Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 482/19

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Filipa a Jiřího Zemánka o ústavní stížnosti L. T., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici České Budějovice, zastoupeného Mgr. Magdalenou Písečkovou, advokátkou v Českých Budějovicích, Žižkova 1321/1, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. prosince 2018, č. j. 5 To 389/2018-179, ve spojení s návrhem na odklad vykonatelnosti napadených usnesení, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem jako účastníka řízení a Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost a návrh na odklad vykonatelnosti s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

Okresní soud v Chomutově (dále též "okresní" nebo "nalézací soud") přeměnil usnesením ze dne 17. října 2018, č. j. -153 stěžovateli zbytek nevykonaného trestu obecně prospěšných prací ve výměře 119 hodin na trest odnětí svobody v trvání 119 dní do věznice s ostrahou. Stížnost stěžovatele Krajský soud v Ústí nad Labem (dále též "krajský soud") napadeným usnesením zamítl pro pozdní podání.

Právně zastoupený stěžovatel ve své včas podané ústavní stížnosti splňující požadavky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), uvádí, že pro přečin zanedbání povinné výživy podle mu byl trestním příkazem Okresního soudu v Chomutově ze dne 5. června 2017, č. j. -117, uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Usnesením okresního soudu č. j. -125, které nabylo právní moci dne 21. srpna 2017, byla stěžovateli uložena lhůta k vykonání uloženého trestu v trvání jednoho roku, v jejímž průběhu ale vykonal práci v rozsahu jen 81 hodin.

Na usnesení o přeměně trestu reagoval stěžovatel nejprve podáním ze dne 22. října 2018 označeným jako "Žádost o odložení odvolání", které krajský soud bez věcného projednání vrátil, neboť je nevyhodnotil jako stížnost. Dne 12. listopadu 2018 zaslal stěžovatel podání "Odůvodnění stížnosti odsouzeného proti usnesení Okresního soudu v Chomutově ze dne 17. 10. 2018"; dne 22. listopadu 2018 stěžovatel zmocnil k zastupování advokátku. Dne 28. listopadu 2018 stěžovatel u krajského soudu nahlížel do spisu, své poznatky předal advokátce, která následující den požádala krajský soud, aby v řízení do 6. prosince 2018 nerozhodoval a zavázala se v uvedené lhůtě doplnit stížnost. Krajský soud v Ústí nad Labem této žádosti nevyhověl a dne 4. prosince 2018 vydal napadené usnesení; stěžovatel pak výkon trestu odnětí svobody nastoupil dne 21. ledna 2019.

Stěžovatel je přesvědčen, že jeho původní podání "Žádost o odložení odvolání" měl krajský soud vyhodnotit (podle § 59 odst. 1 trestního řádu) jako stížnost, neboť je z něj zřejmé, že se hodlal bránit proti usnesení okresního soudu. Vyhodnotil-li krajský soud jako stížnost nesprávně teprve druhé podání "Odůvodnění stížnosti odsouzeného..." jde o přepjatě formalistický postup, zejména za situace, kdy stěžovatel nebyl zastoupen advokátem (viz nález

sp. zn.

, publ. in: N 86/33 SbNU 331, rozhodnutí Ústavního soudu dostupná též na http://nalus.usoud.cz). Krajský soud měl v takovém případě stěžovateli stanovit lhůtu k odstranění vad (viz nález

sp. zn.

). Popsaným postupem byl stěžovatel zkrácen v právu na přístup k soudu. Vydáním rozhodnutí před uplynutím lhůty, v níž hodlala advokátka stížnost doplnit, bylo porušeno právo stěžovatele na obhajobu. Se shora uvedených důvodů navrhuje stěžovatel, aby Ústavní soud usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem zrušil, neboť má za to, že jím byla porušena jeho ústavně zaručená práva zakotvená v a 40 odst. 3 d (dále jen " "). Společně s ústavní stížností navrhl stěžovatel i odklad vykonatelnosti napadeného usnesení.

Ústavní soud je soudní orgán ochrany ústavnosti [ y (dále jen " ")] a podle y není součástí soustavy soudů. Ústavní soud není další běžnou instancí všeobecného soudnictví a eventuálním porušením běžných práv fyzických osob se zabývá tehdy, zjistí-li že současně bylo porušeno základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem.

Z podrobného popisu učiněného stěžovatelem v ústavní stížnosti i přiložených listin se podává, že stěžovateli byla stanovena k vykonání trestu obecně prospěšných prací roční lhůta, v jejímž průběhu však vykonal jen část trestu; nereagoval přitom na upozornění o konci lhůty a ze zpráv Probační a mediační služby nevyplývá, že by vykonání trestu bránily objektivní překážky. Poté, co nalézací soud rozhodl (za přítomnosti stěžovatele při veřejném zasedání) o přeměně trestu veřejně prospěšných prací na trest odnětí svobody, podal stěžovatel ve lhůtě "Žádost o odložení odvolání", kterou však krajský soud podle obsahu vyhodnotil jako stížnost. Takové zhodnocení podání (viz příloha F) nelze podle Ústavního soudu považovat za zásah do práva stěžovatele na přístup k soudu; stěžovatel výslovně a výhradně omlouvá nedodržení lhůty - s tím, že vše brzy napraví.

Právo na spravedlivý proces ( y) zaručuje každému, že jeho věc bude projednána podle předem stanovených pravidel (trestní řád) a nikoliv, že ve věci bude rozhodnuto způsobem, který účastník řízení očekává. Stěžovatel se obrátil na soud podáním, které nesplňovalo elementární požadavky na opravný prostředek (stížnost), a krajský soud je vyhodnotil podle obsahu jen jako žádost o prodloužení lhůty. Vzhledem k tomu, že lhůta k podání stížnosti činí 3 dny (§ 143 odst. 1 trestního řádu) a stěžovatel podání označitelné jako stížnost ("Odůvodnění stížnosti odsouzeného...") dodal okresnímu soudu teprve po dalších více než dvaceti dnech, nelze rozhodnutí krajského soudu považovat za způsobilé zkrátit stěžovatele v jeho zaručených základních právech. Uvedené platí tím spíše, že se krajský soud v napadeném usnesení zabýval věcí pečlivě i meritorně (bez ohledu na opožděné podání stížnosti) a považuje rozhodnutí nalézacího soudu v důvodech pro přeměnu trestu za správné. Pro výsledek řízení je tak i podle Ústavního soudu podstatné, že byly pro přeměnu trestu důvody dány, a nikoliv, jak označil stěžovatel své nesrozumitelné podání. Požádala-li následně advokátka stěžovatele po dalších více než 15 dnech o další prodloužení (nerozhodování o stížnosti) lhůty, nelze ani v nevyhovění tomuto požadavku spatřovat zásah do základních práv, do práv na obhajobu ( y).

Podle ustanovení proto senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Stěžovatel k ústavní stížnosti připojil návrh na odklad vykonatelnosti napadeného usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem. Vzhledem k obsahu ústavní stížnosti a argumentaci stěžovatele, nerozhodl Ústavního soudu o návrhu mezitímním usnesením, ale rozhodl celkově ve věci přednostně a mimo pořadí.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. února 2019

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu