Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 4025/18

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy a soudce zpravodaje David Uhlíře a soudců Tomáše Lichovníka a soudce Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti, kterou podal stěžovatel T. B., zastoupený Mgr. Lukášem Kučerou, advokátem se sídlem Lipenská 869/17, České Budějovice, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. října 2018, č. j. 14 To 296/2018-98, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích, jako účastníka řízení, a Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

1. V ústavní stížnosti stěžovatel navrhuje zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, neboť má za to, že jím byl porušen , a č. 40 odst. 3 d.

2. Usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, ze dne 17. 5. 2018 č. j. KRPC-58170-35/TČ-2018-020070 bylo podle tr. řádu zahájeno trestní stíhání stěžovatele a dalších osob pro zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle , odst. 4 písm. b), písm. c) .

3. Stěžovatel byl téhož dne zadržen a usnesením ze dne 19. 5. 2018, sp. zn. -47 jej Okresní soud v Českých Budějovicích vzal do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. a), b) a c) tr. řádu. Stížnost proti usnesení Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 29. 6. 2018, č. j. -110, jako nedůvodnou zamítl.

4. Usnesením ze dne 21. 9. 2018, č. j. -75, Okresní soud v Českých Budějovicích ponechal stěžovatele ve vazbě z důvodů uvedených v § 67 písm. a) a c) tr. řádu, písemný slib stěžovatele, dohled probačního úředníka, stanovení předběžných opatření ani převzetí záruk za další chování stěžovatele soud nepřijal, neboť je nepovažoval za dostatečné k náhradě vazebních důvodů.

5. Stížnost stěžovatele Krajský soud v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, napadeným usnesením ze dne 30. 10. 2018, č. j. -98, zamítl jako nedůvodnou.

6. Stěžovatel namítá, že byl vzat do vazby na základě důkazů ve spisovém materiálu, se kterými nebyl řádně seznámen a nemohl se k nim vyjádřit. Nemohl údajně nahlédnout do vyšetřovacího spisu. Soudy odkazují na části spisu, které jsou vedeny v režimu vyhrazené a nemohl se s nimi proto seznámit. Poukazuje na nález Ústavního soudu

sp. zn.

(stěžovatel měl zřejmě na mysli nález

sp. zn.

, neboť spisová značka uvedená stěžovatelem označuje usnesení Ústavního soudu, které se týká civilní věci), podle kterého by měl obviněný v řízení o vzetí do vazby získat alespoň v minimální míře informace z vyšetřovacího spisu, které dodávají důvodnost zahájenému trestnímu stíhání i vazebním důvodům. Stěžovatel tvrdí, že s důvody vazby, trestního stíhání ani důkazy, na nichž obojí stojí, seznámen nebyl. Popírá, že se dopustil trestné činnosti, která je mu kladena za vinu. Tuto svou obhajobu dále rozvádí a pokouší se zpochybnit věrohodnost výpovědí osob podávajících vysvětlení v přípravném řízení. Nesouhlasí se závěry soudů o důvodnosti jeho trestního stíhání.

7. Stěžovatel v ústavní stížnosti zpochybňuje existenci obou vazebních důvodů, které soudy v jeho případě i při rozhodování o ponechání ve vazbě shledaly. Ostatně i stížnostní soud odůvodnění rozhodnutí soudu prvého stupně hodnotil jako málo rozvinuté. Za těchto okolností měl stížnostní soud rozhodnutí soudu prvého stupně zrušit a stěžovatele propustit na svobodu.

8. V dané věci, vzhledem k obsahu ústavní stížnosti, jde o to, zda podaný výklad a aplikace trestněprávních ustanovení upravujících rozhodování o omezení svobody stěžovatele, jmenovitě rozhodování o ponechání ve vazbě z důvodů podle a c) tr. řádu, nezakládá nepřijatelné ústavněprávní konsekvence, tj. zda nepředstavuje nepřípustný zásah do právního postavení stěžovatele v té rovině, jíž je poskytována ochrana ústavněprávními předpisy, zejména u, u a Úmluvou, včetně práva na soudní ochranu (spravedlivý proces). Přitom platí, že výklad a aplikace předpisů obecného práva je protiústavní, jestliže nepřípustně postihuje některé ze základních práv a svobod, případně pomíjí možný výklad jiný, ústavně konformní, nebo je výrazem zjevného a neodůvodněného vybočení ze standardů výkladu, jež je v soudní praxi respektován (a představuje tím nepředvídatelnou interpretační libovůli), resp. je v rozporu s obecně sdílenými zásadami spravedlnosti.

9. Ústavní soud předně konstatuje, že proti usnesení o zahájení trestního stíhání a usnesení o zamítnutí stížnosti jeden ze spoluobviněných stěžovatele podal samostatnou ústavní stížnost. Ústavní soud o ní dne 23. 10. 2018 pod

sp. zn.

vydal usnesení, kterým ji odmítl jako zjevně neopodstatněnou. V odůvodnění rozhodnutí se Ústavní soud zabýval posouzením ústavnosti zahájení trestního stíhání a v tomto směru neshledal žádné deficity. Konkrétně uvedl, že v odůvodnění usnesení jsou podrobně rozvedeny a popsány skutečnosti, na základě kterých se trestní stíhání jednotlivých obviněných jeví jako důvodné, včetně úkonů, ze kterých policejní orgán při svém rozhodování vycházel. I stěžovatel se na Ústavní soud již dříve obrátil ústavní stížností, jíž napadal usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. června 2018, č. j. -110, kterým soud zamítl stížnost stěžovatele proti usnesení o vzetí do vazby. Ústavní soud ji shledal zjevně neopodstatněnou usnesením ze dne 11. 12. 2018,

sp. zn.

, v němž své předchozí závěry potvrdil. Vyjádřil se i k nepřípadnosti odkazu na nález Ústavního soudu sp. zn.

sp. zn.

, který se vztahuje k množství informací, které z vyšetřovacího spisu má obviněný při rozhodování o vazbě mít.

10. V nyní posuzované věci nemá Ústavní soud důvod se od závěrů dříve uvedených odchylovat. Stěžovatel byl tedy s důvody trestního stíhání v dostatečné míře seznámen již při sdělení obvinění a znovu je rozvedly i soudy v usneseních o dalším trvání vazby.

11. Ve způsobu, jakým obecné soudy posuzovaly a odůvodnily důvody dalšího trvání vazby, Ústavní soud neshledal pochybení. Na řízení přitom vždy pohlíží jako na celek. Stížnostní soud v předchozím řízení žádné zásadní nedostatky nezjistil. K námitkám stěžovatele odůvodnění rozvedl a doplnil. Takový postup zcela vyhovuje procesním požadavkům, které trestní řád ukládá.

12. Poukazuje-li stěžovatel na svou nevinu (a zpochybňuje věrohodnost některých důkazů), uplatnění těchto argumentů je namístě především v hlavním líčení, dospěje-li trestní řízení do tohoto stádia.

13. Ústavní stížnost proto byla odmítnuta podle jako zjevně neopodstatněná, a to mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. února 2019

David Uhlíř v. r.

předseda senátu