Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3827/18

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o ústavní stížnosti stěžovatelky Langhorne, s. r. o., se sídlem Hlavní třída 1196/27, Ostrava, právně zastoupené JUDr. Michalem Brychtou, advokátem se sídlem Široká 36/5, Praha 1, proti jinému zásahu veřejné moci spočívající v postupu Městského soudu v Praze, který dne 26. 9. 2018 neumožnil stěžovatelce jako přihlášenému věřiteli hlasovat o odvolání insolvenčního správce v insolvenčním řízení vedeného pod sp. zn. MSPH 94 INS 27047/2016, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatelka svou ústavní stížností napadá postup Městského soudu v Praze (dále jen "insolvenční soud"). Namítá, že když jí insolvenční soud nedovolil hlasovat o odvolání insolvenčního správce na první schůzi věřitelů dne 26. 9. 2018 v rámci insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. , čímž porušil stěžovatelčina ústavně zaručená práva dle d (dále jen " ") a také y.

2. Dříve, než Ústavní soud mohl rozhodnout ve věci samé, musel prověřit, zda jsou pro tento postup splněny všechny podmínky vymezené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.

3. V ustanovení má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva, nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány již není standardním postupem možná. Ústavní soudnictví je především vybudováno na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž případná protiústavnost již není napravitelná jiným způsobem, tj. procesními prostředky, jež se podávají z právních předpisů, jež upravují příslušné (soudní) řízení. Ústavnímu soudu nepatří obcházet pořad práva, protože není součástí soustavy obecných soudů (usnesení

sp. zn.

, ze dne 12. 9. 2012). Především obecným soudům a priori je totiž adresován imperativ formulovaný v y. Ochrana ústavnosti v právním státě tak nemůže být pouze úkolem Ústavního soudu, nýbrž musí být úkolem celé justice. Ústavní stížnost tedy představuje prostředek ultima ratio (viz např. nález

sp. zn.

ze dne 13. 7. 2000) a je nástrojem ochrany základních práv, nastupujícím po vyčerpání všech dostupných efektivních prostředků k ochraně práv uplatnitelných ve shodě se zákonem v systému orgánů veřejné moci (usnesení

sp. zn.

ze dne 3. 4. 2009).

4. V předmětném případě nastala situace, kdy stěžovatelka brojí proti postupu insolvenčního soudu, kterým jí nebylo povoleno hlasovat na schůzi věřitelů. Bylo tak učiněno na základě usnesení insolvenčního soudu ze dne 9. 10. 2018 č. j. -25. Proti tomto usnesení podala stěžovatelka odvolání. Vrchní soud v Praze (dále jen "odvolací soud") usnesením ze dne 2. 1. 2019 č. j. 1 VPSH1414/2018-B-35 usnesení insolvenčního soudu zrušil. Vzhledem k uvedenému vývoji považuje Ústavní soud za nezbytné, aby o právech stěžovatele bylo rozhodnuto nejprve v soustavě obecných soudů.

5. Ústavní soud proto ústavní stížnost odmítl v souladu s ustanovením pro nepřípustnost.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. února 2019

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj