Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 41/2022-35

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Říhou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 5 000 Kč.

II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 579,45 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 596 Kč k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 5 000 Kč. II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 579,45 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 596 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 7 115 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. právnická osoba, (dále též„ původní věřitel“) uzavřela se žalovaným dne datum v písemné formě smlouvu o úvěru číslo na základě níž mu poskytla úvěr ve výši 5 000 Kč, aniž by byl sjednán úrok. Žalovaný se zavázal splatit tento úvěr do datum. Současně stvrdil žalovaný svým podpisem, že se seznámil s obchodními podmínkami původního věřitele. Jelikož žalovaný uvedenou částku nevrátil, vznikl původní věřitelce též nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % ze splatné jistiny úvěru, a to za každý den prodlení, jak vyplývá z podmínek úvěru a zároveň nárok na zaplacení paušální náhrady výdajů spojených s uplatněním pohledávky podle sazebníku. Pohledávka za žalovaným byla postoupena původní věřitelkou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni. Nesplacená jistina úvěru činí 5 000 Kč, smluvní pokuta činí 2 115 Kč, tj. ve výši 0,1 % denně z částky 5 000 za dobu od datum do datum Kč. Žalobkyně dále požaduje neuhrazené náklady za upomínání ve výši 690 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaný ke dni podání žaloby neplnil na svém dluhu ničeho.

2. Žalobkyně vzala zčásti žalobu zpět a proto soud usnesením ze dne 24. 8. 2022, č.j. -20, řízení co do částky 2 265 Kč zastavil.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud jednal a rozhodoval při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků ( ), za situace, kdy zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. Pro rozhodnutí ve věci samé byly dostačující listinné důkazy předložené žalobkyní.

4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. právnická osoba, (dále též„ původní věřitel“) uzavřela se žalovaným dne datum v písemné formě smlouvu o úvěru číslo na základě níž mu poskytla úvěr ve výši 5 000 Kč, aniž by byl sjednán úrok. Žalovaný se zavázal splatit tento úvěr do datum. Současně stvrdil žalovaný svým podpisem, že se seznámil s obchodními podmínkami původního věřitele. Jelikož žalovaný uvedenou částku nevrátil, vznikl původní věřitelce též nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % ze splatné jistiny úvěru, a to za každý den prodlení, jak vyplývá z podmínek úvěru a zároveň nárok na zaplacení paušální náhrady výdajů spojených s uplatněním pohledávky podle sazebníku. Pohledávka za žalovaným byla postoupena původní věřitelkou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni. Nesplacená jistina úvěru činí 5 000 Kč, smluvní pokuta činí 2 115 Kč. Žalovaný doposud nezaplatil na jistině ničeho. Byť se podle tvrzení žalobkyně jednalo o smluvní vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, jehož předmětem bylo poskytnutí úvěru, žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalovaného netvrdila ničeho, a proto ani neprokázala, zda vůbec zkoumala úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele.

5. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. V projednávané věci má soud za to, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Původní věřitel byl ke dni uzavření smlouvy„ licencovaným“ poskytovatelem spotřebitelských úvěrů, jak vyplývá z výpisu z rejstříku nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Žalovaný je podle povahy kontraktu a okolností případu spotřebitelem.

9. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

10. V daném případě žalobkyně netvrdila, že by úvěruschopnost žalovaného prověřila prostřednictvím cílených dotazů na žalovaného či odborných pracovníků, kteří posoudili příjmy a výdaje žalovaného, a další informace (věk, zdroj příjmu, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení atd.), a nahlédli do externích úvěrových registrů. K prokázání úvěruschopnosti žalobkyně žádné důkazy ani neoznačila. O této povinnosti tvrdit a prokázat však soud však žalobkyni nemohl poučit podle s ohledem na její absenci u jednání. Soud uzavřel, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu , neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla ověřena úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, jak předpokládá zákon a současná judikatura.

11. Vzhledem ke shora uvedenému je smlouva o úvěru neplatná pro rozpor se zákonem (§ 588 o. z.) a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z úřední povinnosti, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, tedy jednání je neplatné od samého počátku, na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. ).

12. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny podle § 2993 o. z. vzájemně vydat.

13. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je nutné s ohledem na ustanovení § 87 cit. zákona, který je ve vztahu k ustanovení o bezdůvodném obohacení podle § 2993 o. z. v poměru speciality, tedy jinak řečeno vrátit takto poskytnutou jistiny v přiměřené lhůtě. Jelikož žalobkyně poskytla žalovanému jistinu ve výši 5 000 Kč a žalovaný na tuto jistinu doposud ničeho nezaplatil, soud vyhověl žalobě v této částky a žalovanému uložil povinnosti zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Soud z obsahu spisu nezjistil žádné okolnosti svědčící pro stanovení jiné přiměřené lhůty pro vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru.

14. V ostatní – zbývající části – soud nárok žalobkyně s odkazem na shora uvedené odůvodnění zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zčásti úspěšná v rozsahu 70 %, nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 40 % z celku. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle bodu 2 , ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši 7 115 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující částku 50 000 Kč. Sazba mimosmluvní odměny podle shora cit. ustanovení tak v daném případě činí 200 Kč. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil do podání návrhu 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby a předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x 200 Kč, t.j. náleží mu odměna celkem ve výši 600 Kč. Uvedená částka nepřesahuje ve smyslu cit. vyhlášky výši tarifní hodnoty. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle , ve znění pozdějších předpisů, po 100 Kč ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem 300 Kč. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši 252 Kč ( ) Celkem by tedy náhrada nákladů řízení činila 1 489 Kč. Při částečném úspěchu ve věci v rozsahu 40 % tedy náhrada nákladů řízení činí 596 Kč, která je splatná ve stejné lhůtě jako soudem přisouzený nárok.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.