Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 178/2024-187

-187

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce SOCHÁRIUM s. r. o., se sídlem v Šestajovicích, Vrbová 1289, PSČ 250 92, identifikační číslo osoby 06601774, zastoupeného JUDr. Viktorem Štěpánem, advokátem, se sídlem v Brně, Lidická 1023/63c, PSČ 602 00, proti žalovanému Ing. Romanu Světlému, se sídlem v Lichocevsi, Noutonice 109, PSČ 252 64, jako insolvenčnímu správci dlužníka L. H., o vyloučení věcí z majetkové podstaty dlužníka, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka L. H., vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. července 2024, č. j. 70 ICm 3253/2021, -165 (), takto:

Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení

1.

Rozsudkem ze dne

27. února 2024

, č. j.

-136

, Krajský soud v

Brně

(dále jen „insolvenční soud“) zamítl žalobu, kterou se žalobce (SOCHÁRIUM s. r. o.) domáhal vůči žalovanému (Ing. Romanu Světlému, jako insolvenčnímu správci dlužníka L. H.) toho, aby ze soupisu majetkové podstaty dlužníka byla vyloučena dlužníkem vytvořená umělecká díla (movité věci) s názvy XY, XY a XY

(dále jen „díla“)

[

bod I. výroku

]

a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku).

2. K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 25. července 2024, č. j. 70 ICm 3253/2021, -165 (), potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

3. Odvolací soud – vycházeje z , až 3, a a 6 věty první , o úpadku a způsobech jeho řešení (), a z (označené) judikatury Nejvyššího soudu – poté, co doplnil dokazování, uzavřel, že žalovaný díla nejprve zapsal do soupisu majetkové podstaty, následně je však zákonem stanoveným způsobem (se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru) z majetkové podstaty vyňal (podle ) z důvodu, že jejich prodejem nebude dosaženo výtěžku, který by mohl sloužit k uspokojení věřitelů. V rozhodné době, kdy insolvenční soud rozhodoval o vylučovací žalobě, nebyla díla sepsána v soupisu majetkové podstaty a již proto nemohla být vylučovací žaloba úspěšná. Pro rozhodnutí ve věci tudíž nebylo zapotřebí řešit otázku vlastnictví děl, ani zkoumat splnění ostatních podmínek úspěšnosti vylučovací žaloby. K námitce žalobce, že díla nebyla vyňata z majetkové podstaty zákonným způsobem (neboť nejde o neprodejné věci, které nemohou sloužit k upokojení věřitelů), odvolací soud uvedl, že je vázán rozhodnutím insolvenčního soudu o vynětí děl z majetkové podstaty.

II. Dovolání a vyjádření k němu

4. Proti rozsudku odvolacího soudu (a to výslovně proti oběma jeho výrokům) podal žalobce dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu , (dále též jen „“),

argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek,

které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, respektive se odvolací soud při jejich řešení odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Konkrétně jde o následující

otázky:

[1] Jestliže insolvenční správce a insolvenční soud nepostupovali při vynětí majetku z majetkové podstaty v souladu s , je (sporný) majetek nadále součástí majetkové podstaty?

[2] Přestává být majetek součástí majetkové podstaty již na základě rozhodnutí podle (že dlužník nemusí vydat ke zpeněžení majetek náležející do majetkové podstaty), nebo musí nejdříve dojít k jeho vynětí z majetkové podstaty podle ?

5. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou soudů a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

6. V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatel namítá nezákonnost postupu žalovaného a insolvenčního soudu při vynětí děl ze soupisu majetkové podstaty, jelikož nebyly splněny obě podmínky podle . Žalovaný totiž nedoložil, že jde o majetek, který nemůže sloužit k uspokojení věřitelů (neprodejnost děl). Argumentace soudů, že díla již nebyla součástí majetkové podstaty, neobstojí. Závěr odvolacího soudu, že díla byla řádně vyňata z majetkové podstaty, je v rozporu s (označenou) judikaturou Nejvyššího soudu. Odvolací soud neměl své rozhodnutí založit jen na konstatování vynětí děl ze soupisu majetkové podstaty, ale měl posoudit všechny okolnosti a podmínky tohoto postupu. Díla jsou tudíž nadále součástí majetkové podstaty.

7. V řízení o vylučovací žalobě je soud (k návrhu účastníků) oprávněn zabývat se i okolnostmi konkursního (správně insolvenčního) řízení. Odvolací soud tím, že se nezabýval námitkami neúčinnosti vynětí děl z majetkové podstaty, porušil zásady spravedlivého procesu a porušil právo dovolatele na spravedlivé soudní řízení (podle d), jelikož důsledkem zamítnutí žaloby je nastolení nevyvratitelné domněnky (podle ), že díla byla do soupisu majetkové podstaty pojata oprávněně.

8. Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.

III. Přípustnost dovolání

9. Pro dovolací řízení je rozhodný v aktuálním znění.

10. S přihlédnutím k době zahájení insolvenčního řízení ve věci dlužníka (10. května 2021) se v tomto řízení a v incidenčních sporech jím vyvolaných uplatní (a to též pro účely posouzení přípustnosti dovolání) i v době od 1. října 2024 ve znění účinném do 30. září 2024 [srov. článek II (Přechodná ustanovení) části první ].

11. V rozsahu, v němž směřuje proti výrokům o nákladech řízení (prvnímu výroku v části, v níž odvolací soud potvrdil rozhodnutí insolvenčního soudu o nákladech řízení, a druhému výroku, jímž odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení), Nejvyšší soud dovolání bez dalšího odmítl podle jako objektivně nepřípustné, jelikož přípustnost dovolání proti výroku o nákladech řízení vylučuje

12. Ve zbývajícím rozsahu (ohledně prvního výroku napadeného rozhodnutí v části týkající se věci samé) Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , odmítl podle a 2 jako nepřípustné. Učinil tak proto, že ani jedna z dovolatelem předestřených otázek přípustnost dovolání nezakládá a napadené rozhodnutí je (oproti mínění dovolatele) v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, od které neshledal důvod se odchýlit ani na základě argumentace obsažené v dovolání.

13. V rozsudku ze dne 29. října 2015, sp. zn. , uveřejněném pod číslem rozh. obč. (dále jen „R 116/2016“) [z něhož vyšel odvolací soud v projednávané věci a k jehož závěrům se dovolací soud přihlásil například v rozsudku ze dne 30. dubna 2020, sen. zn. ], Nejvyšší soud vyložil, že soud může vyhovět žalobě o vyloučení majetku z majetkové podstaty podle (excindační žalobě) při splnění následujících předpokladů:

[1] Označený majetek byl insolvenčním správcem příslušného dlužníka vskutku pojat do soupisu majetkové podstaty dlužníka.

[2] Vylučovací žaloba podaná osobou odlišnou od dlužníka došla soudu nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy této osobě bylo doručeno vyrozumění insolvenčního správce o soupisu majetku, k němuž tato osoba uplatňuje právo vylučující soupis (k tomu dlužno dodat, že osoba, která tvrdí, že označený majetek do majetkové podstaty nepatří, může podat vylučovací žalobu bez ohledu na to, zda jí bylo doručeno vyrozumění o soupisu tohoto majetku do majetkové podstaty dlužníka). Legitimace k podání vylučovací žaloby je dána již tím, že věc byla insolvenčním správcem zařazena (zapsána) do soupisu podstaty.

[3] Žalovaným je insolvenční správce.

[4] V době, kdy soud rozhoduje o vyloučení majetku, trvají účinky rozhodnutí o úpadku a sporný majetek je nadále sepsán v majetkové podstatě (nebyl v mezidobí ze soupisu majetku vyloučen).

[5] Osoba, která se domáhá vyloučení majetku ze soupisu, prokázala nejen to, že tento majetek neměl (nebo ke dni rozhodnutí o žalobě již nemá) být do soupisu zařazen, nýbrž i to, že právo, které vylučovalo zařazení majetku do soupisu, svědčí jí, nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být majetek zahrnut do soupisu a který zasahuje do její právní sféry.

14. Již z takto formulovaných předpokladů se podává, že pro úspěch vylučovací žaloby je určující stav věci v době, kdy soud rozhoduje o vyloučení majetku (ve smyslu ). V poměrech upravených , o konkursu a vyrovnání, se k této otázce výslovně vyjádřil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 3. dubna 2008, sp. zn. , uveřejněném pod číslem rozh. obč., jehož se pro insolvenční úpravu dovolává i R 116/2016.

15. Právní posouzení věci odvolacím soudem [vycházející ze zjištění, že díla (již) nebyla v rozhodné době sepsána v soupisu majetkové podstaty], je s těmito závěry v souladu.

16. K otázce č. 2 Nejvyšší soud dodává, že na jejím řešení rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá (a ani spočívat nemá) [nemůže zpochybnit závěr odvolacího soudu, že v době rozhodování o vyloučení nebyla díla sepsána v majetkové podstatě]. Právní otázka, na které rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí (ani nemá záviset), přípustnost dovolání založit nemůže (srov. shodně např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2022, sen. zn. ).

17. Namítá-li dovolatel, že odvolací soud zasáhl do jeho práva na spravedlivý proces (tím, že se nezabýval námitkami neúčinnosti vynětí sporných děl z majetkové podstaty), pak z a věty první vyplývá, že dovolací přezkum se zásadně předpokládá pro posouzení právní otázky vymezené v dovolání. Ke zmatečnostním vadám, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud přihlíží (toliko) u jinak přípustného dovolání ( věta druhá ), jestliže takové (tvrzené) procesní vady nezahrnují podmínku existence právní otázky procesního práva ve smyslu , což není případ projednávané věci; srov. i dikci věty druhé , která zmatečnosti jako způsobilý dovolací důvod výslovně vylučuje.

18. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o , a , když dovolání žalobce bylo odmítnuto a procesně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 1. 2026

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu