Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 51/2026

30 Cdo 51/2026-54

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Janem Kolbou v právní věci žalobce P. B., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody a o přiměřené zadostiučinění za zdravotní a psychickou újmu a o zaplacení 2 815 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. (původně u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. ), o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 10. 9. 2025, č. j. -30, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Okresní soud v Liberci jako soud prvního stupně usnesením ze dne 4. 6. 2025, č. j. -23, vyslovil svoji místní nepříslušnost (výrok I) a rozhodl o tom, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 2 jako soudu místně příslušnému (výrok II).

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci jako soud odvolací napadeným usnesením ze dne 10. 9. 2025, č. j. -30, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 24. 10. 2025 včasné dovolání (č. l. 37).

Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 27. 11. 2025, č. j. -45, vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku z dovolání, který činí 4 000 Kč. Současně byl žalobce poučen, že nebude-li do 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek uhrazen, bude dovolací řízení zastaveno.

Na uvedenou výzvu žalobce reagoval žádostí o osvobození od soudních poplatků za podání předmětného dovolání ze dne 9. 12. 2025 (č. l. 47). O této žádosti soud prvního stupně nerozhodoval a předložil dovolání k rozhodnutí Nejvyššímu soudu.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ), dále jen „ “.

Podáním dovolání ze dne 10. 10. 2025 vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků 4 000 Kč.

Protože žalobce dosud nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením soudu prvního stupně (viz výše), Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti napadenému usnesení odvolacího soudu podle ustanovení , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zastavil.

Dovolací soud vědom, že vyzval-li soud prvního stupně poplatníka k zaplacení soudního poplatku za dovolání, bylo rovněž na soudu prvního stupně, aby dovolací řízení zastavil ve smyslu věty druhé , o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017. V daném případě však Nejvyšší soud z důvodu hospodárnosti řízení o dovolání zastavil, jak je shora uvedeno, neboť z postoje dovolatele v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že dovolatel pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval a respektoval procesní povinnosti podmiňující jejich věcné projednání. Opakovaně i v dalších jím zahajovaných řízeních v žalobě ani v řádných či mimořádných opravných prostředcích neuvádí ani takové základní skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, čeho a z jakých důvodů se domáhá. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2019, sp. zn. , či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. ). K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud i v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , nebo (ve věci téhož dovolatele) usnesení ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. , proti němu podané ústavní stížnosti Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. , a ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. .

O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť tímto usnesením se řízení ve věci samé nekončí a o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodne soud prvního stupně ve svém konečném rozhodnutí.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 1. 2026

JUDr. Jan Kolba pověřený člen senátu