Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 458/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti nezletilého Š. N., zastoupeného Mgr. Petrem Sémem, advokátem se sídlem v Ostravě, 28. října 1610/95, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. listopadu 2018, č. j. -75, za účasti Krajského soudu v Ostravě jako účastníka řízení a Fakultní nemocnice Ostrava se sídlem v Ostravě, 17. listopadu 1790/5, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se v řízení před obecnými soudy domáhá náhrady nemajetkové újmy na zdraví ve výši 6 000 000 Kč, k níž vedlejší účastnici zavázal Okresní soud v Ostravě rozsudkem pro uznání ze dne 31. 5. 2018, č. j. -31. Krajský soud v Ostravě citovaný rozsudek napadeným usnesením zrušil pro více vad (přivolení soudu k podání žaloby za nezletilého, nesplnění podmínek pro postup podle ) a vrátil věc okresnímu soudu k dalšímu řízení.

Ústavní stížností je napadeno kasační usnesení odvolacího soudu, kterým byla věc vrácena k doprojednání před nalézacím soudem. Stěžovatel vytýká odvolacímu soudu přepjatý formalismus, jehož důsledkem je materiální nespravedlnost vůči nezletilému, odůvodněná paradoxně procesními instrumenty sloužícími k jeho ochraně.

Dříve, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem stanovené náležitosti a zda jsou dány podmínky projednání ústavní stížnosti stanovenéy a , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "").

Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Z toho vyplývá, že ústavní stížnost je založena na principu její subsidiarity k těmto jiným zákonným procesním prostředkům [srov. usnesení ze dne 28. 4. 2004,

sp. zn.

(U 25/33 SbNU 475)]; může být proto věcně posouzena pouze za předpokladu, že stěžovatel všechny prostředky k ochraně svých práv efektivně vyčerpal.

Ústavní soud je tak v řízení o ústavní stížnosti oprávněn rozhodovat zásadně jen o rozhodnutích "konečných". Jako nepřípustné proto opakovaně odmítá ústavní stížnosti proti, byť i pravomocným rozhodnutím soudů, jimiž však věc nebyla ukončena, nýbrž vrácena soudu či jinému státnímu orgánu k dalšímu řízení [srov. například usnesení ze dne 30. 3. 2006,

sp. zn.

(U 4/40 SbNU 781); usnesení ze dne 22. 7. 2008,

sp. zn.

; usnesení ze dne 7. 11. 2012,

sp. zn.

; či usnesení ze dne 28. 8. 2013,

sp. zn.

].

V předložené věci stěžovatel napadl ústavní stížností kasační rozhodnutí krajského soudu, kterým byla věc vrácena k dalšímu řízení okresnímu soudu; řízení ve věci stěžovatele proto doposud neskončilo. Přestože stěžovatel již v ústavní stížnosti vznesené námitky nebude moci uplatnit, neboť zrušením vydaného rozsudku pro uznání procesní výhoda stěžovatele končí a řízení se vrací na začátek, z této skutečnosti přípustnost ústavní stížnosti dovodit nelze; v tuto chvíli není vyloučeno, že žalobě stěžovatele bude po provedeném dokazování v plném rozsahu vyhověno, proto ještě nelze uvažovat o upření soudní ochrany ve smyslu d. Návrh byl proto Ústavnímu soudu podán předčasně, neboť stěžovatel nevyčerpal všechny zákonné procesní prostředky ochrany práva podle .

Ústavní soud zároveň neshledal naplnění žádné z podmínek , podle kterého Ústavní soud přijetí stížnosti neodmítne, i když není splněna podmínka vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práva stěžovatele, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo, nebo pokud v řízení o podaném opravném prostředku podle dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná nebo neodvratitelná újma.

Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení jako návrh nepřípustný. Stěžovateli však nic nebrání v podání případné nové ústavní stížnosti poté, co bude řízení před obecnými soudy zcela skončeno, nebude-li s jeho výsledkem souhlasit a bude pociťovat újmu na svých základních právech a svobodách v důsledku pochybení obecných soudů, které by mohlo mít vliv na výsledek řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. února 2019

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj