Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 199/2022-25
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená jednající údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 18 664,70 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 652,73 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 14.9.2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Pro částku 12 011,97 Kč včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 458,41 Kč od 14.9.2022 do zaplacení a včetně zákonného úroku z prodlení z částky 17 111,14 Kč od 1.3.2022 do 13.9.2022, se žaloba žalobkyně zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 652,73 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 14.9.2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Pro částku 12 011,97 Kč včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 458,41 Kč od 14.9.2022 do zaplacení a včetně zákonného úroku z prodlení z částky 17 111,14 Kč od 1.3.2022 do 13.9.2022, se žaloba žalobkyně zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 18 664,70 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I., II. tohoto rozsudku, když žalovanou částku měla žalovaná dlužit na základě smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru, uzavřené mezi žalovanou a žalobkyní dne 11.3.2020, jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že je svobodná a bez vyživovacích povinností, její čistý měsíční příjem činí 20 000 Kč a náklady na bydlení u rodičů 3 000 Kč, přičemž tyto údaje žalované byly ověřeny proti tabulce předpokládaných příjmů a výdajů a nebyla zjištěna nekonzistence, a žalobkyně v registru SOLUS, ARES, CEE, INSR nezjistila žádné další závazky žalované po splatnosti. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce ve výši 30 000 Kč s úrokovou sazbou 22,68 %, který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z vyčerpané částky, nejméně však 500 Kč. Za dobu trvání smlouvy žalovaná celkem vyčerpala částku 87 982,73 Kč, porušila však své povinnosti hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, načež žalobkyně využila svého práva a od úvěrové smlouvy odstoupila k 28.2.2022 a vyzvala žalovanou k zaplacení celého úvěru. Žalovaná na předmětný úvěr uhradila celkem částku 81 330 Kč, dosud žalobkyni neuhradila částku ve výši celkem 18 664,70 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 16 045,94 Kč, z úroků ve výši 1 553,56 Kč, pojistného ve výši 319,60 Kč, nákladů na vymáhací proces ve výši 600 Kč a dále smluvní pokuty ve výši 145,60 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci usnesením ze dne 29.8.2022 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.), souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dnem 12.9.2022 náhradním doručením – formou uložení u pošty, přičemž však se žalovaná k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě.
4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: Z listiny označené jako Žádost/ Smlouva o revolvingovém číslo podepsané dne 11.3.2020 a Všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně, bylo v řízení prokázáno, že se v této smlouvě žalobkyně měla dohodnout se žalovanou na tom, že poskytne žalované revolvingový úvěr s aktuálním úvěrovým rámcem 30 000 Kč s roční úrokovou sazbou 22,68 % a s měsíčním poplatkem za správu a vedení úvěrového účtu, žalovaná se naopak měla zavázat takto poskytnuté peněžní prostředky pravidelně splácet v měsíčních splátkách ve výši 5 % z vyčerpané částky, nejméně však 500 Kč, a to vždy k 17. dni v měsíci následujícím po 1. čerpání úvěru s tím, že v jednotlivých splátkách byly zahrnuty sjednané úroky, poplatky. Nedílnou součástí uzavřené písemné dohody o poskytnutí úvěru se staly dle ujednání stran v samotné smlouvě úvěrové podmínky žalobkyně, v níž byly mj. sjednány poplatky, a dále byla sjednána smluvní pokuta. V této listině uvedla žalovaná, že bydlí u rodičů, je svobodná bez vyživovacích povinností, zaměstnání u firmy právnická osoba s příjmem 20 000 Kč, za bydlení platí 3 000 Kč měsíčně. Z interního výpisu žalobkyně s označením žalované bylo zjištěno, že na předmětném výpise jsou evidovány výdaje, splátky, smluvní pokuty, poplatky a dluh k 18.1.2022 je určen částkou 18 664,70 Kč, uhrazeno bylo celkem 81 330 Kč. Dopisem žalobkyně s datem 25.1.2022 vzal soud v řízení za prokázáno, že žalobkyně vyhotovila písemné odstoupení od úvěrové smlouvy a vyzvala ho k uhrazení dlužné částky, doklad o odeslání, případně doručení tohoto dopisu žalované nebyl předložen, odstoupení od smlouvy nebylo tedy žalované doručeno. Předžalobní upomínkou ze dne 1.3.2022, bylo v řízení dále prokázáno, že žalobkyně vyhotovila výzvu žalované k uhrazení dlužné částky s tím, že v případě, že tuto částku žalovaná neuhradí, bude se žalobkyně splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou.
5. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud skutkový závěr, že předmětnou smlouvu o revolvingovém úvěru podepsanou 11.3.2020 žalobkyně poskytla žalované možnost čerpání z úvěrového rámce do výše 30 000 Kč opakovaně, přičemž žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti vycházela z údajů vyplněných žalovanou ohledně příjmů a výdajů bez dalšího ověřování těchto údajů. Žalovaná vyčerpala celkem 87 982,73 Kč, zaplatila 81 330 Kč, odstoupení od smlouvy nebylo žalované doručeno.
6. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalované, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabývala, když vycházela pouze z prohlášení dlužníka o svých příjmech a výdajích bez prokázání a doložení těchto údajů, což nepostačí ke splnění podmínky odborné péče. Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26.), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
10. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu, pokud je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání (v tomto je možno se opřít i o závěry občanskoprávní teorie - Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 - 654). Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084). Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli.
11. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru byly pak strany smlouvy povinny si pouze vypořádat svůj vzájemný vztah v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Žalobkyně vyplatila žalované částku 87 982,73 Kč, přitom žalovaná žalobkyni zaplatila částku 81 330 Kč. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně obohatila o částku rozdílu ve výši 6 652,73 Kč, proto žalovaná musí žalobkyni zaplatit částku 6 652,73 Kč. Současně soud dospěl k závěru o zesplatnění částky bezdůvodného obohacení až doručením žaloby žalované dne 12.9.2022, následující den měla plnit, tedy od 14.9.2022 je žalovaná v prodlení a žalobkyně má právo na úroky ve smyslu § 1970 o. z. ve výši dle vládního nařízení č. 142/1994Sb. ve znění vládního nařízení č. 351/2013. S ohledem na výše uvedené byla tedy žaloba částečně zamítnuta jak pro další neplatná ujednání ve smlouvě v části smluvních úroků, poplatků, tak ohledně zákonných úroků z prodlení.
14. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy ve věci byla úspěšnější žalovaná, proto by žalobkyně měla povinnost zaplatit žalované náklady řízení, avšak podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.