Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3757/18

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Uhlíře, soudce Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) a soudce Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti Karla Zahálky a Zdeňky Zahálkové, zastoupených JUDr. Josefem Kulhavým, advokátem se sídlem Opatovická 4, 110 00 Praha 1, proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 68 Co 210/2018-434 ze dne 10. 9. 2018 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 č. j. 6 C 324/2016-386 ze dne 6. 4. 2018, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, jimiž mělo dojít zejména k porušení a d.

Z napadených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že stěžovatelé se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 10 domáhali po žalovaných zaplacení částky 39.881,- Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody. K té mělo dojít poškozením stromu, ořešáku královského, nacházejícího se na pozemku žalobců a jsoucího v jejich vlastnictví, a to v důsledku stavebních prací na pozemku žalovaných, při nichž nebyla dodržena ochranná zóna kořene stromu, což mělo způsobit jeho odumření vyžadující jeho úplné odstranění. Obvodní soud shora označeným rozsudkem žalobě vyhověl jen v nepatrné části a stěžovatelům přiznal na náhradě škody částku ve výši 274,50 Kč. Ve zbytku žalobu zamítl, resp. v rozsahu zpětvzetí co do části požadovaného příslušenství řízení zastavil, a rozhodl o nákladech řízení. K odvolání stěžovatelů bylo rozhodnutí nalézacího soudu v záhlaví citovaným rozsudkem Městského soudu v Praze jako věcně správné potvrzeno.

Proti rozhodnutím soudů brojí stěžovatelé ústavní stížností, domáhajíce se jejich kasace. Stěžovatelé namítli, že soudy vyšly ze závěrů znalce Kubala, které však dle jejich názoru vykazují celou řadu zjevných nepravd a nedostatků, a to jak ve znaleckém posudku, tak i jeho dodatku. Naproti tomu znalecký posudek Ing. Blahníka soudy neakceptovaly ve značné míře pro jeho nepřezkoumatelnost, třebaže někteří další znalci s jeho závěry souhlasili, přičemž jejich závěry soudy přijaly. Tuto svoji argumentaci stěžovatelé v ústavní stížnosti podrobně rozvedli. Rovněž namítli, že odvolací soud konal jednání bez jejich přítomnosti, ač právní zástupce odvolacímu soudu zavčas adresoval žádost o odročení z důvodu nemoci.

Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatelů i obsah naříkaných soudních aktů a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud předně konstatuje, že stěžovatelé pokračují ve své polemice ohledně znaleckého dokazování i nyní v řízení o ústavní stížnosti. To však již není pokračováním soudního řízení o náhradě škody, přezkum Ústavního soudu se omezuje na posouzení toho, zda se soudy při hodnocení důkazů nedopustily nepřípustné libovůle či jiného vážného excesu či zjevné nespravedlnosti. Nic z toho však Ústavní soud nezjistil. Nalézací soud v detailech vysvětlil, proč závěrům znalce Ing. Blahníka neuvěřil (srov. zejm. str. 13 - 14 napadeného rozsudku). Naopak vyložil, v čem pokládá znalecké posouzení z dílny P. Kubala za vyčerpávající, vzdor původním dílčím formálním nedostatkům. Nelze však přehlédnout, že znalecké dokazování se nestalo jediným podkladem pro rozhodnutí soudu. V řízení byly provedeny rovněž důkazy svědeckými výpověďmi, jakož i jinými listinnými důkazy, přičemž všechny tyto důkazy soud hodnotil nejen samostatně, ale také v jejich vzájemné souvislosti. Skutečnost, že při tom dospěl k závěru o poměrně malém podílu žalovaných na odumření stromu a naopak o nezanedbatelném podílu samotných stěžovatelů a dalších okolností na zdraví stromu, tedy není projevem svévole.

Námitka stěžovatelů stran jimi tvrzeného procesního pochybení (nesprávného postupu) odvolacího soudu, v jehož důsledku jim měla být odňata možnost účasti na odvolacím jednání, není přípustná, poněvadž jde o zmatečnostní vadu, k jejíž nápravě slouží institut žaloby pro zmatečnost dle . Vyčerpání tohoto procesního prostředku je podmínkou přípustnosti ústavní stížnosti ve smyslu .

Ve světle řečeného tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost dle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. února 2019

David Uhlíř v. r.

předseda senátu