staré Město, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. prosince 2018 sp. zn. , usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. června 2018 sp. zn. a usnesení soudní exekutorky Mgr. Ing. Moniky Michlové, Exekutorský úřad v Novém Jičíně, ze dne 28. března 2018 č. j. 163 EX 433/16-199, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Praze a soudní exekutorky Mgr. Ing. Moniky Michlové, Exekutorský úřad v Novém Jičíně, jako účastníků řízení, a 1) družstva COOP Praha - západ, družstvo, sídlem Malešická 2842/16a, Praha 3 - Žižkov, a 2) Viktora Sosenky, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci

1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 4. 3. 2019, se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedených usnesení z důvodu tvrzeného porušení jejich základních práv podle , , a d (dále jen "") a a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i , 90 a 95y (dále jen ""). Současně navrhli, aby Ústavní soud rozhodl podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), o odkladu vykonatelnosti napadených rozhodnutí.

II.

Shrnutí řízení před obecnými soudy

2. Usnesením Okresního soudu Praha-západ (dále jen "okresní soud") ze dne 25. 5. 2016 sp. zn. byl nařízen výkon pravomocného a vykonatelného rozsudku okresního soudu ze dne 30. 6. 2015 č. j. -246, jímž byla stěžovateli jako povinnému uložena povinnost zaplatit vedlejšímu účastníkovi 1) částku 1 957 867 Kč s příslušenstvím. Vedením exekuce k vymožení uvedené pohledávky byla pověřena soudní exekutorka Mgr. Ing. Monika Michlová, Exekutorský úřad Nový Jičín. Jejím usnesením ze dne 28. 3. 2018 č. j. 163 EX 433/16-199 byl podle a , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve spojení s udělen vedlejšímu účastníkovi 2) jako vydražiteli příklep na v tomto usnesení specifikované pozemky a stavbu nacházející se v obci L. Uvedené nemovitosti jsou ve vlastnictví stěžovatelů, kteří jsou manželi. Dále soudní exekutorka rozhodla o lhůtě k zaplacení uvedené částky, vrácení zaplacených jistot ostatním dražitelům, možnosti nabýt vydražené nemovitosti přeplacením vydražitele a povinnosti stěžovatelů vyklidit vydražené nemovitosti ve lhůtě 15 dnů ode dne nabytí právní moci usnesení.

3. Proti usnesení soudní exekutorky podali stěžovatelé odvolání, o němž rozhodl Krajský soud v Praze (dále jen "krajský soud") usnesením ze dne 29. 6. 2018 sp. zn. tak, že napadené usnesení změnil ve výroku ohledně povinnosti vyklidit vydražené nemovitosti. Lhůtu 15 dnů prodloužil na 60 dnů, a to s ohledem na věk stěžovatelů, jakož i skutečnost, že ve vydražené budově dlouhodobě bydlí a jinou možnost bydlení zjevně nemají. Ve zbytku napadené usnesení potvrdil. Krajský soud neshledal nezákonnost v tom, že dražební jednání nebylo odročeno až do rozhodnutí o návrhu stěžovatele ze dne 3. 1. 2018 na zastavení exekuce podle . Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je porušením zákona při provádění dražby také postup soudu či soudního exekutora, kteří neodročili dražební jednání, ačkoli tak učinit měli. Podání návrhu na zastavení exekuce však takovouto povinnost vždy nezakládá. K odročení je třeba přistoupit jen v případě, že je na základě tvrzení povinného, obsahu spisu a předložených listin pravděpodobné, že soud návrhu vyhoví. V posuzované věci tato podmínka neměla být splněna. Návrh na zastavení exekuce bylo možné hned od počátku jeho podání hodnotit tak, že mu nemůže být vyhověno. Nebyly v něm totiž uplatněny žádné skutečnosti, v nichž by bylo možno spatřovat důvod pro zastavení exekuce.

4. Krajský soud dále uvedl, že udělení příklepu v dané věci předcházelo pověření soudní exekutorky exekučním soudem. Soudní exekutorka nařídila prodej předmětných nemovitých věcí exekučním příkazem a po pravomocném určení ceny také první elektronickou dražbu. Dražební vyhláška obsahovala zákonné náležitosti, byla řádně doručena, dražba byla nařízena v zákonné lhůtě a ani ze záznamu o průběhu elektronické dražby nejsou zřejmé žádné skutečnosti, které by udělení příklepu zpochybňovaly. Stěžovatelé neprokázali své tvrzení, že proti usnesení o určení ceny podali včasné odvolání. Obsahem exekučního spisu tak bylo doloženo, že toto usnesení bylo před vydáním dražební vyhlášky pravomocné, což znamená, že stěžovatelé po jeho právní moci již ve stadiu udělení příklepu nemohli účinně zpochybnit postup znalce při ocenění nemovitostí, či obecně namítat podhodnocení obvyklé ceny nemovitostí. Jelikož krajský soud nezjistil, že by při nařízení či provedení dražby došlo k porušení zákona, neshledal důvod ke změně napadeného usnesení tak, že se příklep neuděluje.

5. Dovolání stěžovatelů proti usnesení krajského soudu bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2018 sp. zn. , neboť nebyly splněny předpoklady jeho přípustnosti podle .

III.

Argumentace stěžovatelů

6. Stěžovatelé se v dané exekuční věci snaží od počátku prokázat, že právo nikdy nebylo na straně vedlejšího účastníka 1). Jsou přesvědčeni, že obecné soudy hodnotily důkazy v rozporu s , nepřihlédly ke všemu, co bylo zjištěno v předcházejících řízeních a řádně neprověřily jejich obranu. V tomto ohledu zdůrazňují, že již soudní řízení, v němž byl vydán rozsudek představující exekuční titul, bylo zatíženo vadami. Nadále přetrvávají důvodné pochybnosti o řádném zjištění skutkového stavu věci. Nedostatečně byl posouzen i soulad s dobrými mravy. Krajský soud potvrdil usnesení soudní exekutorky o příklepu navzdory tomu, že v době jejího rozhodnutí nebylo rozhodnuto o návrhu stěžovatele na zastavení exekuce. Rozhodl tak navíc při jednání, jemuž stěžovatelé bez svého zavinění nemohli být přítomni. Pochybení se měly obecné soudy dopustit i tím, že se řádně nevypořádaly s vadami znaleckého posudku, na jehož základě byla určena cena předmětných nemovitostí. Odklad vykonatelnosti stěžovatelé odůvodnili jejich tíživou finanční situací. Oba jsou pokročilého věku, trpí vážnými nemocemi a ztráta bydlení pro ně znamenala těžko napravitelnou újmu.

IV.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

7. Ústavní soud je příslušný k projednání návrhu. Ústavní stížnost je přípustná [stěžovatelé neměli k dispozici jiné zákonné procesní prostředky k ochraně práva dle ], byla podána včas a osobami k tomu oprávněnými a splňuje i všechny zákonem stanovené formální náležitosti, včetně podmínky právního zastoupení advokátem ( až 31 ).

8. Usnesením ze dne 19. 3. 2019 č. j.

-10

bylo rozhodnuto, že soudce Pavel Rychetský není vyloučen z projednávání a rozhodování této věci.

V.

Vlastní posouzení

9. Poté, co se Ústavní soud seznámil s argumentací stěžovatelů a napadenými rozhodnutími, zhodnotil, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

10. V řízení o ústavních stížnostech [ písm. d)y, a násl. ] Ústavní soud jako soudní orgán ochrany ústavnosti (y) přezkoumává rozhodnutí či postup orgánů veřejné moci jen z toho hlediska, zda jimi nedošlo k porušení ústavně zaručených základních práv a svobod.

11. Ústavní soud konstatuje, že v posuzované věci se obecné soudy náležitě vypořádaly s otázkou zákonnosti usnesení soudní exekutorky o příklepu na vydražené nemovitosti podle . Nejvyšší soud i krajský soud dospěly k závěru, že návrh stěžovatele na zastavení exekuce nemohl být úspěšný, a tudíž ani nemohl být důvodem odročení dražebního jednání. Tomuto závěru nelze nic vytknout. Stěžovatelé jej věcně nerozporují, pouze poukazují na skutečnost, že návrh na zastavení exekuce byl podán. Tato skutečnost však sama o sobě porušení zákona při provádění dražby založit nemohla.

12. Pokud jde o námitky vad znaleckého posudku, jenž byl podkladem pro usnesení o určení ceny dražených nemovitostí podle , stěžovatelé je mohli uplatnit v rámci odvolání proti tomuto usnesení. Jejich tvrzení, že takovéto odvolání podali, nemělo oporu v exekučním spisu, ani nebylo jinak prokázáno. Usnesení o určení ceny tak nabylo právní moci a v rámci rozhodování o příklepu je nebylo možné dodatečně přezkoumávat. Ostatní námitky stěžovatelů nebyly způsobilé zpochybnit zákonnost, potažmo ústavnost napadených usnesení, případně směřovaly proti rozsudku okresního soudu, k jehož výkonu byla exekuce nařízena.

13. V napadených usneseních proto nelze spatřovat žádný kvalifikovaný exces, který by opodstatňoval závěr o vybočení ze zásad spravedlivého procesu. Základní právo stěžovatelů na soudní ochranu podle y, ani jiné jejich ústavně zaručené základní právo, jimi nebylo porušeno. Ve zbytku postačí odkázat na relevantní části odůvodnění napadených usnesení.

14. Z těchto důvodů Ústavní soud rozhodl podle mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o odmítnutí ústavní stížnosti stěžovatelů jako zjevně neopodstatněné. Tím se stal bezpředmětným jejich návrh na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí, pročež o něm Ústavní soud již samostatně nerozhodoval.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. dubna 2019

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu