Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 50/19

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudce Radovana Suchánka o ústavní stížnosti obchodní společnosti KNOWLIMITS Group a.s., sídlem Rybalkova 375/59, Praha 10 - Vršovice, zastoupené Mgr. Lukášem Trojanem, advokátem, sídlem Hvězdova 1716/2b, Praha 4 - Nusle, proti příkazu soudce Obvodního soudu pro Prahu 9 k provedení domovní prohlídky ze dne 2. listopadu 2018 sp. zn. 20 Nt 4028/2018 a domovní prohlídce, kterou dne 6. listopadu 2018 provedly na jeho základě Generální ředitelství cel a Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality, 7. oddělení, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 9, Generálního ředitelství cel a Policie České republiky, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci

1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 7. 1. 2019, navrhla stěžovatelka zrušení v záhlaví uvedeného příkazu. Současně se domáhá, aby Ústavní soud konstatoval, že domovní prohlídkou provedenou na základě tohoto příkazu došlo k porušení jejích základních práv a svobod, a aby byla orgánům, které ji provedly, uložena povinnost obnovit stav před porušením základních práv a svobod stěžovatelky, tedy vrátit jí veškeré věci a materiály odňaté při předmětné domovní prohlídce, a aby jim bylo zakázáno pokračovat v tomto porušování. Konkrétně má pak stěžovatelka za to, že došlo k porušení jejích základních práv podle , a 4, , a a 2 d (dále jen " ") a a 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), jakož i , 3 a 4 y (dále jen " ").

II.

Shrnutí napadeného rozhodnutí a na jeho základě provedené domovní prohlídky

2. Dne 2. 11. 2018 vydal soudce Obvodního soudu pro Prahu 9 (dále jen "obvodní soud") podle § 83 odst. 1 trestního řádu příkaz k domovní prohlídce sp. zn. , jímž nařídil domovní prohlídku jednotky č. 500 v bytovém domě na adrese Komunardů 1608/20, Praha 7 - Holešovice, včetně jeho příslušenství a prostor k němu náležejících, tj. zejména příslušných prostor odpovídajících podílu ve výši ideálních 15/48 na jednotce č. 502, která slouží jako garáž. Prvně uvedená jednotka je užívána jako kancelář stěžovatelky a společně s uvedeným podílem je v jejím vlastnictví.

3. Napadený příkaz byl vydán v souvislosti s prověřováním skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné platby podle , odst. 3 písm. a) , kterého se měl dopustit dosud neznámý pachatel jednající ve prospěch několika obchodních společností. Dosud neustanovené osoby měly prostřednictvím těchto společností a za využití dalších společností vytvořit řetězec plátců daně z přidané hodnoty za účelem tuto daň zkrátit, přičemž k tomuto jednání mělo docházet nejméně od ledna 2016. Předpokládaná škoda měla dosahovat minimálně 20 000 000 Kč na dani z přidané hodnoty, která měla být uvedenými společnostmi přiznána a zaplacena.

4. Stěžovatelka měla být zapojena do řetězce subjektů vzájemně si fakturujících za fiktivní služby, a to způsobem, jenž je podrobně popsán v napadeném příkaze. Obvodní soud dospěl k závěru, že v nemovitostech, ve vztahu k nimž byla nařízena domovní prohlídka, se nacházejí věci důležité pro trestní řízení, zejména účetní doklady, kalendáře se záznamy termínů schůzek, poznámkové sešity, elektronická zařízení s relevantními soubory a dokumenty, mobilní telefony, dokumenty k účtům, razítka, doklady o uskutečněných hotovostních i bezhotovostních transakcích, finanční hotovosti, či další listinné a věcné důkazy o zájmových osobách, případně další věci, kterých bylo užito ke spáchání trestného činu, které byly ke spáchání trestného činu určeny a které pachatel získal trestným činem nebo jako odměnu za něj.

5. Domovní prohlídka byla nařízena jako neodkladný a neopakovatelný úkon podle § 158 odst. 3 písm. i) trestního řádu ve spojení s § 160 odst. 4 trestního řádu. Obvodní soud k její neodkladnosti uvedl, že hrozí zničení či ukrytí uvedených věcí důležitých pro trestní řízení, neboť je obava, že by se podezřelí či ten, kdo má o předmětné trestné činnosti povědomí, mohli pokusit v okamžiku, kdy se o podezření policejních orgánů dozví, důkazní materiály odstranit či podezřelé varovat. Cílem prohlídky je případně rovněž zajištění důkazních prostředků v elektronické podobě, které jsou zvlášť snadno a rychle zničitelné nebo změnitelné. Riziko ztráty důkazů a stop je vzhledem k organizovanosti trestné činnosti a konspirativním praktikám s tím spojených tedy velice reálné. Pokud jde o neopakovatelnost domovní prohlídky, obvodní soud dodal, že předmětný úkon nelze provést v řízení před soudem. Pro účely trestního řízení je třeba zajistit věci ve stavu, v jakém se nacházejí v průběhu páchání trestné činnosti. Účelu domovní prohlídky nelze dosáhnout jiným úkonem, který by více šetřil právo dotčených osob na respektování a ochranu soukromého života.

6. Dne 6. 11. 2018 provedlo Generální ředitelství cel společně s Policií České republiky na základě napadeného příkazu domovní prohlídku ve v něm označených nemovitostech. Její průběh, jakož i soupis věcí, které byly při domovní prohlídce vydány, je obsažen v protokolu o provedení domovní prohlídky.

III.

Argumentace stěžovatelky

7. Stěžovatelka má za to, že napadeným příkazem k domovní prohlídce a na jeho základě provedenou domovní prohlídkou došlo k porušení jejího základního práva na ochranu soukromí podle y a základního práva na nedotknutelnost obydlí podle y. Napadený příkaz byl vydán na podkladě zcela nedostatečně odůvodněného návrhu státního zástupce, z něhož neplyne, proč má být prohlídka provedena právě v navrhovaných prostorách, jaká je vazba těchto prostor případně osob či subjektů, které je užívají na prověřovanou údajnou trestnou činnost a v neposlední řadě o jakých věcech je předpoklad, že budou či měly by být prohlídkou nalezeny. Odůvodnění návrhu popisuje údajná zjištění a úvahy policejního orgánu o tvrzeném jednání v návrzích popsaných subjektů, avšak k prostorám a věcem, které se v těchto prostorách mají nacházet, se v odůvodnění návrhu neuvádí ničeho.

8. Neodkladnost a neopakovatelnost domovní prohlídky je odůvodněna spíše parafrází § 160 odst. 4 trestního řádu, než skutkovým zdůvodněním nařízení úkonu, který je svou povahou závažným a zásadním zásahem do práv stěžovatelky. Není v něm uvedeno, z čeho obvodní soud usuzuje na organizovanost a konspirativnost jednání. Odůvodnění příkazu je obecné, bez vazby na konkrétní případ, a tudíž nedostatečné.

9. Nezákonným a neústavním mělo být i uskutečnění a průběh prohlídky v prostorách kanceláří stěžovatelky. Z protokolu o provedení domovní prohlídky jednotky č. 500 vyplývá, že M. D., zaměstnankyně stěžovatelky, jež byla předsedou představenstva jmenovitě pověřena výkonem práva přítomnosti při úkonech domovní prohlídky, nebyla v souladu s § 84 trestního řádu vyzvána k dobrovolnému vydání hledaných věcí nebo k odstranění jiného důvodu, který vedl k domovní prohlídce. Z protokolu o provedení prohlídky ani nevyplývá, že by o této možnosti byla poučena. Pochybnosti o způsobu provedení prohlídky vyvolává i skutečnost, že podle protokolu o provedení domovní prohlídky byly v něm uvedené věci vydány, a nikoli odňaty. To ale znamená, že věci byly vydány dobrovolně podle § 84 trestního řádu, a tudíž domovní prohlídka neměla být z tohoto důvodu vůbec prováděna.

IV.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

10. Ústavní soud je příslušný k projednání návrhu v celém jeho rozsahu, tedy jak v části, ve které směřuje proti napadenému příkazu k domovní prohlídce, tak v části, v níž směřuje proti samotné domovní prohlídce, mající povahu jiného zásahu orgánu veřejné moci dle písm. d) y. Ústavní stížnost je přípustná [stěžovatel neměl k dispozici další zákonné procesní prostředky k ochraně práva dle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")], byla podána včas a osobou k tomu oprávněnou a splňuje i všechny zákonem stanovené náležitosti, včetně povinného zastoupení advokátem ( až 31 ).

V.

Vlastní posouzení

11. Poté, co se Ústavní soud seznámil s argumentací stěžovatelky, napadeným příkazem a dalšími přiloženými písemnostmi, zhodnotil, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

12. V řízení o ústavních stížnostech [ písm. d) y, a násl. ] Ústavní soud jako soudní orgán ochrany ústavnosti ( y) přezkoumává rozhodnutí či postup orgánů veřejné moci jen z toho hlediska, zda jimi nedošlo k porušení ústavně zaručených základních práv a svobod.

13. Ústavní soudnictví je vybudováno na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem [např. nález ze dne 30. 11. 1995

sp. zn.

(N 78/4 SbNU 243); všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou veřejně přístupná rovněž na http://nalus.usoud.cz]. Z této zásady plynou určitá omezení ve vztahu k rozsahu, v jakém je Ústavní soud v řízení o ústavních stížnostech oprávněn přezkoumávat zásahy orgánů veřejné moci učiněné v průběhu přípravného řízení trestního. Nelze přehlédnout, že trestní řízení je zákonem upravený proces poznávání, zjišťování a hodnocení skutečností, na kterých bude následně vybudováno meritorní rozhodnutí ve věci. Přípravné řízení trestní prakticky neustále podléhá kontrole státního zastupitelství a posléze, při vlastním rozhodování o meritu věci, i soudnímu přezkumu co do své zákonnosti, jakož i ústavnosti. Již v přípravném řízení je s použitím institutů představujících nejzávažnější omezení základních práv a svobod zasažené osoby spojeno buď přímo rozhodování obecných soudů, anebo alespoň možnost soudního přezkumu rozhodnutí.

14. Domovní prohlídka nebo prohlídka jiných prostor a pozemků představují vždy intenzivní zásah do základního práva dotčeného jednotlivce na jeho soukromí v prostorové podobě, ať už se týká jeho obydlí (právo na nedotknutelnost obydlí dle y) nebo jiných prostor sloužících k jeho pracovní či podnikatelské činnosti nebo k uspokojování vlastních potřeb či zájmových aktivit [blíže srov. zejména nález ze dne 8. 6. 2010 č. j.

(N 121/57 SbNU 495; 219/2010 Sb.)]. Zároveň však jde pouze o jedny z úkonů přípravného řízení, které upravuje trestní řád. Procesní použitelnost prohlídek, jakož i jejích hodnocení z hlediska důkazního je především věcí orgánů činných v dalších stadiích trestního řízení, včetně nezávislých soudů. Možnost zásahu Ústavního soudu do rozhodovací činnosti orgánů činných v trestním řízení je proto v přípravném řízení třeba vykládat restriktivně. Kasační zásah přichází v úvahu pouze ve výjimečných případech, kdy je s ústavní stížností napadeným rozhodnutím spojen nepřípustný zásah do základních práv a svobod, jenž nebyl nebo nemohl být odčiněn při přezkumu obecným soudem.

15. Ústavní soud v řadě svých rozhodnutí vymezil podmínky, za nichž lze uskutečnění domovní prohlídky nebo prohlídky jiných prostor a pozemků považovat za ústavně aprobovaný zásah do uvedených práv [srov. např. nález ze dne 1. 11. 2006

sp. zn.

(N 200/43 SbNU 239), nález ze dne 25. 8. 2008

sp. zn.

(N 147/50 SbNU 297), nález ze dne 14. 11. 2012

sp. zn.

(N 189/67 SbNU 271) nebo nález ze dne 7. 5. 2014

sp. zn.

(N 76/73 SbNU 351)], přičemž v nich zdůraznil pravomoc obecných soudů z hlediska ochrany základních práv při rozhodování o nařízení těchto prohlídek podle § 83 a § 83a trestního řádu. Za stěžejní lze v tomto ohledu označit požadavek náležitého odůvodnění příkazů k provedení těchto prohlídek, jehož naplnění předpokládá, že z nich musí být zřejmé, zda v konkrétní věci jsou pro nařízení domovní prohlídky splněny všechny zákonné podmínky; pouhý odkaz na příslušná zákonná ustanovení nebo jejich citace není postačující [např. nález

sp. zn.

nebo nález ze dne 11. 11. 2010

sp. zn.

(N 222/59 SbNU 207)].

16. Pokud jde o neodkladnost a neopakovatelnost úkonu [§ 158 odst. 3 písm. i), § 160 odst. 4 trestního řádu], jejich podrobné písemné zdůvodnění v příkazu k domovní prohlídce nebo k prohlídce jiných prostor či pozemků je žádoucí, neboť zajišťuje transparentnost a kontrolovatelnost postupu příslušných státních orgánů. Přesto nelze ani z případného nedodržení tohoto požadavku bez dalšího vyvozovat závěr o ústavněprávním pochybení, které by vedlo k nepoužitelnosti důkazu získaného touto prohlídkou. Tento následek nenastane tehdy, jestliže ze všech okolností případu, seznatelných z příkazu k prohlídce nebo z trestního spisu, přesvědčivě vyplývá, že podmínky neodkladnosti nebo neopakovatelnosti úkonu byly dány [srov. nález

sp. zn.

nebo nález ze dne 21. 5. 2014

sp. zn.

(N 103/73 SbNU 659)]. Nadto nelze opominout, že k vydání uvedeného příkazu postačuje "důvodné podezření" (§ 82 odst. 1 a § 160 odst. 4 trestního řádu), že v obydlí nebo jiném prostoru "je věc ... důležitá pro trestní řízení", z čehož se odvíjí i adekvátní úroveň obsahové preciznosti jednotlivých náležitostí rozhodnutí. Přiměřeně se zde uplatní právní názor Ústavního soudu vyslovený v souvislosti s institutem usnesení o zahájení trestního stíhání, podle něhož "trestná činnost nemusí (a ani nemůže) být v tomto stadiu prokázána a posléze ve skutkové větě popsána natolik spolehlivě v míře, jako je tomu např. u podané obžaloby" [usnesení ze dne 5. 2. 2004

sp. zn.

(U 4/32 SbNU 467); srov. též usnesení ze dne 11. 8. 2011

sp. zn.

].

17. Ke konkretizaci důkazů hledaných policejním orgánem je pak namístě připomenout, že ani v případě odůvodnění příkazů k domovním prohlídkám ani v případě postupu podle § 78 odst. 1 trestního řádu "nelze s ohledem na podstatu věci po orgánech činných v trestním řízení vyžadovat, aby a priori naprosto přesně specifikovaly všechny věci důležité z hlediska trestního řízení, jejichž existence a význam teprve vyjde najevo při faktickém provádění prohlídky" (usnesení ze dne 13. 12. 2007

sp. zn.

, usnesení ze dne 28. 2. 2008

sp. zn.

). Z hlediska požadavků trestního řádu a ústavního pořádku postačuje následná konkretizace těchto věcí v pořízených protokolech podle § 85 odst. 3 ve spojení s § 79 odst. 5 trestního řádu, zatímco v případě příkazů k provedení prohlídky postačí uvést jen určité kategorie věcí, resp. důkazů.

18. Uvedená hlediska byla určující i pro posouzení ústavní stížností napadeného příkazu. Ústavní soud přitom neshledal, že by trpěl vadami, s nimiž by bylo možno identifikovat porušení základních práv a svobod stěžovatelky. V odůvodnění příkazu jsou řádně specifikovány důvody opodstatňující provedení domovní prohlídky. Je v něm vysvětlen skutkový základ, na jehož základě dospěly příslušné orgány k závěru o souvislosti mezi stěžovatelkou a prověřovanou trestnou činností. Rovněž je v něm rámcově vymezen okruh věcí, které mohou být významné pro trestní řízení a nelze je získat jinak než domovní prohlídkou. Za dostatečné považuje Ústavní soud i odůvodnění neodkladnosti a neopakovatelnosti domovní prohlídky, jemuž v kontextu ostatních skutečností, jež v dané věci opodstatnily její nařízení, nelze upřít rozumný základ. Námitkám stěžovatelky proti napadenému příkazu tak nebylo možné přisvědčit. V podrobnostech postačí odkázat na relevantní části jeho odůvodnění.

19. Pakliže stěžovatelka namítá porušení svých základních práv a svobod způsobem, jakým byla prohlídka realizována, Ústavní soud konstatuje, že v souladu s § 84 trestního řádu byl proveden její předchozí výslech, respektive předchozí výslech jí pověřené zaměstnankyně. Vzhledem k tomu, že hledané věci byly konkretizovány až v průběhu domovní prohlídky, nebylo možné vyzvat k jejich vydání před jejím zahájením. Skutečnost, že v průběhu prohlídky došlo k jejich dobrovolnému vydání, proto vyplynula až z daných okolností a sama o sobě nezpochybňuje zákonnost domovní prohlídky. Tomu odpovídá i obsah protokolu o provedení domovní prohlídky.

20. Z těchto důvodů Ústavní soud rozhodl podle mimo ústní jednání bez účastníků řízení o odmítnutí ústavní stížnosti stěžovatelky jako zjevně neopodstatněné.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. února 2019

Jiří Zemánek v. r.

předseda senátu