Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 87/19

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Filipa a Jana Musila o ústavní stížnosti stěžovatele: R. E., zastoupený Mgr. Markem Fikrem, advokátem se sídlem v Brně, Příkop 2a, proti usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 17. 10. 2018, č. j. 19 Co 231/2018-690, a Městského soudu v Brně ze dne 23. 7. 2018, č. j. 40 P 5/2015-644, za účasti Krajského soudu v Brně a Městského soudu v Brně jako účastníků řízení a I. T. a nezletilé: J. E., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel zastoupený advokátem podal včas ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Brně uvedenému v záhlaví. Krajský soud potvrdil jako soud odvolací usnesení Městského soudu v Brně ze dne 23. 7. 2018, č. j. -644, jímž bylo nařízeno předběžné opatření upravující styk stěžovatele (otce) s nezletilou vedlejší účastnicí.

U Městského soudu v Brně probíhá řízení ve věci péče o nezletilou vedlejší účastnici, které dosud není pravomocně skončeno, což se týká právě úpravy styku stěžovatele s jeho dcerou. Vzhledem k dlouhotrvajícímu opatrovnickému řízení byl předběžnými opatřeními upraven tzv. řízený (asistovaný) styk rodiče s dítětem ve specializovaném zařízení. Forma asistovaného styku byla zvolena z toho důvodu, že vazby mezi nezletilou a jejím otcem jsou vážně narušeny (nemohly se řádně vyvinout), nezletilá není na svého otce zvyklá, a proto je vhodné a v zájmu nezletilého dítěte v současné situaci zvolit "navykací režim".

Stěžovatel se na Ústavní sud obrátil se stížnostmi směřujícími proti předběžným opatřením již dvakrát a v obou případech byly stížnosti odmítnuty jako zjevně neopodstatněné. Pro stručnost by bylo možné jen odkázat na usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 3. 2016,

sp. zn.

, a ze dne 13. 2. 2018,

sp. zn.

, protože od poslední úpravy styku stěžovatele s jeho dcerou se situace zásadně nezměnila a touto stížností napadené předběžné opatření mění jen čas a místo (odborné pracoviště) asistovaného styku.

Stěžovatel je tedy dobře obeznámen s rozhodovací praxí Ústavního soudu při přezkumu předběžného opatření ve věci péče o nezletilé dítě; ani v tomto případě nemá Ústavní soud co dodat nad rámec řečeného ve dvou předcházejících usneseních citovaných výše. "Kosmetickou" změnou týkající se místa a času styku mohlo jen stěží dojít k zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatele. Je třeba zdůraznit, že již nyní stěžovatel především vznáší své námitky proti znaleckému posudku, který byl částečně podkladem pro vydání napadeného rozhodnutí. V této souvislosti je ústavní stížnost do určité míry předčasná, protože stěžovatel bude mít možnost případně se bránit proti meritorní úpravě styku, a nikoliv jen proti úpravě zatímní - formou předběžného opatření. Opatrovnické soudy vycházely ze znaleckého posudku Mgr. Ivony Pecák Fasurové při nařízení předběžného opatření do značné míry nad rámec potřebného. Podle ustanovení totiž může soud rozhodnout o předběžném opatření "bez slyšení účastníků", tedy bez nařízeného jednání a prováděného dokazování. Je tomu tak z toho důvodu, že předběžné opatření má zatímní charakter a jde o "rychlý" procesní institut.

Bylo by vhodné a v zájmu nezletilé, aby se stěžovatel namísto podávání opakovaných stížností v téměř nezměněné situaci soustředil na obnovení narušeného vztahy se svojí dcerou, v čemž mu není bráněno. Bude-li v budoucnu vztah mezi rodičem a dítětem navázán, nebude nepochybně nic bránit jiné úpravě styku, jak ostatně naznačují obecné soudy ve svých rozhodnutích. Stěží lze v současné době upravit styk v běžném rozsahu, trvá-li jen navázání očního kontaktu dítěte s jeho otcem půl hodiny. Bude-li stěžovatel citlivě a zodpovědně realizovat svůj styk, nebude nic bránit tomu, aby později se svojí dcerou trávil samostatně delší dobu; v současné době pro to ovšem předpoklady splněny nejsou. Naposledy uvedené však přísluší hodnotit obecným soudům, nikoliv soudu ústavnímu. Opatrovnické soudy svá rozhodnutí podrobně odůvodnily, vysvětlily a na jejich odůvodnění lze pro stručnost odkázat.

S ohledem na shora uvedené Ústavní soud dospěl k závěru, že napadenými rozhodnutími nebyla porušena žádná ústavně zaručená práva stěžovatele; proto stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. ledna 2019

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu