Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
26 A 12/2026 - 36.pdf
PDF · 0 B
No categories available
26 A 12/2026 - 36
USNESENÍ
Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Hrabcem ve věci
žalobkyně: S. S., nar. X
bytem X
zastoupená JUDr. Hugem Körblem, advokátem
se sídlem Hybernská 1007/20, Praha 1 – Nové Město
proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra
se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7 – Holešovice
o žalobě ze dne 11. 4. 2026 na ochranu proti nečinnosti žalovaného spočívající v nerozhodnutí o žádosti žalobkyně o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k přechodnému pobytu ze dne 15. 5. 2025,
takto:
I. Řízení o žalobě se zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení o žalobě v celkové výši 16 210 Kč k rukám jejího zástupce JUDr. Huga Körbla, advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
III. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Městského soudu v Praze k rukám jejího právního zástupce JUDr. Huga Körbla, advokáta, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
IV. Zástupce žalobkyně JUDr. Hugo Körbl, advokát, se vyzývá, aby ve lhůtě do tří dnů od doručení tohoto usnesení sdělil soudu číslo svého bankovního účtu, popřípadě svůj požadavek na poukázání předmětné částky poštovní složenkou.
Odůvodnění:
1. Žalobkyně v podané žalobě uvedla, že dne 15. 5. 2025 požádala o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k přechodnému pobytu jako rodinný příslušník občana Evropské unie. S ohledem na absenci právní úpravy pro lhůtu pro rozhodnutí o takové žádosti v zákoně č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, se aplikuje standardní 30denní lhůta dle § 71 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Žalobkyně požádala Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „Komise“) jako nadřízený orgán žalovaného o uplatnění opatření proti nečinnosti. Komise opatřením ze dne 18. 2. 2026 uložila žalovanému, aby rozhodl do 30 dní od doručení opatření. Žalovaný nerozhodl ani v této lhůtě, proto žalobkyně podala dne 11. 4. 2026 žalobu na ochranu proti nečinnosti.
2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 30. 4. 2026 uvedl, že nečinný nebyl, jelikož dne 21. 4. 2026 bylo žalobkyni vyhověno. Telefonickým dotazem žalovaný zjistil, že žalobkyni byl stanoven termín k sejmutí biometrických údajů, a to na 8. 6. 2026. Následně dojde k výrobě nového průkazu, k jehož převzetí bude žalobkyně vyzvána, zpravidla do 30 dní.
3. Dne 4. 5. 2026 vzala žalobkyně podanou žalobu zpět pro pozdější chování žalovaného. Uvedla, že dne 23. 4. 2026 obdržela výzvu žalovaného k pořízení biometrických údajů, ke kterému se má dostavit dne 8. 6. 2026. Je si vědoma toho, že samotné řízení o její žádosti prozatím neskončilo, ale považuje to spíše za formalitu závisející i na aktivitě žalobkyně, proto se domnívá, že odpadl důvod pro podání žaloby. Dle žalobkyně je zjevné, že žalobou na ochranu proti nečinnosti byla úspěšná a žaloba pomohla tomu, aby žalovaný přestal být pasivní.
4. V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, navrhovatel (zde žalobkyně) disponuje řízením nebo jeho předmětem, a tedy může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud usnesením řízení zastaví.
5. Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí žaloby, je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti, soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s. řízení o žalobě zastavil.
6. Při rozhodování o nákladech řízení vzal soud v úvahu pravidla stanovená v § 60 odst. 3 s. ř. s., dle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce, nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.
7. Jak konstatoval Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 21. 12. 2017, č. j. 3 As 43/2016-36, smyslem zmiňovaného ustanovení je přiznat náhradu nákladů řízení žalobci, který podal žalobu důvodně a žalobu bere zpět, neboť v mezidobí došlo mimo soudní řízení ke změně situace, která fakticky odpovídá tomu, co žalobou požadoval [srov. i rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 2. 2013, č. j. 2 Ans 7/2012-43, nebo nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2007, sp. zn. III. ÚS 677/07 (N 179/47 SbNU 371)]. Jak vysvětluje komentářová literatura, „mezi chováním odpůrce a zpětvzetím návrhu na zahájení řízení musí být příčinná souvislost. V této souvislosti se hodnotí nejen to, zda v důsledku chování odpůrce po podání návrhu na zahájení řízení nastal stav, který navrhovatel podáním návrhu sledoval, nýbrž i to, zda návrh byl v okamžiku zahájení řízení důvodný. Hodnotí se přitom nejen splnění podmínek soudního řízení, ale i věcná důvodnost návrhu. Toto hodnocení se provádí pouze za účelem posouzení vzniku nároku na náhradu nákladů řízení, nikoliv pro rozhodnutí ve věci samé, tudíž se v podstatě omezuje jen na posouzení, zda návrh nebyl zjevně nedůvodný.“ (Kühn, Z. a kol., Soudní řád správní: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2019, s. 490).
8. Soud z předloženého správního spisu ověřil, že žalovaný dne 21. 4. 2026 vydal záznam k prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu ve smyslu § 169t odst. 8 zákona o pobytu cizinců, na základě kterého žalobkyni předvolal k pořízení biometrických údajů. Daný záznam ani výzva není rozhodnutím ve věci. Rozhodnutím ve věci prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu je až převzetí samotné pobytové karty [srov. § 169t odst. 7 písm. c) zákona o pobytu cizinců]. Přestože tak nedošlo k odstranění nečinnosti žalovaného, žalobkyně se cítí být daným vývojem uspokojena, a proto vzala podanou žalobu zpět. Soud souhlasí s žalobkyní, že již vydání daného záznamu velmi pravděpodobně povede k vydání i samotného pobytového oprávnění (i když určitá míra rizika zde pořád existuje – srov. § 169t odst. 10 zákona o pobytu cizinců). Pro přiznání náhrady nákladů § 60 odst. 3 s. ř. s. nevyžaduje finální odstranění nečinnosti, ale toliko zpětvzetí pro pozdější chování odpůrce. Tato podmínka byla v nyní posuzované věci naplněna.
9. Soud se proto dále zabýval otázkou, zda byla žaloba podána důvodně, resp. zda vůbec byly splněny podmínky pro její podání, resp. věcné projednání.
10. Podle § 79 odst. 1 věty prvé s. ř. s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení.
11. Z obsahu správního spisu a žalobkyní předložených listin soud zjistil skutkový stav tak, jak byl popsán v žalobě (výše bod [1] tohoto usnesení). Žalobkyně požádala o učinění opatření proti nečinnosti, o kterém Komise rozhodla opatřením ze dne 18. 2. 2026, tedy ve smyslu citovaného § 79 odst. 1 s. ř. s. vyčerpala prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k její ochraně proti nečinnosti správního orgánu. Žalovaný přitom ve 30denní lhůtě, kterou stanovila Komise v opatření proti nečinnosti, nerozhodl (a ani nevydal záznam ve smyslu § 169t odst. 8 zákona o pobytu cizinců). Žalobkyně tak dne 11. 4. 2026 podala žalobu na ochranu proti nečinnosti.
12. Soud uzavírá, že žalovaný byl v době podání žaloby nečinný a žaloba byla v době podání důvodná. Jsou tak splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni dle § 60 odst. 3 s. ř. s.
13. Soud proto podle § 60 odst. 3 s. ř. s. přiznal žalobkyni oproti žalovanému náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení je tvořena částí zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč (zbývající část poplatku ve výši 1 000 Kč soud žalobkyni vrátil výrokem III tohoto usnesení) a odměnou a náhradou hotových výdajů advokáta. Odměna náleží celkem za tři úkony právní služby, a to převzetí a přípravu zastoupení [§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)], návrh ve věci samé (žaloba) a zpětvzetí žaloby vše ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. Za každý úkon právní služby náleží zástupci žalobkyně mimosmluvní odměna ve výši 4 620 Kč [§ 9 odst. 5 ve spojení s § 7 bodem 5 advokátního tarifu], která se zvyšuje o 450 Kč paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Spolu s částí nevráceného soudního poplatku tedy žalobkyni na náhradě nákladů řízení náleží 16 210 Kč.
14. O vrácení soudního poplatku rozhodl soud podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, dle kterého soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Soudní poplatek za podanou žalobu v této věci činil 2 000 Kč, soud tedy rozhodl o vrácení části soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. Soud rozhodl o vrácení soudního poplatku ve lhůtě stanovené v § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Soud zároveň vyzval zástupce žalobkyně k poskytnutí součinnosti při vrácení uhrazeného soudního poplatku.
15. Soud upozorňuje, že soud vrátí soudní poplatek na účet, který mu sdělí oprávněná osoba, případně (není-li to možné) na sdělenou adresu poštovní poukázkou. V případě, že číslo účtu oprávněná osoba soudu nesdělí či se nepodaří se vyplatit částku na sdělenou adresu, má se za to, že oprávněná osoba neposkytla součinnost potřebnou ke splnění dluhu a nedojde k prodlení věřitele.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha dne 7. 5. 2026
Mgr. Ondřej Hrabec v.r.
samosoudce
Shodu s prvopisem provedla S. K.