Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
15 C 155/2021-21
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 19. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh žalobkyně, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši 4 292 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 000 Kč od 17. 12. 2018 do 18. 11. 2020, zákonný úrok z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 19. 11. 2020 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 579,12 Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 282,90 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 19. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Návrh žalobkyně, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši 4 292 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 000 Kč od 17. 12. 2018 do 18. 11. 2020, zákonný úrok z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 19. 11. 2020 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 579,12 Kč, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 282,90 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 292 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 000 Kč od 17. 12. 2018 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 579,12 Kč s odůvodněním, že tuto částku měl žalovaný dlužit žalobkyni na základě smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi společností právnická osoba (dále jen„ původní věřitel“) a žalovaným dne 16. 7. 2018, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou. Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím jedinečného osobního uživatelského účtu na webových stránkách původního věřitele, kdy žalovaný doručil původnímu věřiteli prostřednictvím webového rozhraní žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, původní věřitel následně prověřil totožnost dlužníka, kladně posoudil jeho úvěruschopnost a na základě tohoto zhodnocení mu zaslal nabídku k uzavření smlouvy o úvěru ve formě návrhu textu smlouvy včetně textu obchodních podmínek a dalších součástí smlouvy. Žalovaný potvrdil, že se s textem smlouvy seznámil a vyjádřil svou vůli akceptovat nabídku původního věřitele tak, že ve svém uživatelském účtu vložil do příslušného pole unikátní identifikační kód, který mu byl zaslán na telefonní číslo, jež uvedl v rámci registrace, klikl na příslušnou ikonu a potvrdil, že má zájem být vázán smlouvou o revolvingovém úvěru. Odesláním akceptace nabídky na základě vložení unikátního identifikačního kódu, který slouží jako elektronický podpis a jedinečná identifikace žalovaného, došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaný se přitom zavázal úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru splatit vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo částkou 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Výše minimální pravidelné splátky i celkové dlužné částky byly dle smlouvy, resp. obchodních podmínek sdělovány dlužníkovi vždy ve výpisu. Minimální pravidelná splátka byla splatná vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaný na základě smlouvy čerpal celkem částku ve výši 10 000 Kč, dostal se však do prodlení, když neuhradil ani minimální pravidelnou splátku, resp. neuhradil ničeho, a to ani přes výzvy k zaplacení učiněné původním věřitelem. Kromě dlužné jistiny pak žalobkyně požadovala i zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne splatnosti 17. 12. 2018, úrok z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně z čerpané jistiny úvěru od 16. 7. 2018 do dne splatnosti 16. 12. 2018, tedy v kapitalizované výši 4 292 Kč, a konečně náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného se splácením kterékoliv částky ve výši 250 Kč, kdy původnímu věřiteli vznikl ke dni vydání posledního výpisu nárok na účelně vynaložené náklady v celkové výši 1 579,12 Kč Ani po odeslání předžalobní výzvy žalovaný ničeho neuhradil. Dále žalobkyně uvedla, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 na právnická osoba (anonymizováno právnická osoba) anonymizována dvě slova (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a tato společnost pak dne 19. 12. 2019 na žalobkyni.
2. K výzvě soudu pak žalobkyně v podání ze dne 3. 3. 2022 uvedla, že v daném případě se nedochovaly jiné, než již předložené podklady k ověřování úvěruschopnosti žalovaného, dále že žalovaný neuhradil od vyčerpání jistiny na svůj dluh ničeho, a že požadovaná náhrada účelně vynaložených nákladů se skládá ze dvou smluvních pokut za prodlení po 250 Kč a dvou poplatků za výběr po 625 Kč, přičemž částka 1 579,12 Kč byla uvedena nedopatřením, správně měla být uvedena částka 1 750 Kč, a žalobkyně že tak požaduje méně, než by jí po právu náleželo.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Soud ve věci výzvou ze dne 21. 10. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. předpokládat, že s tímto postupem soudu souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena dne 31. 10. 2021. Žalovaný na výzvu nereagoval. Proto soud vycházel z předpokladu, že žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě.
5. Soud provedl dokazování listinnými důkazy založenými žalobkyní, a to označenými jako:
-) smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 16. 7. 2018 včetně obchodních podmínek a standardních podmínek smlouvy o úvěru, které se vztahují na zákazníky s pobytem v ČR, z nichž soud zjistil, že jako smluvní strany jsou označeni původní věřitel a žalovaný a předmětem je závazek původního věřitele poskytnout žalovanému neúčelový, bezhotovostní, nezajištěný úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu 50 000 Kč a závazek žalovaného poskytnutý úvěr splatit a zaplatit sjednané úroky z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a příslušné poplatky, zejména poplatek za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z částky každého čerpání, který měl být splácen spolu s jistinou úvěru, a to pravidelnými měsíčními splátkami ve výši odpovídající minimálním splátkám dle obchodních podmínek, tj. ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání, nebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem 16. 10. 2018;
-) standardní informace o spotřebitelském úvěru (bez datace), z níž soud zjistil, že původní věřitel disponoval dokumentem s informacemi o věřiteli spotřebitelského úvěru, o základních vlastnostech a nákladech spotřebitelského úvěru, o dalších důležitých právních aspektech a dodatečných informacích poskytovaných v případě uvádění finančních služeb na trh na dálku;
-) informace o žádosti o úvěr (loan application info) ze dne 15. 7. 2018, z níž soud zjistil, že žalovaný měl požádat uvedeného dne o poskytnutí úvěru ve výši 5 000 Kč a že poplatek za úvěr (výběr) měl činit 625 Kč;
-) informace o žádosti o úvěr (loan application info) ze dne 17. 7. 2018, z níž soud zjistil, že žalovaný měl požádat uvedeného dne o poskytnutí úvěru ve výši 5 000 Kč a že poplatek za úvěr (výběr) měl činit 625 Kč;
-) platební informace (bez datace), z níž bylo zjištěno, že za období od 16. 7. 2018 do 16. 10. 2018 činila dle původního věřitele dlužná částka žalovaného k datu splatnosti 13 842,20 Kč a aktuální povinná minimální měsíční splátka k datu splatnosti byla vyčíslena na 1 730,28 Kč;
-) platební informace (bez datace), z níž bylo zjištěno, že za období od 16. 7. 2018 do 16. 11. 2018 činila dle původního věřitele dlužná částka žalovaného k datu splatnosti 14 970,43 Kč a aktuální povinná celková částka k úhradě k datu splatnosti byla vyčíslena na 3 601,58 Kč;
-) platební informace (bez datace), z níž bylo zjištěno, že za období od 16. 7. 2018 do 16. 12. 2018 činila dle původního věřitele dlužná částka žalovaného k datu splatnosti 16 070,33 Kč a aktuální povinná celková částka k úhradě k datu splatnosti byla vyčíslena na 5 610,37 Kč;
-) smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019, z níž bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil právní předchůdkyni žalobkyně mj. pohledávku za žalovaným ve výši 15 871,12 Kč;
-) smlouva o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019, z níž bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni mj. pohledávku za žalovaným ve výši nesplacené jistiny 10 000 Kč;
-) oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 11. 2020 včetně podacího lístku Dopis Online z téhož dne, z níž soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce oznámila žalovanému, že pohledávka původního věřitele za žalovaným z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 postoupena právní předchůdkyni žalobkyně, která pohledávku za žalovaným postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 žalobkyni, a současně žalobkyně vyzvala žalovaného, aby uhradil částku 17 601,12 Kč s příslušenstvím do 3 dnů;
-) předžalobní upomínka ze dne 7. 11. 2020 včetně podacího lístku Dopis Online z téhož dne, z níž soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce oznámila žalovanému, že pohledávka původního věřitele za žalovaným z titulu poskytnutého úvěru ve výši 10 000 Kč dle smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 16. 7. 2018 byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 postoupena právní předchůdkyni žalobkyně, která pohledávku za žalovaným postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 žalobkyni, a současně žalobkyně vyzvala žalovaného, aby uhradil částku 17 601,12 Kč s příslušenstvím do 3 dnů;
a dále listino u vyžádanou soudem a označenou jako sdělení právnická osoba příjmení anonymizováno ze dne 7. 3. 2022, jíž soud vzal za prokázané (informace aktuální k 1. 3. 2022), že uvedená společnost vedla běžný účet žalovaného č. bankovní účet a že na tento účet byla dne 17. 7. 2018 připsána částka 5 000 Kč pod VS 3000441709 od právnická osoba příjmení jméno a dne 18. 7. 2018 částka 5 000 Kč pod VS 3000441709 od právnická osoba příjmení jméno.
6. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Původní věřitel poukázal na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet bezhotovostním převodem dne 17. 7. 2018 částku 5 000 Kč a dne 18. 7. 2018 rovněž částku 5 000 Kč. Jak plyne ze samotných skutkových tvrzení žalobkyně, žalovaný nevrátil z poukázané částky celkem ve výši 10 000 Kč ničeho. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 původní věřitel postoupil právní předchůdkyni žalobkyně pohledávku za žalovaným ve výši 15 871,12 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným ve výši nesplacené jistiny 10 000 Kč postoupena právní předchůdkyní žalobkyně žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 O obojím postoupení pohledávky byl žalovaný uvědomen, a to oznámením o postoupení pohledávky ze dne 7. 11. 2020, kdy současně byl vyzván k úhradě dluhu do 3 dnů. Dne 7. 11. 2020 žalobkyně zaslala prostřednictvím právního zástupce žalovanému předžalobní výzvu, v níž konstatovala dvojí postoupení pohledávky za žalovaným a žalovaného vyzvala k úhradě dluhu ve výši 17 601,12 Kč s příslušenstvím do 3 dnů. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho.
7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Původní věřitel uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne 18. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. o. z., na jejímž základě byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena právní předchůdkyni žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně následně dne 19. 12. 2019 uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek se žalobkyní, jíž byla předmětná pohledávka za žalovaným ve smyslu § 1879 a násl. o. z. postoupena žalobkyni, pročež žalobkyně je tak nyní ve sporu aktivně legitimována, když obě popsaná postoupení pohledávky byla též oznámena žalovanému.
9. Soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je důvodný pouze zčásti. Uzavření úvěrové smlouvy mezi původním věřitelem a žalovaným nebylo prokázáno, žalobkyně totiž sice předložila k důkazu listin u označenou jako smlouva o revolvingovém úvěru, která měla být mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena, tato listin listina však neobsahuje ani podpis některého z účastníků smlouvy, ani verifikační kód, přesnou časovou stopu uzavření anebo jiný obdobný údaj, a ani jinak pak nelze z předložených listin dovodit, že předmětná smlouva daného obsahu skutečně mezi označenými smluvními stranami uzavřena byla, byť třeba v jiné než písemné podobě. Pokud původní věřitel poukázal žalovanému na jeho bankovní účet dne 17. 7. 2018 částku 5 000 Kč a dne 18. 7. 2018 rovněž částku 5 000 Kč, aniž by mezi ním a žalovaným existoval prokazatelně tvrzený platný právní důvod takovéhoto jednání, nelze než dospět k závěru, že se žalovaný na úkor původního věřitele, resp. po dvojím postoupení pohledávky na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o 10 000 Kč a je povinen tento majetkový prospěch vydat.
10. K vydání bezdůvodného obohacení byl žalovaný žalobkyní vyzván doručením předžalobní upomínky ze dne 7. 11. 2020 podané na poště téhož dne. Z úřední činnosti soudu je známo, že zásilky podané na poště jsou doručeny adresátovi nejpozději třetí pracovní den po jejich odeslání, tedy v tomto konkrétním případě dne 11. 11. 2020 Lhůtu k plnění v délce 3 dnů, jak ji určila žalobkyně, považoval soud za nedostatečnou, přičemž jako přiměřenou lhůtu k plnění shledává lhůtu v délce 7 dnů, jíž je možno ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. považovat za lhůtu bez zbytečného odkladu; tato lhůta k plnění tak uplynula 18. 11. 2020 a ode dne následujícího, tedy od 19. 11. 2020, je žalovaný v prodlení a žalobkyni tak vůči němu vznikl ve smyslu § 1970 o. z. nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
11. Nad rámec tohoto odůvodnění soud uvádí, že v případě, že by bylo prokázáno uzavření tvrzených úvěrových smluv, by soud považoval tyto za absolutně neplatné s odůvodněním, že původní věřitel nesplnil zákonnou povinnost zkoumat před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného, jelikož daný právní vztah by bylo nutno posoudit ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), když žalovanému jako spotřebiteli by byla původním věřitelem jako podnikatelem poskytnuta možnost čerpat peněžní částky ve formě úvěru ve smyslu § 2395 o. z., což znamená, že by se jednalo o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ. Zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, jak jej vyžaduje § 86 a násl. ZoSÚ, bylo žalobkyní tvrzeno pouze povšechně, bez jakýchkoliv podrobností, tedy nebylo žalobkyní ani řádně tvrzeno, natož prokázáno, a to ani v žalobě samotné, ani ve vyjádření k výslovné výzvě soudu ze dne 3. 3. 2022.
12. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovanému poskytl původní věřitel celkem částku 10 000 Kč, kterou žalovaný původnímu věřiteli, právní předchůdkyni žalobkyně a ani žalobkyni, která je po dvojím postoupení pohledávky v současnosti jejím věřitelem, nevrátil, proto žalovaný dluží žalobkyni z titulu plnění poskytnutého bez právního důvodu uvedenou částku ve výši 10 000 Kč, tato částka představuje majetkový prospěch žalovaného na úkor žalobkyně a soud tak žalobě v této části vyhověl a výrokem I. zavázal žalovaného, aby žalobkyni částku 10 000 Kč uhradil, a to společně se zákonným úrokem z prodlení, když se žalovaný dostal dne 19. 11. 2020 do prodlení s jejím vrácením, jak je podrobně odůvodněno výše. Ve zbytku požadovaného příslušenství pak byla žaloba jako nedůvodná pro výše uvedený právní závěr soudu výrokem II. zamítnuta.
13. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku vychází z § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , když soud neshledal žádný důvod pro stanovení delší lhůty, popř. pro plnění ve splátkách.
14. Výrok III. o nákladech řízení má oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný, když její žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení, které soud v souladu s judikaturou zohlednil a kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku na částku 1 362,68 Kč, takže celková přiznaná částka k tomuto datu činila 11 362,68 Kč. Tento její úspěch však představuje jen 59,5 % ze 100 % (tj. z celkového předmětu řízení kapitalizovaného včetně příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku na částku 19 088,93 Kč). Naopak neúspěch žalobkyně představuje kapitalizované příslušenství ve výši 7 726,25 Kč (4 292 Kč + 1 731,25 Kč + 123,88 Kč + 1 579,12 Kč), což bylo rozsudkem zamítnuto, kdy procesní neúspěch žalobkyně tak činí 40,5 %. Čistý úspěch žalobkyně (po odečtení neúspěchu od úspěchu) tedy činí 19 % a žalobkyni proto vzniklo právo na náhradu 19 % jí účelně vynaložených nákladů řízení.
15. Celkové náklady činí při 100 % úspěchu 1 489 Kč, částka se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a nákladů právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. , jenž jsou tvořené částkou 600 Kč jako odměnou dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři žalobkyni jejím právním zástupcem účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu předžalobní výzvy a sepisu žaloby po 200 Kč, dále částkou 300 Kč jako tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 189 Kč. Pro úplnost soud dodává, že za úkon právní služby spočívající v podání ze dne 3. 3. 2022 soud odměnu nepřiznal, když tvrzení v něm obsažená měla být již součástí samotné žaloby. Protože žalobkyni vzniklo právo pouze na 19 % účelně vynaložených nákladů, byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 282,90 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku a k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. a § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, když předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.