Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
22 C 284/2022
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 38 534 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 26 188 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 361,41 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 26 188 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 12 346 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 118,27 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 202,29 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1 885 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úrok ve výši 23,43 % ročně z částky 28 073 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá.
III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 1 339 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 26 188 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 361,41 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 26 188 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 12 346 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 118,27 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 202,29 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1 885 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úrok ve výši 23,43 % ročně z částky 28 073 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá. III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 1 339 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
1. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, a žalovaným byla 29. 7. 2020 uzavřena„ Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo“. Před jejím uzavřením posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Dle § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných, přiměřených informací získaných i od spotřebitele, je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, i z jiných zdrojů. Spotřebitel je povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, spotřebitel je povinen tyto na žádost věřitele vysvětlit, doplnit. Žalobkyně, právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil zákonnou povinnost dle § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, především vyhodnocením informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný byl dotazován na rodinné, majetkové, pracovní, jiné poměry tyto informace byly ověřovány doklady vyžádanými od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka („ Dokumenty k ověření“,„ Dokumenty na ověření finanční situace“), zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Toto potvrzuje i předmětná smlouva, kdy v čl. 7 je uvedeno:„ Zákazník potvrzuje, že příjmení jméno s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet Spotřebitelský úvěr, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem Karty zákazníka – Žádosti o Spotřebitelský úvěr a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V čl. 7 smlouvy žalovaný prohlásil, že před uzavřením smlouvy poskytl úplné, pravdivé, přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnutou půjčku, zápůjčku, je plně svéprávný pro uzavření smlouvy, je schopen splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaný stvrdil podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly spolupracovníkem právního předchůdce žalobce odeslány do jeho obchodního informačního systému obsahujícího skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, který schopnost splácet danou částku vyhodnotil. Po odborném posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení byla teprve s žalovaným uzavřena smlouva. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného v kartě zákazníka. Žalobkyně nadto zdůrazňuje, že žalovaný se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů, zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu, § 211 zákona č. 40/2009 Sb. , trestního zákoníku , v pozdějším znění. Nepochybně není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda žadatel o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod, zda jedná poctivě. Žalobkyně odkazuje § 6 odst. 1 a § 7 o. z., kdy„ každý má povinnost jednat v právním styku poctivě“,„ má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře“. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura, z nichž plyne, že není povinností jedné strany a priori nedůvěřovat straně druhé, naopak, presumuje se poctivost jednání spolukontrahenta. Pokud by i soud shledal, že žalobkyně dostatečně neprokázala splnění zákonné povinnosti dle § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, žalobkyně upozorňuje, že smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (1. 12. 2016), neprokázání splnění této povinnosti nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy (§ 87 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru). Dle smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku 30 000 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet uvedený ve smlouvě. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 9 744 Kč, odměnu za administrativní činnost 6 000 Kč, hotovostní inkaso splátek 12 000 Kč. Úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškeré poplatky žalobkyně souhrnně nazývá„ úhrady za služby“. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 12 měsíčních splátkách á 3 812 Kč počínaje 18. 9. 2020, poslední splátka 18. 8. 2021. Rozpis splátek byl uveden i ve splátkovém kalendáři, který žalovaný obdržel ihned po uzavření smlouvy. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, porušil závazky smlouvy. V důsledku porušení smluvních povinností žalovaným (prodlení s hrazením splátek), na něž byl žalovaný právním předchůdcem žalobkyně upozorňován, využil právní předchůdce žalobce svého práva a k 22. 4. 2021 dluh zesplatnil, vyzval žalovaného k okamžité úhradě. S ohledem na předčasnou splatnost dluhu nárokoval právní předchůdce žalobce úhrady za služby, dle čl. 1 smlouvy jen ve výši splatné do data zesplatnění dluhu. Protože žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu právního předchůdce žalobkyně řádně a včas neuhradil, vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo požadovat ode dne následujícího po marném uplynutí poskytnuté lhůty pro úhradu dluhu úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky do jejího úplného zaplacení. Po zesplatnění dluhu, od 23. 5. 2021, se současně neuhrazená jistina dále úročí až do jejího zaplacení úrokem 23,43 % ročně, čl. 1 smlouvy (k rozhodnutí žalobkyně úrokem v nižší sazbě, než byla smluvními stranami sjednána). Pohledávka z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, všemi právy s ní spojenými, byla společností právnická osoba, postoupena smlouvou o postoupení pohledávek z 7. 1. 2022 žalobkyni jako novému věřiteli, účinnost 7. 1. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z 7. 1. 2022. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně aktivní legitimaci. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení žalobci uhradil 3 812 Kč, z toho jistina 1 927 Kč, úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 385 Kč, poplatek za administrativní činnost 500 Kč Poslední platba na pohledávku byla žalovanou uhrazena 1. 7. 2021. Ke dni postoupení 7. 1. 2022 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 40 913 Kč, a sestává z dlužné jistiny 28 073 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 6 961 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 3 500 Kč. Příslušenství pohledávky tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 40 913,79 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které žalobkyně neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení celkové dlužné částky 38 534 Kč sestávající z dlužné jistiny 28 073 Kč, dlužných úhrad za služby 10 461 Kč, kapitalizovaných úroků 4 202,29 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 1 479,68 Kč, úroků 23,43 % ročně z dlužné jistiny 28 073 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny 28 073 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Kapitalizovaný úrok 4 202,29 Kč je úrok 23,43 % ročně z dlužné jistiny 28 073 Kč od 23. 5. 2021 do data postoupení 7. 1. 2022. Kapitalizovaný úrok z prodlení 1 479,68 Kč je zákonný úrok z prodlení 8,25 % ročně počítaný z dlužné jistiny 28 073 Kč od 23. 5. 2021 do data postoupení 7. 1. 2022. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o. s. ř. o. s. ř. písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobkyně je tak nucena se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu. Žalobkyně požaduje rovněž náhradu nákladů řízení.
2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.
3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalované bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp.zn. 21 Cdo 1695/2005 . Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu.
5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:
6. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 29. 7. 2020 smlouvu o úvěru, kdy právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 9 744 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6 000 Kč. Celková dlužná částka tak činila 45 744 Kč RPSN byla uvedena 129,63 %. Počet měsíčních splátek úvěru byl 12 ve výši 3 812 Kč. Číslo účtu, na který má být plněno je uvedeno bankovní účet. Žalovanému byl adresován dopis ze dne 29. 7. 2020 obsahující sdělení o možnosti kontrolovat stav splátek prostřednictvím účtu zákazníka, byly uvedeny přístupové údaje, zároveň byl zasílán i splátkový kalendář. (smlouva o úvěru na čl. 21 – 23 spisu, dopis na čl. 29 spisu) Žalovaný signoval formulář Zpracování osobních údajů – prohlášení a souhlasy žadatele. (formulář na čl. 17 – 18 spisu)
7. Dle výpisu z účtu vedeného ke jménu právnická osoba, č. bankovní účet za období 1. 7. 2020 – 31. 7. 2020 je evidována odchozí platba dne 29. 7. na účet č. bankovní účet ve výši 30 000 Kč (výpis z účtu na čl. 24 spisu)
8. V Kartě zákazníka žalovaný uvedl, že žádá o poskytnutí úvěru 30 000 Kč se splatností 12 měsíců, je středoškolského vzdělání, svobodný, počet nezaopatřených dětí, osob – 0, bydlí v nájemním bytě u soukromé osoby. Dále žalovaný uvedl, že je osobou samostatně výdělečně činnou na dobu neurčitou, celé jméno žalovaného, IČO, ulice a číslo, obec, obec, od 1. 10. 2018. K ověření údajů bylo uvedeno: obchodní rejstřík. Měsíčně příjem byl uveden 18 000 Kč, další příjmy 0 Kč, celkem příjmy 18 000 Kč, výdaje na bydlení 5 000 Kč, osobní výdaje 3 410 Kč, splátky zápůjček/úvěrů 2 000 Kč, ostatní výdaje (doprava, telefon, apod.) 1 000 Kč, celkem výdaje 11 410 Kč, použitelný příjem 6 590 Kč. V rubrice„ dokumenty k ověření finanční situace žadatele“ není uvedeno ničeho. (karta zákazníka na čl. 16 spisu)
9. Dopisem ze dne 10. 3. 2021 byla žalovanému adresována Výzva k úhradě spotřebitelského úvěru před jeho zesplatněním. (dopis na čl. 28 spisu) Dopisem ze dne 22. 4. 2021 bylo žalovanému adresováno Oznámení o zesplatnění spotřebitelského úvěru a výzva k úhradě dluhu. (dopis na čl. 30 spisu)
10. právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne 7. 1. 2022 smlouvu o postoupení pohledávek, kdy pohledávka za žalovaným byla uvedena v seznamu pohledávek. Žalovanému byl adresován dopis datovaný dne 3. 2. 2022, jehož obsahem bylo oznámení o postoupení pohledávky a dopisem datovaným téhož dne Informace o zpracování osobních údajů. Podáno k poštovní přepravě dne 4. 2. 2022 (smlouva o postoupení pohledávek na čl. 32 – 35 spisu, seznam postupovaných pohledávek na čl. 31 spisu, oznámení o postoupení pohledávek, informace o zpracování osobních údajů na čl. 25 spisu, podací lístek na čl. 26 spisu)
11. Žalovanému byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně datovaný dne 14. 4. 2022, jehož obsahem je předžalobní upomenutí k úhradě dlužné částky. Podáno k poštovní přepravě dne 19. 4. 2022 (předžalobní upomínka na čl. 19 - 20 spisu, podací lístek na čl. 27 spisu)
12. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
13. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 29. 7. 2020 smlouvu o úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 30 000 Kč, žalovaný se zavázal plnit úrok ve výši 9 744 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 6 000 Kč, celkem částku 45 744 Kč RPSN byla uvedena 129,63 %. Počet měsíčních splátek úvěru byl 12 á 3 812 Kč. Číslo účtu, na který má být plněno je uvedeno bankovní účet. Žalovanému byl adresován dopis ze dne 29. 7. 2020 obsahující sdělení o možnosti kontrolovat stav splátek prostřednictvím účtu zákazníka, byly uvedeny přístupové údaje, splátkový kalendář. Dle výpisu z účtu č. bankovní účet je evidována odchozí platba dne 29. 7. na účet č. bankovní účet ve výši 30 000 Kč. V Kartě zákazníka žalovaný uvedl, že žádá o poskytnutí úvěru 30 000 Kč, splatnost 12 měsíců. Dále uvedl, že je středoškolského vzdělání, svobodný, počet nezaopatřených dětí, osob – 0, bydlí v nájemním bytě u soukromé osoby, je osobou samostatně výdělečně činnou na dobu neurčitou, celé jméno žalovaného, IČO, ulice a číslo, obec, obec, od 1. 10. 2018. Uvedené údaje byly ověřeny z obchodního rejstříku. Měsíčně příjem byl uveden 18 000 Kč, další příjmy 0 Kč, celkem příjmy 18 000 Kč, výdaje na bydlení 5 000 Kč, osobní výdaje 3 410 Kč, splátky zápůjček/úvěrů 2 000 Kč, ostatní výdaje (doprava, telefon, apod.) 1 000 Kč, celkem výdaje 11 410 Kč, použitelný příjem 6 590 Kč. V rubrice„ dokumenty k ověření finanční situace žadatele“ není uvedeno ničeho. Dopisem ze dne 10. 3. 2021 byla žalovanému adresována Výzva k úhradě spotřebitelského úvěru před jeho zesplatněním a dopisem ze dne 22. 4. 2021 Oznámení o zesplatnění spotřebitelského úvěru a výzva k úhradě dluhu. právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne 7. 1. 2022 smlouvu o postoupení pohledávek, pohledávka za žalovaným byla uvedena v seznamu pohledávek. Žalovanému byl adresován dopis datovaný dne 3. 2. 2022, oznámení o postoupení pohledávky. Žalovanému byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně datovaný dne 14. 4. 2022, předžalobní upomínka.
14. Shora uvedené bylo zjištěno u listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaná žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporovala, žádné důkazy nepředložila.
15. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb. “).
16. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.
17. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
18. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.
19. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
20. Dle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
21. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
22. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
23. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva označená jako smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude předána finanční částka, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátkách, přičemž takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí zápůjčky. Lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalovanému byly finanční prostředky poskytnuty v návaznosti na uzavření smlouvy, kdy nebyla sjednána povinnost druhé strany finanční prostředky rezervovat.
24. Soud má za prokázané, že pohledávka za žalovaným ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu. Dále bylo v řízení prokázáno, že uvedenou smlouvou, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 30 000 Kč, se žalovaný zavázal uhradit nadále i částku 6 000 Kč a 9 744 Kč. Lze tak konstatovat, že strany smlouvy sjednaly hotovostní úrok ve výši 15 744 Kč při poskytnutí částky 30 000 Kč. K tomu, které platby jsou úrokem, soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 07. 2014 vydaný ve věci sp. zn. 33 Cdo 1401/2014 , Občanský zákoník s komentářem, Praha 2009, str. 1856. Co se týká výše sjednaného úroku, tak Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí vydaném ve věci sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 uvedl, že při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné, přičemž nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok 15 744 Kč za poskytnutí jistiny 30 000 Kč. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný úrok byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat takto stanovenou úrokovou míru. K tomuto je namístě odkázat i na údaj o RPSN, který je uveden ve výši 129,63 %. Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 580 o. z. Pro úplnost soud podotýká, že shora uvedené části právního jednání lze oddělit od ostatního obsahu.
25. Především je však třeba odkázat na ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Odborná péče je korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , který je dle názoru soudu použitelný jak při výkladu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , tak pro výklad § 86 zákona č. 257/2016 Sb. ,„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18 , v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.
26. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl v době čerpání úvěru osobou samostatně výdělečně činnou. Zároveň však bylo prokázáno, že toto byl jediný údaj, který byl ověřen, když v kartě zákazníka je uvedena jediná listin listina , z níž byly údaje žalovaným uvedené ověřeny, a to„ obchodní rejstřík“. Takovéto hodnocení bonity žalovaného je však zcela nedostatečným. Vždy je třeba ověřit výši příjmů a výdajů tvrzených klientem v zákaznické kartě. Jak je uvedeno shora, nelze vycházet při hodnocení úvěruschopnosti pouze z údajů uvedených v zákaznické kartě. Tyto je třeba vždy ověřit listinami dokládajícími konkrétní uváděné údaje, ale také porovnat s příslušnými statistickými údaji, aby bylo zřejmé, že uváděné údaje jsou odpovídající realitě. Toto však v daném případě nebylo vůbec provedeno. V tomto případě byla ověřena pouze ta skutečnost, že žalovaný je osobou samostatně výdělečně činnou. Jeho příjmy, výdaje ověřovány nebyly. Nadto je třeba konstatovat, že i kdyby byly odpovídajícími, tak po odečtu splátky ve výši 3 812 Kč uvedeného disponibilního zůstatku žalovaného ve výši 6 590 Kč by žalovanému zbývala měsíčně k dispozici částka 2 778 Kč, tzn. denně v průměru 93 Kč, což je částka neprosto nedostatečná pro vytvoření jakékoliv finanční rezervy, úhradu jakýchkoliv dalších výdajů. Nadto bylo třeba také hodnotit, že žalovaný již čerpal úvěry, což se ze zákaznické karty podává, což naopak značí potřebu vyšší pozornosti při přezkumu úvěruschopnosti, neboť zde je zvýšené riziko schopnosti splácet závazky. Za této situace nemůže být uzavřeno, že majetkové poměry žalovaného tomuto umožňují řádně hradit částku čerpaného úvěru. Tedy ani z hlediska hodnocení dle § 87 , odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. nelze hodnotit závazek jako platně sjednaný.
27. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla na základě smlouvy o zápůjčce vyplacena částka ve výši 30 000 Kč. Pokud žalovaný plnil částku 3 812 Kč, což v řízení nebylo sporováno, je nadále povinen k úhradě částky 26 188 Kč a příslušenství, kdy žalovaný je povinen takto plnit v režimu §§ 2991, 2993 o. z.
28. Žalobkyně se domáhala úhrady částky 38 534 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 479,68 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 202,29 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 28 073 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úrok 23,43 % ročně z částky 28 073 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení.
29. Žalovaný byl zavázán k úhradě částky 26 188 Kč, pro částku 12 346 Kč byl žalobní návrh zamítnut. Dále byl žalovaný zavázán k plnění kapitalizovaného úroku z prodlení z částky 26 188 Kč od 23. 5. 202 do 7. 1. 2022 ve výši 1 361,41 Kč, pro částku kapitalizovaného úroku z prodlení 118,27 Kč byl žalobní návrh zamítnut. Dále byl žalovaný zavázán k úhradě úroku z prodlení z částky 26 188 Kč od 8. 1. 2022 ve výši 8,25 %, v té části, v níž se žalobkyně domáhala úhrady úroku z prodlení z částky 1 885 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, byl návrh zamítnut. Dále jako nedůvodný byl návrh zamítnut v té části, v níž se žalobkyně domáhala úhrady úroku kapitalizovaného ve výši 4 202,29 Kč, běžícího ve výši 23,43 % ročně z částky 28 073 Kč od 8. 1. 2022.
30. Pro úplnost soud uvádí, že o úroku z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
31. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 , odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , dle nějž účastníku, který měl ve věci převážný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva v řízení. Soud tak přiznal v řízení převážně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 339 Kč. Nekrácená částka nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 1 542 Kč a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto činí částku 2 178 Kč a sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši 1 500 Kč a z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby á 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu) dle § 14b , odst. 1, písm. c), bodu 3, odst. 5, písm. a), § 11 , odst. 1, písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137 , odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 378 Kč. Žalobkyně se domáhala částky 38 534 Kč = 100 %, úspěšnou byla pro částku 26 188 Kč = 68 %, 100 % - 68 % = 32 %; 68 % - 32 % = 36 % poměrů úspěchu žalobkyně ve věci. 36 % z částky celkových nákladů řízení ve výši 3 720 Kč (1 542 Kč + 2 178 Kč) činí 1 339 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 , odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) v zákonné pariční lhůtě (§ 160 , odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.