Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 4334/18

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti stěžovatelky Terezie Regnardové, bez právního zastoupení, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. září 2018 č. j. 57 Nc 15/2018-720, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností, Ústavnímu soudu doručenou dne 4. 1. 2019, stěžovatelka brojila proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí. Svůj návrh stěžovatelka adresovala Ústavnímu soudu a současně též Nejvyššímu soudu a věc označila jako "Dovolání." a "Ústavní stížnost.". Ve svém návrhu stěžovatelka současně požádala Ústavní soud o přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení jednoho právního zástupce pro "tato dvě podání (z důvodu hospodárnosti těchto navazujících dvou řízení)".

2. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního posouzení stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). V posuzované věci Ústavní soud shledal, že tomu tak není.

3. Ustanovení fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnost, aby byly v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Dle v plné moci k zastupování podle a téhož zákona musí být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem.

4. Stěžovatelka při podání ústavní stížnosti nebyla a ani nyní není řádně zastoupena advokátem na základě plné moci splňující náležitosti stanovené a ústavní stížnost nesplňuje ani další náležitosti stanovené v a .

5. Ústavní soud lustrací podání k Ústavnímu soudu zjistil, že stěžovatelka podala dosud již značné množství ústavních stížností a v mnoha případech nebyla od počátku řízení zastoupena advokátem. V těchto případech pak byla vyzývána k odstranění vad návrhu a poučena o nutnosti zastoupení advokátem v řízení o ústavní stížnosti s tím, že jinak bude její ústavní stížnost odmítnuta. Řada jejích ústavních stížností byla odmítnuta pro neodstranění vad z důvodu, že stěžovatelka nebyla v řízení před Ústavním soudem zastoupena právním zástupcem z řad advokátů.

6. Z mnoha řízení vedených před Ústavním soudem vyplývá, že stěžovatelka byla opakovaně o nutnosti zastoupení advokátem i o dalších náležitostech ústavní stížnosti poučena (např. usnesení ze dne 29. 11. 2016

sp. zn.

a další, všechna dostupná na http://nalus.usoud.cz).

7. Stěžovatelka je tedy již dostatečně poučena o tom, jaké náležitosti zákon pro podání řádné ústavní stížnosti vyžaduje. Bylo proto ve vlastním zájmu stěžovatelky, aby vady odstranila, resp. aby další její návrh již tyto vady neobsahoval. Přístup stěžovatelky, která naopak řízení prodlužuje tím, že vyčkává, až ji Ústavní soud vyzve k odstranění vad, nesvědčí o jejím pečlivém zájmu o ochranu svých vlastních práv.

8. Podle soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.

9. Ústavní soud zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v obdobných případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se s ústavní stížností nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a v zákonné lhůtě, pak se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým.

10. Za těchto okolností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků za přiměřeného použití odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. ledna 2019

JUDr. Radovan Suchánek v.r.

soudce zpravodaj