Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3756/18

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Filipa a Jana Musila o ústavní stížnosti Mgr. Svaty Vaňkové, zastoupené JUDr. Eliškou Vranou, advokátkou se sídlem v Praze, Pařížská 68/9, proti výrokům II. a III. rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. 9. 2018, č. j. 19 Co 138/2018-152, za účasti Krajského soudu v Brně jako účastníka řízení a Statutárního města Brna, Městské části Brno - Jundrov, se sídlem v Brně, Veslařská 56, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V záhlaví uvedeným rozsudkem změnil Krajský soud v Brně rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 21. 12. 2017, č. j. -133, a to tak, že (na rozdíl od soudu I. stupně) zamítl žalobu o určení neplatnosti výpovědi nájmu bytové jednotky (výrok I.). Výrokem II. uložil odvolací soud stěžovatelce a jejímu manželovi nahradit vedlejšímu účastníkovi společně a nerozdílně náklady nalézacího řízení ve výši 13 189 Kč; výrokem III. náklady odvolacího řízení ve výši 13 652 Kč (vedlejší účastník byl v řízení zastoupen advokátem).

Proti rozsudku Krajského soudu v Brně, přesněji proti jeho nákladovým výrokům II. a III., podala stěžovatelka zastoupená advokátkou včasnou ústavní stížnost. Stěžovatelka odkazuje na nález Ústavního soudu

sp. zn.

a namítá, že zastoupení vedlejšího účastníka advokátem ve sporu o určení neplatnosti výpovědi nájmu nelze považovat za účelné, neboť je v možnostech statutárního města vytvořit materiální a personální předpoklady pro zastupování v podobných sporech týkajících se majetku obce. Jinak řečeno, vedlejší účastník neměl zmocnit pro předmětný spor advokáta, měl v řízení před obecnými soudy hájit své zájmy prostřednictvím pověřeného zaměstnance, a pokud advokáta zmocnil a v souvislosti s tím vznikly náklady právního zastoupení, nejde o náklady účelně vynaložené.

Tím, že odvolací soud překvapivě změnil nákladový výrok nalézacího soudu, dopustil se podle stěžovatelky libovůle, porušil princip právní jistoty, právo na spravedlivé řízení a rovněž na ochranu majetku. Podle stěžovatelky odvolací soud postupoval v rozporu s d (dále jen ), ve spojení s y, porušil též a y, jakož i a y.

Ústavní soud se seznámil s obsahem ústavní stížnosti, napadeného rozhodnutí i předcházejícího rozsudku nalézacího soudu a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je sice přípustná, avšak zjevně neopodstatněná.

Především je třeba zdůraznit, že předmětem přezkumu je "pouze" nákladové rozhodnutí, a to ještě o částkách, které lze považovat za bagatelní. Ústavní soud konstantně judikuje, že při přezkumu podobných rozhodnutí je značně zdrženlivý; rozhodování o nákladech řízení je doménou obecných soudů a Ústavnímu soudu nepřísluší do jejich rozhodovací činnosti zasahovat, nezjistí-li zjevný exces, což se v tomto případě nestalo.

Odvolací soud nerozhodl překvapivě, ale v intencích příslušných ustanovení procesního předpisu, které mu umožňují rozsudek nalézacího soudu změnit, a může změnit i související nákladové výroky. Napadené rozhodnutí je řádně odůvodněno a odvolací soud zjevně nepovažoval předmětný spor za tak jednoduchý, aby bylo možné považovat zastoupení obce advokátem v tomto konkrétním případě za zbytečné a neúčelné. Stěžovatelkou odkazovaný nález nelze chápat tak, že by měly obce paušálně a ve všech případech zakázáno zmocnit k hájení svých zájmů v řízeních před obecnými soudy advokáty. Spor o určení neplatnosti nájmu nelze považovat za jednoduchý; dospěl-li odvolací soud k závěru, že vítězný účastník vynaložil náklady na zastoupení advokátem účelně a své rozhodnutí řádně odůvodnil, nemá Ústavní soud žádný důvod do rozhodovací činnosti obecných soudů zasahovat.

S ohledem na shora uvedené Ústavní soud dospěl k závěru, že napadenými rozhodnutími nebyla porušena ústavně zaručená práva stěžovatelky; proto na základě výše uvedených důvodů stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. ledna 2019

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu