Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Nd 13/2026

23 Nd 13/2026-98

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobkyně Rakovnického investičního bytového družstva, se sídlem v Rakovníku, Pražská 2606, identifikační číslo osoby 26192837, zastoupeného Mgr. Pavlem Letáčkem, advokátem se sídlem v Praze, Jana Masaryka 252/6, proti žalované A. D., toho času neznámého pobytu, zastoupené procesním opatrovníkem Mgr. Markem Jirmanem, advokátem se sídlem v Rakovníku, Poštovní 18, o zaplacení 118 651 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň-sever pod sp. zn. , o určení místně příslušného soudu, takto:

Odůvodnění:

Žalobou podanou k Okresnímu soudu Plzeň-sever dne 21. 3. 2024 se žalobkyně podle nájemní smlouvy uzavřené dne 25. 2. 2020 domáhá na žalované zaplacení částky 118 651 Kč s příslušenstvím jako dlužného nájemného a úhrad za služby spojené s nájmem bytu v domě na adrese XY.

Okresní soud Plzeň-sever usnesením ze dne 29. 8. 2025, č. j. -85, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud ji projedná a rozhodne. Usnesení odůvodnil tím, že žalovaná je občankou XY republiky, v řízení je podle čl. 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) – dále jen „nařízení Brusel I bis“ – dána výlučná mezinárodní příslušnost soudů členského státu, v němž se nemovitost nachází, tj. soudů České republiky, avšak místní příslušnost soudu určit podle vnitrostátních pravidel nelze. Žalovaná totiž nemá v České republice evidován žádný druh pobytu, její poslední hlášená adresa pobytu byla v XY od 3. 3. 2022 do 18. 4. 2023 se nacházela ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici Světlá na Sázavou a při propuštění uvedla adresu pobytu XY. Její pobyt však není znám a nepodařilo se zjistit ani její bydliště v době podání žaloby. Nelze též uzavřít, že by se zdržovala na adrese evidovaného pobytu ve XY, kam jí byly doručeny písemnosti pouze fikcí.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek předloží Nejvyššímu soudu.

Podle jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Ustanovení odkazem na splnění podmínek předpokládá, že se otázkou pravomoci (mezinárodní příslušnosti) českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud. Jestliže tedy ve věci již probíhá řízení a procesní soud vysloví svou místní nepříslušnost a postupem podle věc předloží Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne, nemá Nejvyšší soud jinou možnost, než takový soud určit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč.). Ostatně Okresní soud Plzeň-město mezinárodní příslušnost českých soudů dovodil na základě nařízení Brusel I bis (srov. též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 15. 1. 1985, C-241/83, Erich Rösler proti Horstu Rottwinkelovi, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2016, sp. zn. ) a neúspěšně pátral po bydlišti žalované.

Nejvyšší soud proto určil soudem příslušným k projednání a rozhodnutí věci Okresní soud v Rakovníku, v jehož obvodu se nachází nemovitá věc, jíž se týká spor účastnic o zaplacení nájemného a dalších plateb s nájmem spojených, a v němž měla podle zjištění soudu žalovaná poslední známé bydliště v České republice.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 1. 2026

Mgr. Jiří Němec předseda senátu