Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Nd 172/2026

23 Nd 172/2026-307

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobců a)M. Š., a b) K. Š., proti žalované H. M., zastoupené Danielem Maximovičem, nar. 24. 2. 1974, bytem v Rokytnici nad Jizerou, Horní Rokytnice 629, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. , o dovolání žalované a D. M., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 11. 2024, č. j. -96, o námitce podjatosti, takto:

Odůvodnění:

1. V podání doručeném Nejvyššímu soudu dne 22. 3. 2026 vznesli dovolatelé námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu Mgr. Michala Králíka, Ph.D., Mgr. Petry Kubáčové a Mgr. Davida Havlíka, kteří mají podle rozvrhu práce rozhodovat o jejich dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 11. 2024, č. j. -96, a to v řízení vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

2. Námitku podjatosti odůvodnili dovolatelé tím, že došlo ke změně pořadí soudců senátu garantovaného rozvrhem práce Nejvyššího soudu a k nahrazení jednoho soudce jiným soudcem, což dovolatelé dokládají odkazem na rozvrh práce Nejvyššího soudu a pořadím soudců v informačním dopise ze dne 10. 3. 2026. Dovolatelé dále tvrdí, že změna je způsobena podjatostí předsedy senátu. Podjatost předsedy senátu pak dále odůvodňují jako následek kybernetických a hybridních útoků na státní systémy s cílem poškodit žalovanou. Dovolatelé dále citují obecná východiska podjatosti a odkazují na jiná řízení vedená u Obvodního soudu pro Prahu 8, u nichž podle jejich tvrzení k vyloučení soudce došlo. Dovolatelé ve svém podání provazují tvrzený protiprávní stav způsobený kybernetickými a hybridními útoky s orgány veřejné moci, u nichž shledávají systémovou podjatost.

3. Soudci Nejvyššího soudu Mgr. Michal Králík, Ph.D., Mgr. Petra Kubáčová a Mgr. David Havlík se k námitce podjatosti všichni vyjádřili tak, že účastníky neznají, k věci nemají vztah a nejsou jim známy žádné skutečnosti, pro které by byli z projednávání a rozhodnutí věci vyloučeni.

4. Podle , , (dále také jen „ “) jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odst. 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odst. 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odst. 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odst. 4).

5. Podle o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

6. Poměr k věci ve smyslu může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, v němž soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce, či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský, či naopak nepřátelský (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. ).

7. Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, respektive když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude s to nezávisle a nestranně rozhodovat (viz kupř. usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 6. 2004, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2009, sp. zn. ).

8. Je nutno konstatovat, že v podání dovolatelů nejsou uvedeny žádné skutečnosti, pro něž by uvedení soudci Nejvyššího soudu byli vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci ve světle výše popsaných judikatorních východisek. Dovolatelé svoji nedůvěru ve schopnost soudců Nejvyššího soudu rozhodovat v jejich věci nestranně odůvodňují obecnou nedůvěrou ve státní moc s odkazem na domnělé kybernetické a hybridní útoky. Dovolatelé nenastínili existenci žádných konkrétních relevantních okolností, jež by umožňovaly přesvědčivě učinit závěr, že má kterýkoli ze soudců senátu Nejvyšší soudu, jemuž byla věc k rozhodnutí podle rozvrhu práce přidělena, k věci či k účastníkům řízení poměr bránící nezaujatému rozhodování (srovnej obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2013, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2014, sp. zn. ).

9. Z obsahu spisu se pak nepodává, že by došlo k nahrazení či záměně soudců senátu, kterému byla věc přidělena. Ostatně v případě eventuální existence vady řízení spočívající v tom, že soud byl nesprávně obsazen [srov. ], se jedná o odlišnou okolnost, než že v řízení rozhodoval soudce vyloučený pro pochybnost o jeho nepodjatosti [srov. a ].

10. V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označených soudců Nejvyššího soudu, kteří nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům – jak vyplývá i z jejich vyjádření a z obsahu spisu se nepodává nic jiného – žádný z hlediska ustanovení relevantní vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci.

11. Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudci Nejvyššího soudu (Mgr. Michal Králík, Ph.D., Mgr. Petra Kubáčová a Mgr. David Havlík), nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. ( ).

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 5. 2026

JUDr. Pavel Tůma, Ph.D.

předsed

a senátu