Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
5 A 29/2026 - 23.pdf
PDF · 0 B
No categories available
5 A 29/2026 - 23
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci
žalobce: SK HAMR, z.s., IČO: 22846662
se sídlem K Vodě 3200/6, Praha 10 – Záběhlice
zastoupený Mgr. Ondřejem Hálou, advokátem
se sídlem Kaprova 42/14, Praha 1 – Staré Město
proti
žalované: Národní sportovní agentura
se sídlem Českomoravská 2420/15a, Praha 9 – Libeň
o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalované v řízení vedeném žalovanou pod sp. zn. NSA02048/2022/PU22,
takto:
I. Žalovaná je povinna rozhodnout o žádosti žalobce o poskytnutí dotace ze dne 30. 8. 2022, a to do 15 dní od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení o žalobě v celkové výši 14 270 Kč k rukám jeho zástupce Mgr. Ondřeje Hály, advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Základ sporu, obsah žaloby a vyjádření žalované
1. Žalobou podanou k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) dne 1. 6. 2025 se žalobce domáhá ochrany proti nečinnosti žalované v řízení vedeném o jeho žádosti ze dne 30. 8. 2022 o poskytnutí dotace v rámci dotačního programu s názvem „Výzva 13/2022 Provoz a údržba 2022 programu Rozvoj a podpora sportu 2021 – 2025“.
2. Žalobce v podané žalobě popsal skutkový stav. Uvedl, že o jeho žádosti žalovaná poprvé rozhodla tak, že řízení dne 3. 1. 2023 zastavila. Toto rozhodnutí bylo zrušeno rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 5. 2024, č. j. 1 Afs 25/2024-88. Žalovaná byla následně nečinná, proto se žalobce bránil podáním žaloby na ochranu proti nečinnosti u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“). Po podání žaloby žalovaná rozhodla, proto žalobce vzal žalobu zpět a městský soud usnesením ze dne 19. 2. 2025, č. j. 10 A 10/2025-28, řízení zastavil. Konstatoval však, že žaloba byla podána důvodně a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení. Druhým svým rozhodnutím ze dne 16. 1. 2025 žalovaná opět řízení zastavila. Toto rozhodnutí zrušil městský soud rozsudkem ze dne 22. 12. 2025, č. j. 5 A 32/2025-92. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 30. 12. 2025. Žalovaná podala proti rozsudku kasační stížnost, avšak Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 5. 2. 2026, č. j. 4 Afs 6/2026-28, zamítl žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Přestože poslední zrušující rozsudek nabyl právní moci již dne 30. 12. 2025, žalovaná je nečinná a o žádosti o poskytnutí dotace nerozhodla. Žalobce podal dne 12. 5. 2026 k předsedovi žalované podnět k učinění opatření proti nečinnosti (stejného dne mu byl doručen), avšak neobdržel od něj ke dni podání žaloby žádnou reakci ani vyrozumění. Z uvedeného důvodu se žalobce domáhá vydání rozsudku, kterým by soud přikázal žalované rozhodnout o jeho žádosti ze dne 30. 8. 2022 do 15 dní ode dne právní moci rozsudku.
3. Žalovaná ve vyjádření k podané žalobě ze dne 18. 6. 2026 uvedla, že dne 17. 6. 2026 jí byl doručen rozsudek Nejvyššího správního soudu ze stejného dne č. j. 4 Afs 6/2026-73, kterým kasační soud zamítl její kasační stížnost proti rozsudku městského soudu sp. zn. 5 A 32/2025. Dle jejího tvrzení jí daný rozsudek kasačního soudu neumožňuje účinnou a důvodnou procesní obranu proti žalobě, proto ponechává rozhodnutí ve věci na úvaze soudu.
II. Posouzení žaloby
4. Městský soud žalobu posoudil, přičemž podle § 81 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), vycházel ze skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Soud rozhodl bez jednání, jelikož s takovým postupem žalobce i žalovaná vyjádřili souhlas. Žalobce sice navrhl provedení důkazů, avšak to samo o sobě neznamená nesouhlas s rozhodnutím o věci bez nařízení jednání (usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 2. 2016, č. j. 7 As 93/2014-48, č. 3380/2016 Sb. NSS). Soud všechny k důkazu navrhované listiny zaslal žalované, aby se k nim měla možnost vyjádřit (§ 51 odst. 1 s. ř. s.) a při svém rozhodnutí vycházel z daných listin.
5. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. platí, že ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.
6. Městský soud se nejprve zabýval přípustností podané žaloby. Z listin doložených k žalobě plyne skutkový stav tak, jak je uveden v bodě [2] tohoto rozsudku.
7. Žaloba byla podána včas (§ 80 odst. 1 s. ř. s.). Poslední úkon ve vztahu k žalované učinil žalobce dne 12. 5. 2026 (návrh na opatření proti nečinnosti dle § 80 správního řádu) doručený do datové schránky žalované stejného dne, k rukám předsedy žalované, což žalobce doložil v kopii (včetně dokladu o doručení) v příloze žaloby, a žalovaná danou skutečnost nijak ve vyjádření nezpochybnila. Žalobce případně odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle které není-li lhůta pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení zákonem stanovena, plyne lhůta k podání žaloby ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon. Tímto úkonem je třeba rozumět procesní úkon účastníka řízení nebo správního orgánu ve správním řízení, nikoliv mimoprocesní urgence účastníka řízení, aby správní orgán rozhodl, nebo neformální sdělení správního orgánu, že ve věci rozhodovat nebude (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 6. 2006, č. j. 8 Ans 3/2005-107, č. 931/2006 Sb. NSS). Posledním úkonem by ve většině případů měla být žádost či podnět účastníka řízení k opatření proti nečinnosti správního orgánu, případně procesní reakce správního orgánu na tento podnět (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2015, č. j. 2 Afs 79/2015-36). Tato žádost není nijak časově omezena a podle judikatury může být podána i poté, kdy uplynula roční lhůta k podání nečinnostní žaloby od předcházejícího posledního úkonu ve věci (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2013, č. j. 6 Ans 5/2013-47, č. 2922/2013 Sb. NSS).
8. Žalobce též vyčerpal prostředky, které měl k dispozici k ochraně proti nečinnosti. Dne 12. 5. 2026 totiž podal návrh na uplatnění opatření proti nečinnosti k nadřízenému orgánu, který je prostředkem ochrany proti nečinnosti (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 11. 2018, čj. 5 As 18/2017-40, č. 3847/2019 Sb. NSS). Z vyjádření žalované ze dne 18. 6. 2026 k podané žalobě přitom neplyne, že by předseda žalované o návrhu na uplatnění opatření proti nečinnosti rozhodl (rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 2. 2023, č. j. 2 As 21/2020-34, č. 4453/2023 Sb. NSS, bod [41]). Soud tak má za to, že žalobce neúspěšně vyčerpal prostředky ochrany, které mu procesní předpis nabízí.
9. Soud se dále zabýval meritem věci, tedy, zda žalovaná vydala rozhodnutí o žádosti žalobce, resp. zda je žalovaná ke dni vydání tohoto rozsudku stále nečinná. K této otázce žalovaná uvedla, že rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 Afs 6/2026, kterým kasační soud zamítl kasační stížnost žalované proti rozsudku městského soudu sp. zn. 5 A 32/2025, kterým bylo zrušeno její poslední rozhodnutí ve věci, jí neumožňuje procesní obranu. Přestože toto více nevysvětluje, je dle městského soudu zjevné, že žalovaná se u kasačního soudu domáhala zrušení rozsudku městského soudu sp. zn. 5 A 32/2025, což by znamenalo, že by „obživlo“ její poslední rozhodnutí ze dne 16. 1. 2025 o žádosti žalobce a žalovaná by následně nebyla nečinná. Vzhledem k tomu, že se to nestalo a naopak rozsudek městského soudu byl potvrzen, je žalovaná nečinná. Městský soud dodává, že nečinnost žalované nevznikla až od vydání rozsudku Nejvyššího správního soudu, ale již od přiměřené doby po nabytí právní moci rozsudku městského soudu, jelikož její kasační stížnosti nebyl přiznán odkladný účinek a byla tak nucena v řízení pokračovat.
III. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení
10. Z výše uvedených důvodů městský soud rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno. Lhůtu k vydání rozhodnutí stanovil soud přiměřenou vzhledem ke stavu správního řízení a k petitu žalobce.
11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s. Jelikož měl žalobce ve věci plný úspěch, náleží mu náhrada nákladů řízení. Tyto náklady představují náklady na soudní poplatek ve výši 2 000 Kč za podání žaloby a odměnu a náhradu hotových výdajů advokáta. Odměna náleží celkem za 2 úkony právní služby, a to převzetí a přípravu zastoupení [§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)] a za návrh ve věci samé (žaloba) [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu]. Za každý úkon právní služby náleží zástupci žalobce mimosmluvní odměna ve výši 4 620 Kč [§ 9 odst. 5 ve spojení s § 7 bodem 5. advokátního tarifu], která se zvyšuje o 450 Kč paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K tomu se připočítává i sazba daně z přidané hodnoty, jelikož zástupce žalobce je společníkem advokátní kanceláře, která je plátcem DPH ((§ 57 odst. 2 s. ř. s.). Celkem tedy činí náhrada nákladů řízení částku 14 270 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit žalobci k rukám jeho zástupce do 30 dní od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha dne 22. 6. 2026
JUDr. Ladislav Hejtmánek v.r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem provedla S. K.