Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

46 C 295/2022

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 6 552,95 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 552,95 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 696,62 Kč od 4. 11. 2013 do 2. 6. 2020, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 577,85 Kč od 4. 11. 2013 do 2. 6. 2020, s úrokem 26,08 % ročně z částky 3972,95 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 3972,95 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení ve výši 10 %, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 552,95 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 696,62 Kč od 4. 11. 2013 do 2. 6. 2020, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 577,85 Kč od 4. 11. 2013 do 2. 6. 2020, s úrokem 26,08 % ročně z částky 3972,95 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 3972,95 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení ve výši 10 %, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení pouze zkrácené odůvodnění podle , , ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ “).

Předmětem řízení bylo zaplacení 6 552,95 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty číslo (dále jen„ úvěrová smlouva“), která byla uzavřena mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO číslo, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) dne 4. 11. 2013. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2021 postoupena z právního předchůdce žalobkyně na právnická osoba a.s., která dále pohledávku postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021 na žalobkyni.

Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek

Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaná uzavřela dne 4. 11. 2013 s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu, na základě které se právní předchůdce žalobkyně poskytnout žalované úvěr ke kreditní kartě až do výše sjednaného úvěrového limitu 31 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet splátkami alespoň v minimální stanovené výši 2 % z čerpaného úvěru, vždy do data uvedeného ve výpise (zjištěno ze smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty číslo produktových podmínek účinných od 1. 6. 2013). Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil schopnost žalované splácet úvěr (zjištěno z žádosti o smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty ze dne 4. 11. 2013, vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 18. 7. 2022). Žalovaná načerpala celkem 16 200 Kč, a sice dne 29. 11. 2013 částku 4 000 Kč, dne 9. 12. 2013 částku 4 000 Kč, dne 19. 12. 2013 částku 7 000 Kč, dne 6. 5. 2014 částku 1 000 Kč a dne 1. 8. 2014 částku 200 Kč. Žalovaná měsíčně splácela předepsané splátky, poslední splátku uhradila dne 21. 10. 2019 (zjištěno z platební historie a výpisů z účtu za období od 4. 11. 2013 do 2. 7. 2020). Z důvodu prodlení žalované s placením minimálních splátek právní předchůdce žalobkyně pohledávku žalované zesplatnil (zjištěno z upomínky ze dne 3. 6. 2020). Právní předchůdce postoupil pohledávku za žalovanou na právnická osoba, a.s., IČO, sídlem adresa, která následně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2021, z oznámení právnická osoba, anonymizováno, o postoupení pohledávek ze dne 5. 11. 2021 včetně poštovního podacího archu). Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě svého dluhu (zjištěno z předžalobní výzvy včetně poštovního podacího archu).

Po právní stránce byla věc posouzena podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), a to s ohledem na datum uzavření úvěrové smlouvy. Aktivní legitimace žalobkyně však byla posouzena v souladu s  a násl. , (dále jen „ “), jelikož k postoupení pohledávky za žalovanou došlo za jeho účinnosti (srov. s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2020 sp. zn. ).

S ohledem na skutečnost, že žalovaná vystupovala v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc rovněž podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 25. 2. 2013 (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“), a dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně neposoudil úvěruschopnost žalované ve smyslu zákona o spotř. úvěru.

Právní předchůdce žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházel pouze z žalovanou tvrzeného měsíčního příjmu za 3 měsíce ve výši 13 000 Kč představující starobní důchod a z celkového měsíčního příjmu domácnosti ve výši 13 200 Kč bez jakéhokoliv dalšího ověření jeho pravdivosti. Výdaje žalované pak odhadoval pouze na základě historických dat z ČSÚ, aniž by měl doloženo, kde žalovaná skutečně žije a s jakými měsíčními náklady a spokojil se s její odpovědí„ vlastní dům/byt“. Právní předchůdce žalobkyně nemusel mít doloženy veškeré příjmy a výdaje žalované, ale předpokladem řádného posouzení úvěruschopnosti je mít doloženy alespoň příjmy a výdaje podstatné, k čemuž v daném případě vůbec nedošlo. Na základě těchto informací dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nemohl disponovat dostatkem informací od žalované, aby mohl řádně vyhodnotit její majetkové poměry pro účely její schopnosti splácet úvěr. Důsledkem nedodržení zákonné povinnosti vyplývající z § 9 zákona o spotř. úvěru věřitele proto byla absolutní neplatnost smlouvy ve smyslu § 39 obč. zák. (viz rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 účastníků OPR- Finance s.r.o. v. GK).

Aktivně legitimované žalobkyni by tak s ohledem na shora uvedené náležela pouze částka odpovídající bezdůvodnému obohacení (finanční prostředky byly žalované poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 451 obč. zák.), avšak poskytnuté finanční prostředky ve výši 16 200 Kč byly žalovanou postupně splaceny ke dni 20. 4. 2016, kdy uhradila splátku ve výši 463,83 Kč.

S ohledem na uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož žalované, která byla ve věci plně úspěšná, žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).