Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 143/2022-45

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem anonymizováno 6 slov příjmení jméno, země

zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 12 544,66 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 912,66 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 948,45 Kč, zákonný úrok z prodlení 10,75 % z částky

3 912,66 Kč od datum do datum a zákonný úrok z prodlení z částky 3 912,66 Kč od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 8 632 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 8 632 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 912,66 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 948,45 Kč, zákonný úrok z prodlení 10,75 % z částky 3 912,66 Kč od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení z částky 3 912,66 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> II. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 8 632 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 8 632 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se návrhem ze dne datum domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 544,66 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, identifikační číslo uzavřel dne datum se žalovaným smlouvu o půjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 13 000 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí půjčky zaplatit poplatek ve výši 8 632 Kč. Celkovou částku 21 632 Kč měl žalovaný splatit v 52 týdenních splátkách po 416 Kč. Žalovaný splátky nehradil řádně. Na svůj dluh zaplatil celkem 9 087,34 Kč Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána tj. datum Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na právnická osoba anonymizováno Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění, na kterou však nereagoval.

2. Žalovaný se na výzvu soudu ve věci nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

3. Za splnění podmínek ustanovení , (dále jen ), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ve věci provedl dokazování listinami – smlouvou půjčce číslo ze dne

datum, smluvními podmínkami smlouvy o půjčce, smlouvou o postoupení pohledávky mezi právnická osoba a anonymizována dvě slova, přílohou číslo smlouvy o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum včetně dokladu o odeslání žalovanému dne datum, smlouvou o postoupení pohledávek mezi anonymizována dvě slova a žalobkyní, oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum včetně dokladu o odeslání žalovanému dne datum, výpisem z účtu o zaplacení ceny portofolia, výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně k datum, výzvou před podáním žaloby ze dne datum včetně poštovního podacího archu ze dne datum, z nichž zjistil následující skutkový stav:

5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouvu o půjčce, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit poskytnutou částku s poplatkem 8 632 Kč tj. celkem 21 632 Kč v 52 týdenních splátkách po 416 Kč. Žalovaný převzal půjčku v hotovosti při podpisu smlouvy. Pohledávka za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění.

6. Dle , , účinný od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Na základě citovaného ustanovení a výslovného ujednání smluvních stran, se právní vztah vzniklý mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 24. 6. 2006 řídí , , ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, a , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně některých zákonů. Právní vztah postoupení pohledávky mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní se řídí o. z.

7. Dle , smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Dle upravuje hlava pátá tohoto zákona ochranu spotřebitele ve spotřebitelských smlouvách a některé povinnosti při uzavírání spotřebitelských smluv. Dle téhož zákona spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Dle až 3 téhož zákona smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle jsou neplatná. V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. Dle spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (odst. 1). Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění (odst. 2).

9. Dle , účastníci občanskoprávních vztahů si mohou vzájemná práva a povinnosti upravit dohodou odchylně od zákona, jestliže to zákon výslovně nezakazuje a jestliže z povahy ustanovení zákona nevyplývá, že se od něj nelze odchýlit.

10. Dle , výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

11. Dle , neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. V jsou vymezeny důvody neplatnosti, kterých se musí dotčená osoba dovolat (tzv. relativní neplatnost). V ostatním se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží i bez návrhu. Tou je mimo jiné také neplatnost dle , resp.

12. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

13. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, jako dodavatel (věřitel) a žalovaný, v postavení spotřebitele (dlužníka), uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce. Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 13 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že tuto částku společně s poplatkem za půjčku ve výši 8 632 Kč vrátí v 52 hotovostních týdenních splátkách ve výši 416 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením sjednaných splátek. Žalobkyně uvedla, že žalovaný zaplatil celkem 9 087,34 Kč a že jí není známo, kdy a kolik uhradil jednotlivě. Pohledávka za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno.

14. Vzhledem k tomu, že žalovaný, který je fyzickou osobou, vystupoval při uzavírání a plnění smlouvy o půjčce s dodavatelem mimo rámec své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti i mimo rámec samostatného výkonu svého povolání, tj. jako spotřebitel, a právní předchůdce žalobkyně v rámci tohoto smluvního vztahu vystupoval v rámci své podnikatelské činnosti, kdy se mimo jiné zabývá poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelského úvěru, tj. jako dodavatel, je nutné aplikovat ustanovení právního řádu sloužící k ochraně spotřebitele, který v daném smluvním vztahu vystupuje jako slabší strana. Jelikož je předmětná smlouva o půjčce smlouvou spotřebitelskou (tedy smlouvou uzavřenou mezi spotřebitelem a dodavatelem), musí soud z moci úřední posoudit, zda jednotlivá ujednání spotřebitelské smlouvy nejsou nepřípustná, a to bez dalšího ( ) či zda jsou nepřípustná pro jejich rozpor s požadavkem dobré víry znamenající k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran – jedná se tak o obsahovou kontrolu těchto ujednání ( ). Cílem však není stanovit absolutní rovnost práv a povinností účastníků daného závazkového právního vztahu – úkolem soudu je odstranit významnou nerovnováhu práv a povinností účastníků.

15. Soud tedy při posuzování daného smluvního vztahu a jeho konkrétních ujednání postupoval v souladu s ustanovením , přičemž neshledal žádné ujednání, které by bylo bez dalšího nepřípustné. Dále tedy postupoval v souladu s ustanovením , kdy aplikoval test nepřiměřenosti ujednání předmětné smlouvy – posuzoval tedy, zda se jedná o smluvní ujednání, které zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran, zdali jde o nerovnováhu v neprospěch spotřebitele a zdali je tato nerovnováha v rozporu s požadavkem přiměřenosti. Preambule směrnice Rady 93/13 EHS, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, která byla provedena zákonnými ustanoveními a 56 , stanoví, že při hodnocení kritéria„ dobré víry“, resp.„ přiměřenosti“, je nutno vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran, zda měl spotřebitel nějakou pohnutku k tomu, aby souhlasil s podmínkou, a zda zboží bylo dodáno, nebo služby poskytnuty, na zvláštní objednávku spotřebitele. Ustanovení však z přezkumu vylučuje ujednání o předmětu plnění a ceně. Z přezkumu tak nejsou vyloučeny ujednání o sankcích, ať už jde o úroky z prodlení, nebo smluvní pokuty, např. ve formě různých sankčních poplatků (srov. Smith v . Mortgage Express, unreported, 2. 2. 2007).

16. Pokud se jedná o ujednání o výši poskytnuté půjčky a ceně za toto poskytnutí (tedy poplatku za poskytnutí půjčky) ve výši 8 632 Kč, toto není možné posuzovat pomocí testu nepřiměřenosti ujednání, když se týkají předmětu plnění a ceny. Tato výjimka týkající se předmětu plnění a ceny vychází z směrnice 93/13 EHS, který byl promítnut do , neboť rozhodnutí žalovaného ve vztahu k předmětu plnění (půjčce) a ceně za takové plnění (poplatku za poskytnutí půjčky) jsou základními prvky autonomie vůle, do nichž není stát, potažmo soud, oprávněn zasahovat, pokud jsou vyjádřeny jasným a srozumitelným způsobem. Test nepřiměřenosti by neměl vést k odstraňování následků špatného (nevýhodného) rozhodnutí spotřebitele (srov. Hulmák, M. a kol.: V. Závazkové právo. Obecná část ( –2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 1335 s. – kdy tento je možné použít i na právní úpravu dle , neboť podává výklad směrnice 93/13 EHS a nedošlo tak k zásadní změně právní úpravy).

17. Přestože není možné na ustanovení o předmětu plnění a ceně použít test nepřiměřenosti, nic nebrání použití jiných zákonných ustanovení.

18. Podle ustanovení lze ujednat úroky z půjčky, které představují úplatu za užívání půjčené jistiny. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla sjednána jako úplata (odměna) za užívání půjčené částky částka 8 632 Kč, což při přepočtu na smluvní úroky z půjčky představuje 66,4 % ročně (neboť půjčka byla poskytnuta na 52 týdnů). Jedná se o úplatu, kterou měl právní předchůdce žalobkyně obdržet celkem, v souvislosti s poskytnutím půjčky, a to bez ohledu na řádné a včasné plnění dlužníka či jeho prodlení.

19. Soudu je známo, že v případě poskytování peněžních prostředků nebankovními subjekty, je vyžadováno pouze minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli též vyšší, než obvyklé bankovní úroky. Jelikož však žalovaný při uzavírání a plnění smlouvy o úvěru vystupoval jako spotřebitel a právní předchůdce žalobkyně jako dodavatel, posuzoval soud přiměřenost jednotlivých smluvních ujednání z hlediska dobrých mravů. Dobré mravy plní funkci krajního korektivu platnosti právních úkonů v případech, kdy právní úkon nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy chrání, popř. pro zjevně nepřiměřené či nespravedlivé následky, které takový právní úkon zakládá.

20. Dle ustálené judikatury (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. ) se za nepřiměřený úrok považuje zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo zápůjček. Nepřiměřený nemusí být však úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.

21. K datu 6/2006 se úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR pohybovaly ve výši 12,80 % ročně pro domácnosti a NISD na spotřebu – fixace sazby do jednoho roku včetně (údaje čerpány z www.cnb.cz). Byla-li půjčka žalovanému poskytnuta s úrokem dle shora uvedeného přepočtu ve výši 66,4 % ročně více než pětinásobně převyšuje úrokovou sazbu úvěrů poskytovanou bankami ve shodném období. Soud má za to, že i přes vyšší míru rizikovosti plynoucí z tohoto rychlého úvěru byl úrok (poplatek) sjednán v rozporu s dobrými mravy a smluvní ujednání o něm je tak absolutně neplatné.

22. Žalovanému byla poskytnuta částka 13 000 Kč dne 24. 6. 2006. Žalovaný toto skutkové tvrzení žalobkyně nepopřel, žalobkyně tuto skutečnost uvedla přímo v žalobě. Žalovaný na poskytnutou půjčku uhradil částku celkem 9 087,34 Kč, kterou žalobkyně započetla na neplatně sjednané plnění a na neexistující dluhy žalovaného. Jiný výklad by na straně žalobkyně zakládal bezdůvodné obohacení, které by vedlo k množení sporů, což je zcela neúčelné a absurdní, lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany žalovaného. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný toliko pro částku 3 912,66‬ Kč a žalovaného k zaplacení této částky zavázal. Ve zbývající části byla žaloba, jako nedůvodná zamítnuta.

23. Soud rovněž přiznal žalobkyni požadovaný zákonný úrok z prodlení z přiznané částky, který je odůvodněn ustanovením (ve znění platném v době vzniku prodlení), dle kterého jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Žalovaný se dostal do prodlení dnem 23. 6. 2007, kdy marně uplynula sedmidenní lhůta pro úhradu poslední splátky. Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z přiznané částky 3 912,66 Kč dle jejího návrhu od 2. 7. 2015 do zaplacení. Přičemž k datu 31. 12. 2021 zákonný úrok z prodlení kapitalizoval částkou 1 948,45 Kč.

24. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 12 544,66 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 3 912,66 Kč s příslušenstvím. V předmětné věci tedy byl úspěšný žalovaný v rozsahu 37,62 %. Žalovanému však v řízení žádné náklady nevznikly, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

25. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení .

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.