Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

46 C 328/2022

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zrušení vyživovací povinnosti

rozsudkem pro uznání

takto:

I. Vyživovací povinnost žalobkyně k žalovanému stanovená rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 4. 1. 2011 č. j. -23 se s účinností od 1. 5. 2022 zrušuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vyživovací povinnost žalobkyně k žalovanému stanovená rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 4. 1. 2011 č. j. -23 se s účinností od 1. 5. 2022 zrušuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení , , (dále jen „ ”).

Předmětem řízení je zrušení vyživovací povinnosti žalobkyně k žalovanému stanovené rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací s účinností od 1. 5. 2022 z důvodu schopnosti žalovaného se samostatně živit.

U nařízeného jednání soudu dne 8. 11. 2022 žalovaný nárok, který je proti němu uplatňován žalobou uznal.

S ohledem na uvedené jsou splněny všechny podmínky a 3 pro vydání rozsudku pro uznání, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle , nárok žalobce uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle rozsudek pro uznání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír ( a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro uznání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro uznání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro uznání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. , o zvláštních řízeních soudních, (dále jen„ z.ř.s.”)), b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. z.ř.s. ve spojení s § , 371 z.ř.s.); c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. Bureš, Drápal, Krčmář, Mazanec, , Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, C.H.Beck, str. 332, bod 5 a 6).

V posuzované věci se jedná o spor z titulu vyživovací povinnosti mezi rodičem a dítětem ve smyslu , . Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír.

S ohledem na shora uvedené soud ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání podle , jelikož současně byla mezi účastníky již dříve uzavřena dohoda stejného obsahu (srov. s nálezem Ústavního soudu ze dne 13. 10. 2016 sp. zn. ).

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož žalobkyně, která byla ve věci plně úspěšná, se práva na náhradu nákladů řízení vzdala.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání, jelikož se účastníci práva odvolání po vyhlášení rozsudku výslovně vzdali.