Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

218 C 77/2022

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jaroslavou Tenglerovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 34 717 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně jdoucím z částky 27 500 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 2 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně jdoucím z částky 2 500 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení, co do úroku ve výši 21,55 % ročně jdoucího z částky 30 000 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení, a co do částek 1 563 Kč, 300 Kč, 1 497 Kč a 1 357 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 225 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně jdoucím z částky 27 500 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Co do částky 2 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně jdoucím z částky 2 500 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení, co do úroku ve výši 21,55 % ročně jdoucího z částky 30 000 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení, a co do částek 1 563 Kč, 300 Kč, 1 497 Kč a 1 357 Kč, se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 225 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovanému byla fakticky poskytnuta částka

27 500 Kč a částka 2 500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele jako provize. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, neboť žalovaný prokázal, že jeho příjmy jsou dostačující a úvěr je schopen řádně splácet. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 21,55 % ročně splácet v 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč. Celková cena úvěru tak činila 37 500 Kč. Žalovaný však úvěr řádně nesplácel. Žalobkyni tak v důsledku prodlení žalovaného vzniklo právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč představujících poplatek 100 Kč za každou odeslanou upomínku. Dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty za opožděné splátky ve výši 1 497 Kč. Jelikož žalovaný úvěr řádně a včas neplatil, byl úvěr ke dni 29. 3. 2022 zesplatněn. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a z neuhrazených splátek, která činí 1 357 Kč. Dluh žalovaný neuhradil, ač k tomu byl před podáním žaloby vyzván. Žalovaná částka tak sestává z dlužné jistiny 30 000 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 563 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč a smluvních pokut ve výši 1 497 Kč a 1 357 Kč.

2. Žalobkyně byla usnesením zdejšího soudu č. j. číslo jednací ze dne 20. 5. 2022 vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů o tom, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Podáním ze dne 6. 6. 2022 žalobkyně sdělila, že původní věřitel prověřil úvěruschopnost žalovaného zkoumáním a ověřováním jeho příjmů z pracovního poměru, žalobkyně si nechala předložit výplatní pásky za dva kalendářní měsíce. Dále žalobkyně prověřovala žalovaného nahlédnutím do insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí a registru REPI. Dále byla provedena lustrace dokladu totožnosti dlužníka v databázi neplatných dokladů MV ČR. Z hlediska příjmů bylo ověřeno, že průměrná měsíční mzda žalovaného se pohybuje kolem 35 500 Kč měsíčně. Ohledně nákladů žalobkyně vycházela z normativních nákladů na bydlení i z faktických výdajů žalovaného, které nepřesahovaly normativní náklady na nájemní bydlení jedné osoby ve výši 5 476 Kč. Žalobkyně dále vycházela z výše existenčního a životního minima. Žalovanému by tak měsíčně zbývala nejméně částka 20 140 Kč měsíčně, z níž byl schopen úvěrové splátky ve výši 1 500 Kč měsíčně hradit.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle , , bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Ze smlouvy o úvěru včetně příloh, tabulky umoření a úvěrových podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný dne 9. 12. 2021 uzavřeli smlouvu, podle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, přičemž částka 2 500 Kč představovala provizi zprostředkovatele. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a zaplatit úrok ve výši 21,55 % ročně, a to v 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč, splatných 20. dne v každém kalendářním měsíci. Z potvrzení o provedení transakce vyplývá, že dne 22. 12. 2021 žalobkyně vyplatila žalovanému na bankovní účet částku 27 500 Kč. Téhož dne pak byla vyplacena jiné osobě částka 2 500 Kč. Pro případ prodlení žalovaného bylo sjednáno právo žalobkyně požadovat po žalovaném zaplacení účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky bylo sjednáno právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč. Pro případ zesplatnění úvěru byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru. Z upomínek a z předžalobní výzvy ve spojení s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby upomínán o zaplacení. Z výpisu z centrální evidence exekucí a výpisu z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že žalobkyně lustrovala žalovaného s negativním výsledkem v insolvenčním rejstříku a v centrální evidenci exekucí. Lustrací v registru platebních informací bylo zjištěno, že žalovaný měl ke dni 17. 12. 2021 tři jiné otevřené úvěrové vztahy, přičemž v případě jednoho úvěru byla evidována částka po splatnosti ve výši 13 335 Kč. Z formuláře posouzení úvěruschopnosti ze dne 21. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl příjmy 43 000 Kč (podle výplatních lístků činila čistá mzda za říjen 2021 37 200 Kč a za listopad 2021 34 418 Kč). Výdaje na bydlení u příbuzných žalovaný tvrdil a dokládal ve výši 10 000 Kč měsíčně. Jiné konkrétní výdaje uvedeny nebyly, žalobkyně dále vycházela ze statistiky rodinných účtů, výše normativních nákladů na bydlení a životního a existenčního minima. Výpis z účtu žalovaného předložen nebyl.

5. Podle , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle , 2 , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu , o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne

5. 3. 2020 ve věci C -679/18).

8. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů vyplývá, že žalobkyně řádně neověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně ověřila příjmy žalovaného za dva měsíce předcházející uzavření úvěrové smlouvy. K ověření výdajů žalovaného bylo předloženo pouze prohlášení tety žalovaného o tom, že žalovaný jí přispívá na bydlení částkou 10 000 Kč měsíčně, dále žalobkyně neprokázala, že by výdaje žalovaného ověřovala. Žalobkyně soudu nepředložila žádný výpis z účtu žalovaného, nebylo tak možné získat přehled o pohybu financí žalovaného na jeho účtu. V tomto směru se žalobkyně spokojila s normativními náklady, přičemž skutečné výdaje žalovaného vůbec nezjišťovala ani neověřovala. Žalobkyně například nepožadovala po žalovaném uvedení a doložení skutečných nákladů na domácnost (strava, ošacení, léky, apod.), za telefonní služby či na dopravu do zaměstnání (vzhledem k tomu, že žalovaný bydlel ve obec a pracoviště měl v anonymizováno), přičemž lze je těžko uvěřit tomu, že by alespoň nějaký z těchto nákladů žalovaný neměl. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

10. Žalovaný od žalobkyně převzal částku ve výši 27 500 Kč, přičemž jí dosud žádnou částku nevrátil. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky 27 500 Kč bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ustanovení o. z. ve spojení s  o. z. a , též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení.

11. Ve zbylém rozsahu soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout, a to včetně částky 2 500 Kč, která odpovídá provizi zprostředkovatele, jelikož v tomto směru se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně neobohatil, neboť nárok na vydání případného bezdůvodného obohacení by žalobkyni vznikl vůči zprostředkovateli a nikoli vůči žalovanému. K uvedené problematice se již dostatečně a zcela přesvědčivě vyjádřila soudní judikatura (viz rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 3. 2016, sp. zn. ).

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 225 Kč, přičemž tato částka představuje 58 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 21 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 658 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 717 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).