Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
65 C 92/2022
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 2 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)
2. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 2 000 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z této částky od datum do zaplacení) a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně nabyla pohledávku s žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba, jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 2 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne datum.
3. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů. Souhlas s registrací byl podmíněn souhlasem žalovaného s příslušnou smluvní dokumentací, kterou žalovaný odsouhlasil zaškrtnutím příslušného políčka formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Poté, co žalovaný zaslal žádost o úvěr, byla původním věřitelem ověřena schopnost žalovaného úvěr splácet a následně mu byl zaslán konkrétní návrh úvěrové smlouvy. V návaznosti byla stranami odsouhlasena smlouva o úvěru.
4. Úvěr ve výši 2 000 Kč byl dne datum poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného bankovní účet. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu, který byl určen jako rodné číslo žalovaného číslo. Žalovaný z dlužné částky 2 000 Kč neuhradil ničeho, a to ani přes předžalobní výzvu ze dne datum, na kterou nijak nereagoval. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal s úhradou plateb do prodlení, požadovala žalobkyně rovněž v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákonný úrok z prodlení v souladu s vládním nařízením číslo Sb.
5. Žalovaný byl usnesením ze dne 18. 7. 2022, č. j. 65 C 92/2022-22 vyzván, aby soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, přičemž byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud ve smyslu ust. § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) předpokládat, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil, a proto soud ve smyslu citovaného ustanovení jeho souhlas s uvedeným postupem předpokládal. Žalobkyně ve své žalobě uvedla, že souhlasí s tím, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání.
6. Žalovaný se k podané žalobě a tvrzením v ní uvedeným nevyjádřil.
7. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
8. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž zákon odvolání nepřipouští, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.
9. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
10. Ze smlouvy o spotřebitelské úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému peněžitou částku ve výši 2 000 Kč. Žalovaný se naproti tomu zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit tuto zápůjčku nejpozději dne datum.
11. Z potvrzení o provedené platbě ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na č. ú.: bankovní účet dne datum částku ve výši 2 000Kč.
12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že výše uvedená pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena na žalobkyni.
13. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že tímto právní předchůdce žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni.
14. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně tímto vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve smyslu § 142a o.s.ř.
15. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.
16. Soud dospěl k závěru, že uplatněný nárok je oprávněný a kvalifikuje jednání žalovaného, po právní stránce postupem podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen:„ OZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky; a podle ustanovení § 1970 OZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Pokud se jedná o požadovaný úrok z prodlení, dospěl soud k závěru, že žalovaný je v prodlení od uplynutí lhůty k zaplacení úvěru. Žalobkyně pak v žalobě uvedla, že pohledávka se stala splatnou datum, a dnem datum byl žalovaný v prodlení, a tato tvrzení neodporují provedenému dokazování. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 000 Kč od datum do zaplacení, a to dle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí právního zastoupení, podání žalob, výzva k plnění před podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
19. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.