Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2090/18

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Lichovníka a soudců Vladimíra Sládečka a Davida Uhlíře (soudce zpravodaj) o ústavní stížnosti I. M., zastoupeného Mgr. Miroslavem Dongresem, advokátem se sídlem v Jablonci nad Nisou, Dolní náměstí 679/5, proti rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy, sp. zn. KRPA-146337-3/PŘ-2018-000M21 pokutového bloku č. B0069296 série AB/2017, za účasti Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Hlídka Policie České republiky uložila stěžovateli dne 18. 4. 2018 pokutu ve výši 500 Kč příkazem na místě pro přestupek spočívající v nezastavení osobního automobilu na červený signál "Stůj". Stěžovatel pokutový blok podepsal.

2. Proti tomuto rozhodnutí stěžovatel brojil ústavní stížností, neboť se domníval, že jím došlo k porušení jeho práva na tlumočníka v trestním řízení. Porušení tohoto práva stěžovatel spatřoval v tom, že je chorvatským státním příslušníkem a nerozumí českému jazyku. V příkazním řízení tedy neměl možnost se bránit, protože nerozuměl jeho následkům. Toto výslovně prohlásil před zasahujícím policistou. Podpis pokutového bloku i zaplacení pokuty nejsou pro hodnocení věci podstatné, neboť je rozhodující, že v řízení zahájeném z úřední povinnosti musí být tlumočník stěžovateli poskytnut.

3. Ústavní soud se seznámil s ústavní stížností, napadenými rozhodnutím i listinami správního spisu; dospěl k závěru, že se jedná návrh přípustný, avšak zjevně neopodstatněný [pro rozhodná kritéria srov. nález

sp. zn.

ze dne 25. 9. 2007 (N 148/46 SbNU 471)]. Zjevná neopodstatněnost ústavní stížnosti, přes její ústavněprávní rozměr, může mimo jiné plynout také z předchozích rozhodnutí Ústavního soudu, řešících shodnou či obdobnou právní problematiku [usnesení

sp. zn.

ze dne 24. 9. 2002 (U 31/27 SbNU 341)].

4. Pro posouzení námitek ústavní stížnosti je podstatný rozsah jazykových znalostí stěžovatele ve vztahu k povaze deliktu, který je mu kladen za vinu, a ke složitosti úřední komunikace ze strany policie. Rozhodující je, zda stěžovatel byl schopen účinně hájit svá práva sám (srov. rozsudek ESLP ze dne 24. 2. 2009 ve věci Protopapa proti Turecku, č. 16084/90, odst. 81).

5. Ze správního spisu Ústavní soud zjistil, že stěžovatel totožné námitky uplatnil již dříve, v podnětu k přezkumu rozhodnutí o pokutě. Zasahující policisté se k věci vyjádřili tak, že stěžovatel českému jazyku rozuměl. Dále soud zjistil, že stěžovateli byla pokuta v blokovém či příkazním řízení udělena nejméně desetkrát a že stěžovatel v České republice již od roku 1997 podniká. S ohledem na právě uvedené nejsou prostá, ničím nepodložená tvrzení stěžovatele věrohodná - napadené rozhodnutí se týká právně jednoduchého deliktu v dopravě a obsahuje všechny náležitosti. Není zde jediný náznak toho, že by stěžovatel nevěděl, co s ním policisté řešili a jaké to bude mít následky. Stěžovatel přitom v České republice pobývá a podniká dlouhodobě a má opakovanou zkušenost s řešením přestupků. Zásadní, ústavně neakceptovatelný procesní exces zasahujících policistů tedy z podkladů správního spisu neplyne a ústavní stížnost jej nijak neprokazuje.

6. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud odmítl ústavní stížnost podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. prosince 2018

Tomáš Lichovník v. r.

předseda senátu