Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 4204/18

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatele Williama Dante Hartera, zastoupeného JUDr. Evou Šubrtovou, advokátkou, sídlem Dr. E. Beneše 1831/12, Šumperk, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 20. září 2018 č. j. 72 A 42/2017-28, rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 22. června 2017 č. j. KUOK 59408/2017 a rozhodnutí Městského úřadu Mohelnice ze dne 1. března 2017 č. j. MUMO-OD/2533/17, za účasti Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci, Krajského úřadu Olomouckého kraje a Městského úřadu Mohelnice, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle písm. d) y stěžovatel napadl v záhlaví uvedená rozhodnutí s tvrzením, že došlo k porušení jeho práva zaručeného v d (dále jen " ").

2. Z napadených rozhodnutí se podává, že Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci (dále jen "krajský soud") rozsudkem ze dne 20. 9. 2018 č. j. -28 zamítl stěžovatelovu žalobu, kterou brojil proti rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje zamítajícím stěžovatelovo odvolání a potvrzujícím rozhodnutí Městského úřadu Mohelnice. V závěru rozsudku krajský soud poučil účastníky řízení o možnosti podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

3. Stěžovatel v ústavní stížnosti informoval, že v uvedené věci podal "stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu s ohledem na procesní situaci stěžovatele, pokud by vyčkával na případné odmítavé usnesení dovolacího soudu, konstatující nepřípustnost dovolání, je v uvedené věci pro zachování lhůty podávána i ústavní stížnost."

4. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti ( a 2 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen " ), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.

5. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ). Za procesní prostředek k ochraně práva považuje jak řádný a mimořádný prostředek s výjimkou obnovy řízení, tak jiný návrh, který je způsobilý zahájit řízení, v němž se navrhovatel může domoci odstranění jím namítané vady řízení či vady rozhodnutí (srov. ).

6. Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je tedy její subsidiarita, jež se po procesní stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práv poskytuje ( ) a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit.

7. Využil-li stěžovatel svého práva podat kasační stížnost (v souladu s poučením uvedeným v rozsudku krajského soudu), je nezbytné tuto stížnost považovat za poslední procesní prostředek, který zákon k ochraně jeho práv poskytuje. Z uvedeného pak lze dovodit, že podaná ústavní stížnost je nepřípustným návrhem podle .

8. Ústavní soud v této souvislosti dodává, že současné podávání kasační stížnosti a ústavní stížnosti nadto není řešením, které by vyhovovalo požadavku právní jistoty. Věcným projednáním ústavní stížnosti by mohlo dojít k vydání dvou rozdílných rozhodnutí v téže věci. Navíc je třeba poznamenat, že opačný postup soudce zpravodaje (spočívající např. ve vyčkávání na rozhodnutí kasačního soudu) by mohl být považován za zásah do ústavního práva na zákonného soudce zaručeného v y. Neodmítnutím ústavní stížnosti pro nepřípustnost by si totiž soudce zpravodaj ponechával ve své agendě i případ, který by rozvrhem práce při podání ústavní stížnosti až po rozhodnutí kasačního soudu mohl být (a se značnou pravděpodobností by také byl) přidělen jinému soudci zpravodaji.

9. Z uvedených důvodů Ústavní soud stěžovatelovu ústavní stížnost jako nepřípustnou podle odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. ledna 2019

Josef Fiala v. r.

soudce zpravodaj