Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 4070/18

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Eduarda Kirchnera, zastoupeného Mgr. Vladimírem Pospíšilem, advokátem se sídlem Mezibranská 19, Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 39 Co 215/2018-64 ze dne 20. 8. 2018, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se, s odvoláním na porušení , d (dále jen " ") a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 27. 4. 2018 č. j. -45, jímž nebylo vyhověno jeho návrhu na zastavení exekuce pro 38 903,83 Kč s příslušenstvím, neboť v řízení bylo třeba aplikovat ust. , podle něhož po zahájení insolvenčního řízení nelze exekuci provádět, ale není to důvod pro zastavení exekuce.

Z ústavní stížnosti se podává, že stěžovatel (podle svého tvrzení) napadené usnesení městského soudu obdržel dne 28. 8. 2018. Stěžovatel přes poučení městského soudu o nepřípustnosti dovolání poté dovolání podal. Nejvyšší soud jeho dovolání odmítl jako nepřípustné, neboť směřovalo proti rozhodnutí vydanému v řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč. Dále s odkazem na svou judikaturu uvedl, že ačkoliv exekuční titul vychází ze vztahů spotřebitelských či pracovních, výluka z peněžního cenzu přípustnosti dovolání (50 000,- Kč) se v řízení, v němž dochází k jeho nucenému výkonu, neuplatní.

Stěžovatel namítá, že návrh na zastavení exekuce neměl být zamítnut, neboť řádně zdokladoval fakt, že byl rozhodnutím Okresního soudu v Prešově ze dne 10. 1. 2018 K001866 sp. zn. 1 Odk/222/2017 k tomuto datu oddlužen. Toto rozhodnutí mělo být ve smyslu Nařízení evropského Parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015, o insolvenčním řízení, podkladem pro zastavení řízení.

Dříve, než mohl Ústavní soud přistoupit k projednání návrhu, musel prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Podle ustanovení lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Tato procesní lhůta je stanovena kogentně, a proto ji Ústavní soud nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout.

V projednávané věci bylo posledním procesním prostředkem rozhodnutí městského soudu. Stěžovatel patrně lhůtu k podání ústavní stížnosti odvíjí od doručení rozhodnutí o jeho dovolání, jehož podání však nebylo ze zákona přípustné. Ostatně podle petitu ústavní stížnosti, jímž je Ústavní soud vázán, rozhodnutí Nejvyššího soudu ani ústavní stížností nenapadá.

Ústavní stížnost proti rozhodnutí Městského soudu v Praze byla datovou zprávou odeslána dne 11. 12. 2018. Je tedy zjevné, že byla podána až po lhůtě stanovené .

Ústavnímu soudu tak nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. ledna 2019

JUDr. Vladimír Sládeček, v. r.

soudce zpravodaj