Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 345/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o ústavní stížnosti stěžovatele M. H., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. 11. 2018 č. j. -1521 a usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 11. 5. 2017 č. j. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Dne 28. 1. 2019 byla Ústavnímu soudu doručena stěžovatelova ústavní stížnost, kterou se domáhal zrušení v záhlaví uvedených usnesení s tvrzením, že jimi byla porušena jeho základní práva zaručená v a 36 odst. 1d.

2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.

3. Návrh stěžovatele trpí zjevnou vadou, neboť stěžovatel není zastoupen advokátem.

4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se již mnohokrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami a na nedostatky byl opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

). Ústavní soud nemá pochybnosti o tom, že stěžovatel již byl řádně seznámen s požadavky kladenými na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to už při podání ústavní stížnosti (pozn. v ústavní stížnosti ze dne 21. 11. 2018 vyjádřil názor, že zastoupení advokátem není náležitostí návrhu na zahájení řízení; ústavní stížnost je vedena pod

sp. zn.

). Ústavní soud dále zjistil, že již v předchozí větě zmíněné ústavní stížnosti uvedl, že dne 26. 9. 2018 požádal advokátky JUDr. Kateřinu Balcarovou a Mgr. Bc. Kateřinu Rychterovou, aby jej zastupovaly v řízení před ústavním soudem proti touto ústavní stížností napadeným usnesením, obě odmítly. V ústavní stížnosti ze dne 28. 12. 2018 (vedené pod

sp. zn.

) konstatoval, že se na tytéž advokátky obrátil dne 1. 11. 2018 se žádostí o zastupování před Ústavním soudem vůči jiným usnesením, obě opět odmítly. V nyní posuzované věci informoval, že napadené usnesení Krajského soudu v Praze mu bylo doručeno dne 28. 11. 2018, dne 29. 11. 2018 požádal výše uvedené advokátky, aby jej zastupovaly v řízení před ústavním soudem proti napadeným usnesením, ale obě nesouhlasily, tudíž dne 28. 12. 2018 podal České advokátní komoře žádost o určení advokáta, vyrozumění, zda a jak o této žádosti bylo rozhodnuto, dosud neobdržel (shodně v ústavní stížnosti vedené pod

sp. zn.

).

5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický. Tento předpoklad je u stěžovatele evidentně naplněn, přitom z výše uvedených zjištění plyne, že se údajně obracel na advokátky (žádost nijak nedokládá), které mu právní pomoc odmítly, tudíž bylo možné předpokládat i další odmítnutí. S časovým odstupem po odmítnutí požádal Českou advokátní komoru (opět žádnou žádost nedoložil). Za této situace by poskytnutí další lhůty pro sepsání formálně a obsahově řádné ústavní stížnosti představovalo neodůvodněné zvýhodnění vůči stěžovatelům, kteří bezvadnou ústavní stížnost podávají v zákonné lhůtě.

6. Z výše uvedených důvodů se Ústavní soud, stejně jako ve věci vedené pod

sp. zn.

a

, uchýlil k přiměřenému použití a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. února 2019

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj