Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2966/2025

23 Cdo 2966/2025-188

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobce A. O., zastoupeného Mgr. Svatoslavem Prochorovem, advokátem se sídlem v Praze, Blanická 1008/28, proti žalovanému A. M., zastoupenému Mgr. Vítem Klimplem, advokátem se sídlem v Brně, Dominikánské náměstí 656/2, o zaplacení částky 300.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2025, č. j. -158, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :(dle )

1. Obvodní soud pro Prahu 7 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 22. 4. 2025, č. j. -132, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 300.000 Kč s příslušenstvím (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II a III).

2. K odvolání žalovaného Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 4. 9. 2025, č. j. -158, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný (dále též „dovolatel“) dovolání s tím, že je považuje za přípustné ve smyslu , (dále jen „ “), neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

4. Dovolatel namítá, že odvolací soud nezohlednil při svém rozhodování rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2021, sen. zn. , uveřejněný pod číslem 97/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Dále též namítá nesprávné posouzení správnosti znaleckého posudku.

5. Dovolatel uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ( ) a navrhuje, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu, jakož i soudu prvního stupně zrušil a věc jim vrátil k dalšímu řízení. Dovolatel též navrhuje, aby dovolací soud odložil vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí.

6. Žalobce se k dovolání vyjádřil v tom smyslu, že dovolání nesplňuje podmínky přípustnosti, a proto by mělo být odmítnuto.

7. Nejvyšší soud (jako soud dovolací dle ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle , zkoumal, zda dovolání obsahuje zákonné obligatorní náležitosti dovolání a zda je přípustné.

8. Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

9. Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

10. Přípustnost dovolání podle ustanovení není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že jsou splněna kritéria přípustnosti dovolání obsažená v tomto ustanovení. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud, který jediný je oprávněn tuto přípustnost zkoumat (srov. ), dospěje k závěru, že kritéria přípustnosti dovolání uvedená v ustanovení skutečně splněna jsou.

11. Dovolání není přípustné.

12. Přípustnost dovolání nezakládá odkaz dovolatele na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2021, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 97/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Dovolací soud v něm mimo jiné vyjádřil závěr, že ve sporu o vrácení peněžité zápůjčky má žalobce jako zapůjčitel břemeno tvrzení, že s žalovaným vydlužitelem uzavřel smlouvu o zápůjčce, že vydlužiteli předmět zápůjčky odevzdal a že vydlužitel peněžitou zápůjčku řádně a včas nevrátil. Z tohoto břemene tvrzení pak pro zapůjčitele (žalobce) vyplývá důkazní břemeno, pokud jde o prokázání tvrzení, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena a že na základě této smlouvy předal vydlužiteli (žalovanému) finanční prostředky. Budou-li tyto skutečnosti prokázány, unesl zapůjčitel (žalobce) jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní.

13. Od těchto závěrů se právní posouzení věci učiněné soudy nižších stupňů oproti tvrzení dovolatele neodchyluje, jestliže soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 11. 9. 2019 v ústní formě uzavřena smlouva o zápůjčce, žalobce žalovanému přenechal částku 450.000 Kč a současně žalovaný na jistinu dosud neuhradil částku 300.000 Kč.

14. Z obsahu dovolání plyne, že dovolatel zpochybňuje vlastní skutková zjištění učiněná soudy nižších stupňů, respektive hodnocení důkazů soudem prvního stupně. Takto vymezená dovolací námitka však přípustnost dovolání nemůže založit, neboť uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, a samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

15. Žádnou konkrétní dovolací otázku, jež by mohla být předmětem dovolacího přezkumu, dovolatel neformuluje ani v souvislosti s námitkou nesprávnosti znaleckého posudku. I zde dovolatel fakticky brojí toliko proti výsledku hodnocení důkazů. Lze tak pouze v obecné rovině připomenout závěry ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, v níž se vysvětluje, že znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků, který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle , od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem podle zásad vyjádřených v tomto ustanovení. Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, dále zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. , ze dne 6. 1. 2010, sp. zn. , ze dne 1. 2. 2011, sp. zn. , ze dne 14. 9. 2012, sp. zn. , a ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. ). Soudy nižších stupňů postupovaly v duchu těchto zásad, závěry znaleckého posudku nepřevzaly nekriticky, nýbrž jej podrobily příslušnému hodnocení, soud prvního stupně znalkyni vyslechl dle a 2 a shledal, že znalecký posudek doplněný podrobným výslechem znalkyně je přesvědčivý a jeho závěry jsou náležitě odůvodněny.

16. Z výše uvedeného vyplývá, že nebyly naplněny podmínky přípustnosti dovolání stanovené v Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení odmítl.

17. V situaci, kdy Nejvyšší soud v přiměřené lhůtě přikročil přímo k rozhodnutí o dovolání, nebylo již samostatně rozhodováno o dovolatelem současně podaném návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí [ ], jenž tak sdílí osud (nepřípustného) dovolání (k ústavní konformitě takového postupu srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. ).

18. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se v souladu s větou druhou neodůvodňuje.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 1. 2026

JUDr. Pavel Horák, Ph.D.

předseda senátu