Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3003/2025

28 Cdo 3003/2025-266

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Zdeňka Sajdla a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause ve věci žalobce M. S., zastoupeného JUDr. Danielem Novotným, Ph.D., advokátem se sídlem v Jičíně, Valdštejnovo náměstí 76, proti žalované O. S., zastoupené JUDr. Jaroslavem Ortmanem, CSc., advokátem se sídlem Hořovice, Husovo nám. 65/2, o zaplacení 480 000 Kč s příslušenstvím,vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. července 2025, č. j. -237, takto:

I. Dovolání seodmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

1. Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 16. 7. 2025, č. j. -237, potvrdil výroky I až IV rozsudku Okresního soudu v Berouně (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 6. 2. 2025, č. j. -187, ve znění doplňujícího rozsudku téhož soudu ze dne 11. 3. 2025, č. j. -192, i usnesení soudu prvního stupně ze dne 2. 4. 2025, č. j. -208, jimiž bylo žalované uloženo zaplatit žalobci 226 400 Kč a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení (výroky I a II rozsudku odvolacího soudu); současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III rozsudku odvolacího soudu). Odvoláním nenapadeným výrokem V soud prvního stupně žalobu co do částky 253 600 Kč zamítl.

2. Proti rozsudku odvolacího soudu podala dovolání žalovaná. Nevymezila žel žádnou konkrétní otázku práva procesního nebo hmotného, ohledně které by ohlašovala, že na jejím posouzení rozsudek odvolacího soudu závisel a odvolací soud se při jejím řešení odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má být oproti jeho dosavadní judikatuře posouzena jinak.

3. Žalobce navrhl, aby bylo dovolání odmítnuto.

4. Nejvyšší soud předložené dovolání, aniž nařizoval jednání ( věta první , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen – „ “), odmítl podle ustanovení , neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti (srov. ), a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.

5. Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

6. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jak je tomu i v posuzované věci – viz ), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části). Má-li být dovolání přípustné proto, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Má-li být dovolání přípustné proto, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena“, musí být z obsahu dovolání patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem. Má-li být dovolání přípustné proto, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně“, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva podle dovolatele jde a jaká rozhodovací praxe dovolacího soudu měla by být sjednocena. Má-li být dovolání přípustné proto, že „dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak“, jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení jen tehdy, je-li z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit.

7. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání.

8. K vymezení přípustnosti dovolání srov. z judikatury krom usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, především stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. , a dále např. důvody vyjádřené v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 9. 2017, sp. zn. , či v jeho usnesení ze dne 12. 3. 2019, sp. zn. , nebo rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 25. 9. 2025, ve věci č. 30632/23, Crites a Rabinovitz proti České republice.

9. Chybějící údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (absence vymezení otázky procesního nebo hmotného práva, o které by dovolatelka ohlašovala, že na jejím posouzení rozsudek odvolacího soudu závisel a odvolací soud se při jejím řešení odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má být oproti jeho dosavadní judikatuře posouzena jinak), je tedy vadou dovolání, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat. Z podání dovolatelky je nadto zřejmé, že zaměňuje dovolací důvody s předpoklady přípustnosti dovolání, uvádí-li v něm, že „dovolací důvody jsou ty, které jsou uvedeny v “, nehledě na to, že pouhá citace textu ustanovení (či jeho části) k projednání dovolání nepostačuje. Požadavkům na specifikaci předpokladů přípustnosti dovolání (které lze uvést toliko po dobu trvání lhůty k dovolání; věty první ) tak dovolatelka v posuzovaném případě zjevně nedostála, když z obsahu dovolání ani z jeho doplnění ze dne 29. 9. 2025 (doručeného soudu prvního stupně dne 1. 10. 2025) existenci konkrétní otázky hmotného nebo procesního práva, na níž by rozhodnutí odvolacího soudu záviselo a ohledně níž by dovolatelka ohlašovala, že se odvolací soud při jejím řešení odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má být oproti jeho dosavadní judikatuře posouzena jinak, dovodit nelze. Z uvedeného důvodu shledává Nejvyšší soud podané dovolání neprojednatelným.

10. Vymezení předpokladů přípustnosti dovolání nepodává se přitom ani z dovolatelkou předestřené argumentace, postrádající zobecnění právních otázek (otázek hmotného či procesního práva) majících vztah ke konkluzím, na nichž odvolací soud založil své rozhodnutí. Její polemika se závěry odvolacího soudu, dle nichž dům bez čísla popisného stojící na pozemku parc. č. st. XY v k. ú. XY ve vlastnictví žalobce užívala bez právního důvodu, jakož i kritika hodnocení znaleckého posudku č. 091021/2024 vyhotoveného Ing. Milanem Langem za účelem ocenění tržního nájemného za užívání předmětných nemovitých věcí, jsou pak zjevně projevem jejího nesouhlasu se skutkovými, a nikoliv právními, konkluzemi odvolacího soudu (jejím prostřednictvím by tudíž na přípustnost dovolání ani nebylo lze usuzovat; srov. a dále například důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2011, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 1/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Argumentace dovolatelky, že „jí nesvědčí postavení žalované, jako procesní strany označené v žalobě i v rozhodnutí“, pomíjí pak, že účastníky občanského soudního řízení sporného jsou žalobce a osoby, jež žalobce za žalované označí ( ).

11. Napadá-li dovolatelka rozsudek odvolacího soudu i ve výroku o náhradě nákladů řízení, nebylo by dovolání v tomto rozsahu ostatně ani přípustné ( ).

12. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , a v situaci, kdy dovolání žalované bylo odmítnuto a kdy k nákladům žalobce patří odměna advokáta ve výši 10 220 Kč [srov. , , , a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném od 1. 1. 2025], spolu s náhradou hotových výdajů advokáta stanovených paušální částkou 450 Kč na jeden úkon právní služby ( téže vyhlášky) a náhradou za daň z přidané hodnoty ( ), dohromady ve výši 12 911 Kč.

13. Shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – vydaná po 1. lednu 2001 – jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz. Rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na internetových stránkách https://nalus.usoud.cz.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. 2. 2026

Mgr. Zdeněk Sajdl

předseda senátu