Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3849/18

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudkyně zpravodajky Milady Tomkové o ústavní stížnosti J. C. K., zastoupené Mgr. Irenou Bílou, advokátkou, sídlem Revoluční 724/7, Praha 1, proti vyrozumění Nejvyššího státního zastupitelství, odboru závažné hospodářské a finanční kriminality, ze dne 20. září 2018 č. j. 2 NZN 399/2016-186, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 23. 11. 2018 se stěžovatelka s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v a d (dále jen " ") a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a porušení y domáhala zrušení shora označeného vyrozumění Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen " ").

2. Z napadeného vyrozumění připojeného k ústavní stížnosti vyplynulo, že jím státní zástupce reagoval na stěžovatelčinu žádost o nahlédnutí do spisu sp. zn. s tím, že jí nelze vyhovět. Státní zástupce uvedl, že oprávnění k procesnímu úkonu podle tr. řádu se vztahuje pouze na základní trestní spis, případně všechny jeho části obsažené v přílohách. Toto oprávnění se však nevztahuje na spisy vedené u , neboť tyto spisy, stejně jako sběrné spisy vedené u odvolacích soudů nebo u Nejvyššího soudu v řízení o dovolání nebo o stížnosti pro porušení zákona, či dozorové spisy vedené u státních zastupitelství, jsou interními pracovními pomůckami.

3. V ústavní stížnosti stěžovatelka předeslala, že podala podnět nejvyššímu státnímu zástupci k výkonu tzv. vnitřního dohledu podle , o státním zastupitelství, nad postupem příslušného státního zástupce , který jí odepřel nahlédnout do příslušného spisu. O vyřízení podnětu nebyla dosud informována, ale je si vědoma, že dohled podle zákona o státním zastupitelství nad postupem není možný, neboť žádné nejblíže vyšší státní zastupitelství neexistuje, a v její věci rovněž nejde o právo poškozeného na účinné vyšetřování, ale o právo osoby původně podezřelé nahlédnout do spisu za účelem ochrany svých práv.

4. K věci samé uvedla, že v srpnu 2016 na ni, jejího manžela a další osoby podali členové její rodiny trestní oznámení pro zločin podvodu. Po prověření orgán Policie České republiky, Národní centrála proti organizovanému zločinu SKPV, odbor závažné hospodářské trestné činnosti, 2. oddělení, usnesením ze dne 15. 9. 2017 č. j. NCOZ-7617-70/TČ-2016-412202 věc odložil s tím, že se nejedná o podezření z trestného činu. Proti usnesení o odložení věci podal bratr stěžovatelky a jeho dvě nezl. děti stížnost, kterou čtyřikrát doplnil. Doplnění ze dne 14. 12. 2017 a 31. 1. 2018 včetně příloh (dále též "předmětné dokumenty") byla doručena přímo na , kde se v té době nacházel příslušný policejní spis s dozorovým spisem Vrchního státního zastupitelství v Praze. Usnesením ze dne 30. 4. 2018 č. j. -129 státní zástupce stížnost zamítl jako nedůvodnou.

5. Po nahlédnutí do spisu Policie České republiky stěžovatelka zjistila, že se v něm předmětné dokumenty nenacházejí, přestože na ně státní zástupce ve svém usnesení výslovně odkázal. Stěžovatelka proto v září 2018 požádala o nahlédnutí do spisu za účelem zpřístupnění těchto dokumentů v zájmu hájení svých práv, obrany proti útokům vedeným proti její osobě, nevyloučila porušení osobnostních práv a případně naplnění skutkové podstaty trestného činu křivého obvinění. její žádost odmítlo ústavní stížností napadeným vyrozuměním s tím, že podstatná obsahová část předmětných dokumentů byla zrekapitulována v usnesení o zamítnutí stížnosti. S tím se však stěžovatelka nespokojila a v ústavní stížnosti namítla, že se nedomáhala zpřístupnění materiálů interní povahy, ale základních dokumentů, které měly být součástí základního trestního spisu, kde se ovšem z důvodů na straně nenacházejí. V ústavní stížnosti podrobně rozvedla, proč jí nepostačuje stručná zmínka o obsahu předmětných dokumentů v rozhodnutí a z jakých důvodů potřebuje znát úplná a přesná tvrzení v nich obsažená.

6. K dotazu Ústavního soudu o stavu, případně výsledku prošetření podnětu stěžovatelky k výkonu dohledu podle zákona o státním zastupitelství, státní zástupce dne 29. 1. 2019 sdělil, že dohled byl dokončen dne 11. 12. 2018 (č. j. -206) s tím, že přezkumný orgán neshledal v postupu státního zástupce žádné zásadní pochybení; stěžovatelka byla o výsledku přezkumného řízení téhož dne řádně vyrozuměna.

7. Ve sdělení státní zástupce rovněž uvedl, že stěžovatelka požádala dne 2. 11. 2018 o seznámení s kompletním obsahem předmětných dokumentů a jejímu požadavku vyhovělo. Předmětné dokumenty a jejich přílohy vyjmulo ze spisu sp. zn. a zaslalo je do trestního spisu sp. zn. NCOZ-7617/TČ-2016-412202, vedeného u policejního orgánu Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu, SKPV Praha, který je převzal dne 20. 12. 2018. Podle sdělení státního zástupce byla stěžovatelka o tomto postupu vyrozuměna sdělením z 11. 12. 2018

8. Ústavní soud přezkoumal napadené vyrozumění z hlediska tvrzeného porušení ústavně zaručených práv a svobod stěžovatele a poté dospěl k závěru o zjevné neopodstatněnosti ústavní stížnosti.

9. Ústavní soud předesílá, že při svém rozhodování ponechal stranou otázku, zda podnět k výkonu tzv. vnitřního dohledu v rámci podle zákona o státním zastupitelství je či není procesním prostředkem k ochraně práv stěžovatelky ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), a že svoji pozornost zaměřil spíše na to, zda stěžovatelčin podnět byl, resp. mohl být, svým smyslem a účelem přiléhavým a efektivním prostředkem nápravy. Odpověď na tuto otázku je negativní.

10. Ústavní soud dal ve své rozhodovací praxi opakovaně najevo, že právo nahlížet do trestního spisu podle § 65 tr. ř. se nevztahuje na nahlížení do materiálů, které jsou pouhými vnitřními pomůckami a pracovními materiály orgánů činných v trestním řízení [srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 26. 7. 2005 (U 17/38 SbNU 535), či usnesení

sp. zn.

ze dne 20. 9. 2011, usnesení

sp. zn.

ze dne 29. 4. 2014 bod IV., usnesení

sp. zn.

ze dne 2. 5. 2016 dostupná v elektronické podobě na http://nalus.usoud.cz].

11. Nahlížeje na posuzovaný případ v jeho celku, tj. z hlediska reálné možnosti domoci se práv zaručených v y a Úmluvy, Ústavní soud nepřehlédl, že stěžovatelka se domohla zpřístupnění předmětných dokumentů na základě jiné své žádosti (neopírající se o tr. ř.) a že ji v jejím úsilí nikterak neomezil. Jako obiter dictum lze též dodat, že i v opačném případě by se stěžovatelka domohla ochrany svých práv prostřednictvím Ústavního soudu, to ovšem na základě zcela odlišného stížnostního žádání než v posuzované věci.

12. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost odmítl podle ustanovení mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. února 2019

Vojtěch Šimíček v. r.

předseda senátu