Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 4340/18

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Josefa Fialy (soudce zpravodaje) a soudců Radovana Suchánka a Jiřího Zemánka o ústavní stížnosti stěžovatelky Jaroslavy Šustrové, zastoupené JUDr. Petrem Folprechtem, advokátem, sídlem Nádražní 344/23, Praha 5 - Smíchov, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. září 2018 č. j. -402 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 7. února 2018 č. j. -300, spojené s návrhem na zrušení , o veřejných dražbách, ve znění , za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 5, jako účastníků řízení, a JUDr. Marcely Marešové, Ph.D., MBA, insolvenční správkyně, sídlem Vodičkova 700/32, Praha 1 - Nové Město, obchodní korporace NAXOS a. s., sídlem Holečkova 103/31, Praha 5 - Smíchov, a Jany Slípkové, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozsudků, neboť je názoru, že jimi byla porušena její základní lidská práva a svobody (konkretizovaná odkazy na příslušná ustanovení), a spojila s ní návrh na zrušení , o veřejných dražbách, ve znění , pro údajný rozpor s ústavním pořádkem České republiky.

2. Z obsahu ústavní stížnosti a z napadených rozsudků se podává, že Obvodní soud pro Prahu 5 (dále jen "obvodní soud") rozsudkem ze dne 7. 2. 2018 č. j. -300 zamítl stěžovatelčinu žalobu na určení neplatnosti specifikované veřejné dobrovolné dražby (I. výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (II. až IV. výrok).

3. Proti rozsudku podala stěžovatelka odvolání a Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") po zjištění, že není důvodné, rozsudkem ze dne 26. 9. 2018 č. j. -402 rozsudek obvodního soudu potvrdil (I. výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků (II. až IV. výrok). V závěru rozsudku poučil městský soud účastníky o možnosti podat proti tomuto rozsudku dovolání.

4. Dotazem u obvodního soudu Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka využila možnosti podat proti rozsudku městského soudu dovolání, které obvodnímu soudu bylo doručeno dne 31. 12. 2018.

5. Ústavní soud se dále zabýval splněním procesních předpokladů řízení o ústavní stížnosti. Dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána oprávněnou stěžovatelkou a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s až 31 . Ústavní stížnost však není přípustná ( ), a to z níže uvedených důvodů.

6. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ). Za procesní prostředek k ochraně práva se považuje jak řádný a mimořádný prostředek s výjimkou obnovy řízení, tak jiný návrh, který je způsobilý zahájit řízení, v němž se navrhovatel může domoci odstranění jím namítané vady řízení či vady rozhodnutí (srov. ). Pojmovým znakem ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po procesní stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práv poskytuje ( ) a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit.

7. Využila-li stěžovatelka svého práva podat dovolání (v souladu s poučením uvedeným v rozsudku městského soudu), je nezbytné toto dovolání považovat za poslední procesní prostředek, který zákon k ochraně jejích práv poskytuje. Z uvedeného pak lze dovodit, že podaná ústavní stížnost je nepřípustným návrhem podle .

8. Ústavní soud v této souvislosti dodává, že současné podávání dovolání a ústavní stížnosti není řešením, které by vyhovovalo požadavku právní jistoty. Věcným projednáním ústavní stížnosti by mohlo dojít k vydání dvou rozdílných rozhodnutí v téže věci. Navíc je třeba poznamenat, že opačný postup soudce zpravodaje (spočívající např. ve vyčkávání na rozhodnutí Nejvyššího soudu) by mohl být považován za porušení ústavního práva na zákonného soudce zaručeného v d. Neodmítnutím ústavní stížnosti pro nepřípustnost by si totiž soudce zpravodaj ponechával ve své agendě i případ, který by rozvrhem práce při podání ústavní stížnosti až po rozhodnutí Nejvyššího soudu mohl být (a se značnou pravděpodobností by také byl) přidělen jinému soudci zpravodaji.

9. Z uvedených důvodů Ústavní soud stěžovatelčinu ústavní stížnost jako nepřípustnou podle odmítl.

10. Z vyplývá, že návrh na zrušení zákona či jiného právního předpisu má akcesorickou povahu, protože jej lze podat pouze spolu s ústavní stížností proti rozhodnutí orgánu veřejné moci vydanému na základě použití napadeného právního předpisu či jeho části a tento návrh sdílí osud ústavní stížnosti. Odmítnutí ústavní stížnosti se musí promítnout i do návrhu dle . Je-li totiž samotná ústavní stížnost věcného projednání neschopná, odpadá tím současně i základní podmínka možného projednání návrhu na zrušení zákona [viz usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2017

sp. zn.

; či usnesení ze dne 3. 10. 1995

sp. zn.

(U 22/4 SbNU 351); rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz]. Návrh na zrušení výše uvedeného ustanovení Ústavní soud v senátu proto odmítl podle ve spojení s .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. ledna 2019

Josef Fiala v. r.

předseda senátu