Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 12/2026

-24

USNESENÍ

se na odsouzení

občana České republiky

M. B.

, rozsudkem Okresního soudu Dunajská Streda, Slovenská republika, ze dne 15. 3. 2023, č. j. 4T/5/2023-379, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu Trnava, Slovenská republika, ze dne 22. 6. 2023, č. j. 6To/48/2023-512,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky

.

Odůvodnění:

1. Rozsudkem Okresního soudu Dunajská Streda, Slovenská republika (dále jen „cizozemský soud prvního stupně“), ze dne 15. 3. 2023, č. j. 4T/5/2023-379, který nabyl právní moci dne 22. 6. 2023, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu Trnava, Slovenská republika (dále jen „cizozemský odvolací soud“), ze dne 22. 6. 2023, č. j. 6To/48/2023-512, byl M. B. (dále jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání zločinu převaděčství podle § 355 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. d) slovenského trestního zákona ve spojení s § 138 písm. j) slovenského trestního zákona, kterého se dopustil ve spolupachatelství podle § 20 slovenského trestního zákona. Za uvedený zločin byl odsouzenému cizozemským odvolacím soudem uložen (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání třech let a šesti měsíců.

2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu prvního stupně se odsouzený shora uvedeného zločinu (stručně řečeno) dopustil takto:

za přislíbenou odměnu v nezjištěné výši jako řidič nákladního motorového vozidla tovární značky Ford Transit, r. z. XY, společně s odsouzeným I. K., dne 30. 8. 2022 v čase od 00:15 do 02:30 hodin umožnili čtyřem státním příslušníkům Turecka, kteří neměli potřebná víza nutná pro vstup a setrvání na území Slovenské republiky, nedovoleně překročit státní hranici Maďarska a Slovenské republiky. Jednání se dopustil tím způsobem, že dne 29. 8. 2022 ve večerních hodinách naložil uvedené osoby na přesně nezjištěném (odlehlém) místě v Maďarsku do nákladního motorového vozidla Ford Transit, r. z. XY, a tyto převezl přes hraniční přechod XY na území Slovenské republiky a následně s nimi chtěl pokračovat přes Slovenskou republiku na blíže nezjištěné místo. Odsouzený I. K. ho během celé cesty doprovázel, jel v dalším vozidle, cca 10 km před odsouzeným, a dával pozor na případné policejní hlídky. Motorové vozidlo odsouzeného bylo zastaveno hlídkou OOPZ Gabčíkovo dne 30. 8. 2022 v 02:30 hodin, když v nákladním prostoru vozidla se nalézali čtyři výše uvedení státní příslušníci Turecka.

3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení , kterým se mění , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení zákona se použije obdobně.

6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl pravomocně odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, konkrétně příslušným soudem Slovenské republiky. Předmětné odsouzení se navíc týká skutku, který je trestný i podle právního řádu České republiky (jmenovitě trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 tr. zákoníku). Cizozemské odsouzení bylo zaznamenáno do evidence rejstříku trestů dne 25. 7. 2023.

7. Konkrétně jednání odsouzeného vykazuje nejméně znaky přečinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, neboť ze skutkových zjištění cizozemského soudu prvního stupně vyplývá, že odsouzený svým jednáním jednak umožnil jinému nedovoleně překročit státní hranici Slovenské republiky, jednak po nedovoleném překročení státní hranice umožnil jinému přepravit se přes území Slovenské republiky. Uvedeného jednání se dopustil za úplatu a ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Pouze na okraj Nejvyšší soud podotýká, že je nerozhodné, že odsouzený umožnil ilegálním migrantům nedovoleně překročit státní hranici Slovenské republiky (nikoliv tedy České republiky) a dále tyto přepravoval přes území Slovenské republiky, nikoliv přes území České republiky, neboť pro účely posouzení podmínky

oboustranné trestnosti

je třeba vycházet z metody tzv.

analogické transpozice

, podle níž se v takové situaci na cizí stát nahlíží jako na Českou republiku (srov. přiměřeně HUCLOVÁ, H. In: POLÁK, P., HUCLOVÁ, H., KUBÍČEK, M.

o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Komentář

. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2020, s. 248.).

Formální podmínky

ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny.

8. V posuzované věci jsou zároveň dány i

podmínky materiální povahy

. Odsouzený svým jednáním zasáhl do zájmu státu na ochraně státního území před nelegální migrací, který je realizovaný kontrolou osob, které překračují jeho státní hranici. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl cizozemským soudem uložen citelný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. , ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. , či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. ). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení M. B. výše označeným rozsudkem cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. 2. 2026

JUDr. Petr Škvain, Ph.D.

předseda senátu