Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1080/18

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o návrhu stěžovatele Jana Šlechty, zastoupeného JUDr. Milanem Vrbou, advokátem se sídlem Slezská 2033/1, Praha 2, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2017 č. j. 14 Co 396/2017-176 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 24. 7. 2017 č. j. 15 C 75/2014-169, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatel podáním, které bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 24. 3. 2018, domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí. Jelikož tento návrh nesplňoval podmínky stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), - především ústavní stížnost nebyla sepsána advokátem a nebyly k ní přiložena napadená rozhodnutí - Ústavní soud vyzval stěžovatele k odstranění vad podání. K tomu došlo dne 12. 10. 2018, když bylo Ústavnímu soudu doručeno doplnění ústavní stížnosti sepsané advokátem JUDr. Milanem Vrbou, k němuž bylo přiloženo mj. v záhlaví citované usnesení Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud").

2. Před projednáním ústavní stížnosti je povinností Ústavního soudu zkoumat, zda jsou splněny požadavky kladené na takový návrh , k nimž patří také podání ústavní stížnosti ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli poskytuje k ochraně jeho práv ( ). Uvedená lhůta, podmiňující vedle dalších požadavků možnost věcného projednání ústavní stížnosti, je nepřekročitelná a její marné uplynutí nelze dle jakkoliv zhojit.

3. Ústavní soud dospěl k závěru, že nyní posuzovaná ústavní stížnost byla podána po lhůtě.

4. Ústavní soud zjistil, že posledním procesním prostředkem ochrany práva, který zákon stěžovateli poskytuje, bylo napadené usnesení městského soudu ze dne 25. 10. 2017, neboť neumožňoval podat proti němu dovolání - viz

5. Z obsahu ústavní stížnosti ani přiložených rozhodnutí nebylo zřejmé, kdy došlo k doručení předmětného usnesení městského soudu. Ústavní soud se na tuto skutečnost dotázal Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen "obvodní soud"), který mu sdělil, že k doručení došlo dne 17. 11. 2017. Od tohoto dne se odvíjela i dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti podle . K marnému uplynutí lhůty došlo ve středu 17. 1. 2018. Pakliže byla ústavní stížnost podána až dne 24. 3. 2018, tj. více než dva měsíce po uplynutí lhůty, je nezbytné považovat ji za opožděnou.

6. Ústavní soud nad rámec uvedeného poznamenává, že bylo věcí právního zástupce stěžovatele, aby před sepsáním a zasláním doplnění ústavní stížnosti prověřil, zda byla ústavní stížnost podána v zákonné dvouměsíční lhůtě podle , a na tuto skutečnost stěžovatele upozornil.

7. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl Ústavní soud nucen odmítnout ústavní stížnost podle jakožto návrh podaný po zákonem stanovené lhůtě.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. února 2019

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj