Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3179/18

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Uhlíře, soudců JUDr. Tomáše Lichovníka a JUDr. Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti Rybářství Třeboň Hld. a.s., se sídlem Rybářská 801, Třeboň, zastoupené JUDr. Michaelou Šerou, advokátkou sídlem Revoluční č. 1003/3, Praha 1, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2018 č. j. -469, rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 8. 2017 č. j. -385 a rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 28. 12. 2016 č. j. -271, o návrhu na zrušení ustanovení , o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů, a o návrhu na odložení vykonatelnosti citovaného rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, takto:

Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 8. 2017 č. j. -385 se odkládá do přijetí rozhodnutí o ústavní stížnosti.

Odůvodnění

Ústavní stížností podle písm. d)y stěžovatelka žádá o zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, kterými měl být porušen a d, Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Spolu s ústavní stížností podala návrh na zrušení ustanovení , o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (dále jen "") a o návrhu na odložení vykonatelnosti citovaného rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích.

Okresní soud v Jindřichově Hradci (dále jen "okresní soud") napadeným rozsudkem k žalobě podané první vedlejší účastnicí (Římskokatolická farnost Lutová) podle určil, že stát - Česká republika je vlastníkem pozemku parc. č. 177, o výměře 1 841 m2, vodní plocha, rybník, pozemku parc. č. 178 o výměře 1 841 m2, ostatní plocha, ostatní komunikace, pozemku parc. č. 179 o výměře 5 694 m2, ostatní plocha, ostatní komunikace, pozemku parc. č. 180 o výměře 6 344 m2, vodní plocha, rybník, pozemku parc. č. 181 o výměře 252 m2, ostatní plocha, neplodná půda, pozemku parc. č. 183 o výměře 43 428 m2, vodní plocha, rybník a pozemku parc. č. 140/5 o výměře 205 m2, ostatní plocha, neplodná půda, vše zapsáno na listu vlastnictví č. 270 vedeného Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Jindřichův Hradec, pro obec Chlum u Třeboně, katastrální území Lutová (dále jen "předmětné pozemky"). K odvolání stěžovatelky a druhé vedlejší účastnice (České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových) Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen "krajský soud") napadeným rozsudkem rozsudek okresního soudu potvrdil [v odvolacím řízení již vystupovala jako vedlejší účastnice na straně stěžovatelky třetí vedlejší účastnice řízení o ústavní stížnosti (obchodní společnosti ODEON a. s.)]. Následné stěžovatelčino dovolání odmítl Nejvyšší soud ústavní stížností napadeným usnesením jako nepřípustné.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti navrhla, aby Ústavní soud podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), odložil vykonatelnost rozsudku krajského soudu, neboť jeho výkonem by mohlo dojít k nezvratnému zásahu do jejích základních práv, přičemž vyhovění návrhu není v rozporu s žádným veřejným zájmem a nebudou jím dotčena ani práva třetích osob.

Ústavní soud konstatuje, že v zásadě platí, že ústavní stížnost odkladný účinek nemá. Na návrh stěžovatele však může být vykonatelnost napadeného rozhodnutí odložena, jestliže to není v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamená pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám ( a odst. 2 ).

Podmínky citovaného ustanovení jsou podle názoru Ústavního soudu splněny. Již důvodová zpráva k návrhu , zakotvujícímu institut odkladu vykonatelnosti, uváděla, že "[v] mimořádných případech se však Ústavnímu soudu umožňuje, aby odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí, protože jinak by ochrana práv a svobod Ústavním soudem mohla v některých případech ztratit praktický význam (např. nebylo by věc po vyhovění stížnosti možno uvést do původního stavu)" [cit. podle: Filip, J., Holländer, P., Šimíček, V.: . Komentář. 2., přepracované a rozšířené vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, str. 622]. Smyslem odkladu vykonatelnosti napadeného rozhodnutí orgánu veřejné moci je předejít situaci, kdy by po eventuálním zrušení napadeného rozhodnutí Ústavním soudem bylo nemožné či neúměrně obtížné vrátit stav věci do podoby před takovým protiústavním rozhodnutím orgánu veřejné moci.

O takový případ jde i v nyní posuzované věci. V případě výkonu rozsudku krajského soudu by stěžovatelce podle jejího tvrzení hrozily podstatné hospodářské ztráty, mj. v důsledku nutnosti předčasného výlovu rybníků nacházejících se na předmětných pozemcích. Výkon rozsudku krajského soudu by podle ní nadto mohl mít stěží reparovatelný dopad na rybniční soustavu Černá stoka a Hamr a de facto na celou třeboňskou rybniční soustavu. Rovněž nelze vyloučit, že by mohl mít za následek i veterinární a vodohospodářské obtíže, a to navíc zesílené zvýšeným rizikem z důvodu dlouhotrvajícího sucha. Nezanedbatelným je také nebezpečí poškození stěžovatelčiných hospodářských zájmů, její dobré pověsti a péče o hospodárné využití vody. Srovnatelná potenciální újma se naopak v případě prvních dvou vedlejších účastnic zjevně nepodává.

Ústavní soud proto návrhu na odklad vykonatelnosti podle vyhověl, aniž by tím však jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. března 2019

JUDr. David Uhlíř, v. r.

předseda senátu