Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 17/2026

20 Cdo 17/2026-289

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného Družstva Balabenka, se sídlem v Praze 9, Sokolovská č. 1252/230, identifikační číslo osoby 44849362, zastoupené JUDr. Ivanou Sittkovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Medkova č. 913/48, proti povinnému T. M., pro vyklizení a zaplacení částek 74 144,50 Kč a 4 356 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. června 2025, č. j. -246, takto:

Dovolání povinného se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Nejvyšší soud dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. června 2025, č. j. -246, podle ustanovení , , ve znění účinném od 1. ledna 2022 (srov. část první čl. II bod 1 ), dále jen „ “, odmítl, neboť dovolání nesplňuje obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení , když především neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle ustanovení věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Dovolatel vymezil přípustnost dovolání následovně: „Napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam proto, že byly řešeny právní otázky, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, a otázka, která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně.“ Tímto způsobem však přípustnost dovolání být založena nemůže, neboť dovolatel se ani nepokusil formulovat jakoukoliv otázku, kterou by se měl dovolací soud zabývat. Právní úprava dovolacího řízení účinná od 1. ledna 2013 předpokládá, že dovolací soud se bude při posouzení přípustnosti dovolání zabývat právní otázkou, kterou dovolatel konkrétně vymezí. Jestliže taková právní otázka není v dovolání určitě, správně a s dostatečnou srozumitelností vymezena, nelze žádat po dovolacím soudu, aby se jeho přezkum stal neomezenou revizí věci, jež by se ocitla v rozporu s přezkumnými limity dovolacího řízení, danými zejména ustanovením (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2008, sp. zn. , či ze dne 14. září 2010, sp. zn. ).

Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že tvrzení o zásadním právním významu dovoláním napadeného usnesení je z hlediska způsobilosti založit přípustnost dovolání právně zcela bezvýznamné. Dovolatel patrně přehlédl, že přípustnost dovolání ve smyslu ustanovení není již od 1. ledna 2013 budována na kritériu „zásadní právní významnosti“ napadeného rozhodnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2013, sen. zn. ).

Nedostatek vymezení přípustnosti dovolání nelze již odstranit, poněvadž lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. ustanovení větu první ), uplynula. Jde přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání.

Povinný spolu s dovoláním vznesl námitku podjatosti všech soudců – členů senátu Městského soudu v Praze sp. zn. , protože „úmyslně rozhodují v jeho neprospěch“ a minimálně někteří byli účastni vydání „úmyslně nezákonného rozhodnutí, které je předmětem exekuce“, a tedy jsou podle dovolatele pro svůj poměr k osobě povinného a k předmětu řízení vyloučeni z rozhodování ve věci. Protože je z obsahu námitky podjatosti zřejmé, že povinný soudcům vytýká jejich postup v řízení o projednávané věci (srov. ), a ani skutečnost, že soudce vydal exekuční titul, není důvodem pro vyloučení soudcez projednávání a rozhodování věci v exekučním řízení, vyhodnotil Nejvyšší soud bez dalšího takovou námitku podjatosti jako nedůvodnou.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. 1. 2026

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu