Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3981/18

Ústavní soud soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o návrhu obchodní korporace TARAS, spol. s r. o., se sídlem v Praze 8, V Pěšinkách 384/12, zastoupené Mgr. Stanislavem Suttnerem, advokátem se sídlem v Praze 8, Střelničná 1861/8a, proti usnesením Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 8 ze dne 2. října 2018, sp. zn. 2 ZN 2406/2018, a Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Praha III, SKPV, Odboru hospodářské kriminality, 2. oddělení, ze dne 28. srpna 2018, č. j. KRPA-202141-14/TČ-2018-001392, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatelka se domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí, jimiž měly orgány veřejné moci zasáhnout do jejího práva zakotveného v d a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod tím, že policejní orgán usnesením odložil ji iniciovanou trestní věc [podezření ze spáchání zločinu zpronevěry a porušování povinností při správě cizího majetku, kterého se měl dopustit druhý (bývalý) jednatel stěžovatelky], neboť nebylo prokázáno jednání, které by naplnilo všechny zákonné znaky zločinu; následnou stížnost státní zástupce jako nedůvodnou zamítnul.

Ústavní soud v minulosti ve své judikatuře (např. v nálezu

, N 78 SbNU 4/243) opakovaně vyslovil, že ústavní soudnictví je vybudováno především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, které vyplývají z příslušných právních norem, upravujících to které řízení. Postupují-li orgány činné v trestním řízení v souladu s obsahem hlavy pátéy, nemůže na sebe Ústavní soud atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností. Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), to znamená, že ústavní stížnost představuje zvláštní procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, jež jednotlivci slouží k ochraně jeho práv a svobod, ve vztahu subsidiarity.

Ochrana ústavnosti není a ani z povahy věci nemůže být úkolem pouze Ústavního soudu, nýbrž je úkolem všech orgánů veřejné moci, v tom rámci zejména obecné justice - viz např. nález

sp. zn.

(publ. in: N 111/19 SbNU 79). Ústavní soud tak představuje v této souvislosti ultima ratio, institucionální mechanismus, jenž nastupuje v případě selhání všech ostatních. Řízení o ústavních stížnostech, tedy významně ovládá zásada subsidiarity, podle níž je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje ( ve spojení s a 4 ), nejsou-li dány (zvláštní) důvody přijetí ústavní stížnosti i bez splnění této podmínky podle .

Pro posouzení přípustnosti ústavní stížnosti směřující proti usnesení státního zástupce o zamítnutí stížnosti proti odložení věci podle §159a odst. 1 trestního řádu je relevantní ustanovení , o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, které zakotvuje dohled nejblíže vyššího státního zastupitelství nad postupem nižšího státního zastupitelství při vyřizování věci v jeho příslušnosti. Podle nálezu Ústavního soudu

sp. zn.

(N 51/76 SbNU 691) je žádost o výkon dohledu považována za obecně účinný opravný prostředek pro osobu, která namítá závadný postup v šetření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byla obětí spáchaného trestného činu a že do budoucna bude stížnosti, u nichž stěžovatelé nevyužili žádost o dohled k nejbližšímu vyššímu státnímu zastupitelství, odmítat pro nevyčerpání všech procesních prostředků nápravy.

S ohledem na uvedené skutečnosti je návrh nepřípustný a podle ustanovení jej soudce zpravodaj odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. ledna 2019

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj