Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 29/2026

11 Tcu 29/2026-22

USNESENÍ

Zamítá se

ohledně odsouzení

občana České republiky

P. Š.

, rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci ve Vídni, Rakouská republika, ze dne 4. 7. 2023, sp. zn. 054 Hv 26/2023x, který nabyl právní moci dne 25. 8. 2023.

O d ů v o d n ě n í :

1. Rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci ve Vídni, Rakouská republika, ze dne 4. 7. 2023, sp. zn. 054 Hv 26/2023x, který nabyl právní moci dne 25. 8. 2023, byl P. Š. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným trestným činem krádeže prováděné za účelem pravidelného výdělku podle , , prvního případu rakouského

(StGB)

, za což byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců.

2. Podle skutkových zjištění Zemského soudu pro trestní věci ve Vídni se P. Š. předmětné trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že:

dne 7. 6. 2023 se ve Vídni pokusil oprávněným osobám společnosti METRO odcizit cizí movité věci, konkrétně cestovní tašku Bestway SWZ v hodnotě 39,99 EUR, s úmyslem se jejím přivlastněním neoprávněně obohatit, a to tak, že z cestovní tašky odstranil štítek a poté se pokusil opustit obchod bez zaplacení, přičemž byl přistižen při činu.

3. Dne 26. 2. 2026 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve

znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci ve Vídni, Rakouská republika, ze dne 4. 7. 2023, sp. zn. 054 Hv 26/2023x, který nabyl právní moci dne 25. 8. 2023, ve vztahu k osobě P. Š. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že v daném případě jsou ve vztahu k osobě odsouzeného zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona, a to ohledně výše uvedeného odsouzení rakouským soudem, splněny toliko částečně.

5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

6. Současně je namístě připomenout, že s ohledem na znění čl. II bod 18 přechodných ustanovení k je Nejvyšší soud i po datu 1. 7. 2024 nadále nadán zákonnou pravomocí aplikovat ustanovení zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno českému rejstříku trestů (tzn. zaznamenáno do jeho evidence).

7. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený P. Š. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, resp. soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž toto odsouzení bylo notifikováno českému rejstříku trestů již dne 11. 9. 2023. Pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle § 4a odst. 3 zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že je-li předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z nich (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Dále platí, že když je předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, avšak některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, v takovém případě se jako na odsouzení soudem České republiky hledí jen na část odsouzení, které se týká skutku, u kterého je podmínka oboustranné trestnosti splněna.

8. Odpovídající část trestu, která se týká skutku, u kterého je podmínka oboustranné trestnosti činu splněna, určí Nejvyšší soud v rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona s přihlédnutím k závažnosti skutku, ohledně kterého tyto podmínky splněny nejsou. Určení přiměřeného trestu, ohledně něhož se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky, je však nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle § 4a odst. 3 (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Návrh Ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u kterého není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu), se naopak zamítne.

9. Nejvyšší soud při posuzování případu odsouzeného přitom dospěl k závěru, že stran skutku, ve kterém je rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci ve Vídni ze dne 4. 7. 2023, sp. zn. 054 Hv 26/2023x, spatřován trestný čin krádeže prováděné za účelem pravidelného výdělku podle , , prvního případu rakouského , není podmínka oboustranné trestnosti činu vůbec splněna.

10. Skutek popsaný v citovaném rozsudku rakouského soudu spočívající v tom, že se odsouzený dne 7. 6. 2023 ve Vídni pokusil ke škodě společnosti METRO odcizit cestovní tašku Bestway SWZ v hodnotě 39,99 EUR, a to tak, že z ní odstranil štítek a poté se pokusil obchod opustit bez zaplacení, načež byl přistižen při činu, totiž podle platné české právní úpravy nenaplňuje zákonné znaky skutkové podstaty žádného z trestných činů uvedených ve zvláštní části .

11. Ze skutkových zjištění učiněných cizozemským soudem v této trestní věci je totiž zjevné, že v daném případě nedosahovala hodnota odsouzeným odcizené věci hranice škody nikoli nepatrné [tj. ve smyslu tr. zákoníku částky nejméně 10.000,- Kč], která je zákonným kvalifikačním znakem skutkové podstaty přečinu krádeže podle českého . Podmínka oboustranné trestnosti jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným citovaným rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci ve Vídni, přitom není dána ani dalšími zjištěnými okolnostmi, za kterých byl uvedený skutek spáchán, ale ani v návaznosti na bohatou trestní minulost odsouzeného. Ten totiž nebyl za jinou majetkovou trestnou činnost (v podobě krádeže nebo loupeže) pravomocně odsouzen nebo potrestán v období posledních třech let předcházejících skutku, jímž byl uznán vinným předmětným rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci ve Vídni. Za tohoto stavu tak nebylo možné uvedené jednání odsouzeného právně kvalifikovat jako výše citovaný trestný čin majetkového charakteru, přičemž v úvahu nepřichází ani použití jakékoli jiné skutkové podstaty obsažené ve zvláštní části České republiky.

12. Vzhledem k těmto skutečnostem tak Nejvyšší soud návrh Ministerstva spravedlnosti podle § 4a odst. 3 zákona ohledně výše citovaného cizozemského odsouzení (tedy ve vztahu ke skutku popsanému v rozsudku Zemského soudu pro trestní věci ve Vídni, Rakouská republika, ze dne 4. 7. 2023, sp. zn. 054 Hv 26/2023x, který nabyl právní moci dne 25. 8. 2023, a tomuto skutku odpovídajícímu trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců) zcela zamítl.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. 3. 2026

JUDr. Tomáš Durdík

předseda senátu