Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3341/2025

-425

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Jackwerthové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce J. P., zastoupeného JUDr. Lukášem Eichingerem, MBA, advokátem se sídlem v Praze 1, Veleslavínova 94/8, proti žalované L. V., zastoupené JUDr. Petrou Klustovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 1 – Starém Městě, Konviktská 291/24, o vypořádání společného jmění manželů, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 2. 2024, č. j. -343, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 6. 2025, č. j. -394, takto:Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 6. 2025, č. j. -394, se mění takto: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 9. 2024, č. j. -375, se mění tak, že usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 2. 2024, č. j. -343, se zrušuje.

Odůvodnění:

2. Usnesení Městského soudu v Praze napadl žalobce včasnou žalobou pro zmatečnost, v níž mimo jiné namítal, že odvolání k výzvě soudu prvního stupně doplnil podáním ze dne 26. 10. 2024 (na č. l. 336 spisu) o chybějící náležitosti do té míry, že odvolání se tím stalo projednatelným.

3. Městský soud v Praze (soud prvního stupně) usnesením ze dne 24. 9. 2024, č. j. -375, žalobu pro zmatečnost zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

4. Dospěl k závěru, že odvolání ani ve spojení s žalobcovým podáním ze dne 26. 10. 2024 neobsahovalo žádné odvolací důvody podle ( ). Přes tvrzení nesprávných skutkových zjištění ve smyslu se z něj totiž nepodávaly žádné blíže specifikované výhrady proti konkrétním skutkovým zjištěním soudu prvního stupně (v tomto směru obsahovalo jen povšechný nesouhlas se skutkovými zjištěními učiněný s odkazem na obsáhlé body odůvodnění napadeného rozhodnutí) a pro svou obecnost nesplnilo podmínku projednatelnosti, ani pokud v něm žalobce namítal nedostatečné odůvodnění napadeného rozhodnutí, absenci rozhodnutí o všech nárocích, které byly předmětem řízení, a nesprávné právní posouzení věci podle Vyšel-li proto Městský soud v Praze v napadeném usnesení z názoru, že odvolání žalobce nesplňovalo potřebné náležitosti odvolání stanovené v , neboť z něj nebyl zřejmý odvolací důvod (odvolací důvody), je jeho právní posouzení věci správné. Proto žalobu pro zmatečnost zamítl.

5. Vrchní soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 26. 6. 2025, č. j. -394, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

6. Ztotožnil se s právním posouzením soudu prvního stupně a pro stručnost na ně odkázal.

7. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce (dovolatel) dovolání, v němž namítal, že při řešení otázky projednatelnosti odvolání se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (reprezentované jeho usneseními ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. , ze dne 30. 1. 2001, sp. zn. , ze dne 20. 2. 2001, sp. zn. , a ze dne 28. 3. 2002, sp. zn. ) i Ústavního soudu (reprezentované jeho usnesením ze dne 25. 10. 1999, sp. zn. ). Měl totiž za to, že odvolání po doplnění podáním ze dne 26. 10. 2024 obsahovalo veškeré zákonem vyžadované náležitosti, včetně sice stručně, avšak řádně („zcela konkrétně“) vymezených odvolacích důvodů, a že by ostatně bylo způsobilé projednání i za předpokladu, že by je neobsahovalo, neboť odvolací soud není při projednání odvolání jeho důvody vázán. Z obsahu dovolání vyplývá dovolací návrh, aby dovolací soud zrušil usnesení obou soudů a věc vrátil k dalšímu řízení soudu prvního stupně.

8. Žalovaná se ve vyjádření k dovolání ztotožnila se závěry odvolacího soudu, vyvracela správnost použitých dovolacích námitek a navrhla, aby dovolání bylo zamítnuto.

9. Nejvyšší soud jako soud dovolací shledal, že dovolání bylo podáno včas ( ), subjektem k tomu oprávněným – účastníkem řízení, za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( a 4 ), a je přípustné podle a také důvodné, neboť odvolací soud se při řešení otázky projednatelnosti odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

10. Podle konstantní judikatury k náležitostem odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně patří i uvedení odvolacího důvodu (odvolacích důvodů). Jeho neuvedení přes výzvu soudu k odstranění této vady (nedostatku) brání pokračování v odvolacím řízení, neboť napadený rozsudek nelze ve smyslu přezkoumat; takové odvolání proto musí být odmítnuto (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 5. 2004, sp. zn. , uveřejněné pod č. 115/2004 v časopisu Soudní judikatura).

11. Odvolání neobsahuje ve smyslu „žádné odvolací důvody“ tehdy, bude-li podáno zcela bez odůvodnění (ve formě tzv. blanketního odvolání) nebo bude-li obsahovat toliko pouhý poukaz na zákonné vymezení některého z odvolacích důvodů uvedeného v nebo s uvedením (citováním) jeho znění anebo bude-li sice obsahovat určité konkrétní okolnosti jej zdůvodňující, avšak zcela bez vztahu (souvislosti) s daným předmětem řízení. Odvolatel vyhoví požadavku na uvedení odvolacích důvodů, i když ve svém odvolání uvede takový důvod, který je z hlediska možné věcné nesprávnosti rozhodnutí soudu prvního stupně či vadnosti jeho procesního postupu nepřípadný nebo z jehož pohledu vůbec není možné (přípustné) správnost rozhodnutí odvolacího soudu či jeho procesního postupu posoudit; postačuje zde, že takový, konkrétně vymezený důvod, má (vůbec) vztah k předmětu řízení, o němž se vyslovuje odvoláním napadené rozhodnutí ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2011, sp. zn. , uveřejněné pod č. 65/2012 v časopisu Soudní judikatura).

12. V projednávané věci lze přisvědčit odvolacímu soudu, že požadavek, aby v odvolání bylo uvedeno, v čem je spatřována nesprávnost napadeného rozhodnutí nebo postupu soudu ( ), nebyl naplněn pouhým konstatováním žalobce (odvolatele), že „rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci dle “.

13. Žalobce však ve zmíněném doplňujícím podání rovněž namítal, že odvoláním napadené rozhodnutí je „nedostatečně odůvodněné“ [a tedy postižené vadou ve smyslu ], odvolací soud tudíž mohl přezkoumat postup soudu prvního stupně v původním řízení přinejmenším z toho hlediska, zda odůvodnění jeho rozhodnutí obsahuje všechny náležitosti stanovené v a zda je přezkoumatelné.

14. Obdobně i další žalobcova odvolací námitka [rovněž podřaditelná pod ], podle které „soud nerozhodl o všech nárocích, které byly předmětem jeho žalobního návrhu“, umožňovala odvolacímu soudu zabývat se minimálně tím, zda meritorní výrok napadeného rozsudku odpovídá zákonným pravidlům pro vypořádání společného jmění manželů co do (ne)vázanosti soudu návrhem na zahájení řízení (žalobou).

15. Projednatelná v odvolacím řízení konečně byla také odvolací námitka, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním [ ], neboť z obsahu podání ze dne 26. 10. 2024 bylo patrné, na která skutková zjištění míří, a nic na tom nemění, že tato skutková zjištění v ní byla označena nikoli jednotlivě, nýbrž úhrnem (údaji o právních otázkách, pro něž byly rozhodné z pohledu právního posouzení věci soudem prvního stupně, a odkazy na příslušné odstavce odůvodnění jeho rozsudku); i takto (úhrnně) identifikovaná skutková zjištění (soubor skutkových zjištění) totiž bylo možné i bez bližší konkretizace odvolacích výhrad směřujících jednotlivě proti každému z nich přezkoumat alespoň co do úvahy, zda mají podle obsahu spisu oporu v provedeném dokazování.

16. Lze proto uzavřít, že o odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 20. 7. 2023, č. j. -324, po jeho doplnění podáním ze dne 26. 10. 2024 obsahovalo uvedení odvolacího důvodu, a závěr odvolacího soudu (soudu prvního stupně), že odvolání bylo vadné a muselo být odmítnuto, neobstojí. Za tohoto stavu ovšem mělo být dovolatelově žalobě pro zmatečnost vyhověno, jelikož důvodem žaloby pro zmatečnost podané podle proti pravomocnému usnesení, jímž bylo odmítnuto odvolání, je právě a jen právně chybný (v rozporu se zákonem učiněný) závěr o tom, že odvolání muselo být odmítnuto (k tomu srov. opět již citované usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ).

17. Usnesení odvolacího soudu tak spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Jelikož dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout, Nejvyšší soud napadené usnesení změnil [podle ve spojení s věty za středníkem a s přihlédnutím k věty první ], jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

18. V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o náhradě nákladů původního řízení i řízení o žalobě pro zmatečnost, včetně nákladů dovolacího řízení ( část věty před středníkem ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. 2. 2026

Mgr. Lucie Jackwerthová předsedkyně senátu