Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 40/17

Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského, soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka (soudce zpravodaje) ve věci návrhu skupiny 17 senátorů Parlamentu České republiky, zastoupené Pavlem Uhlem, advokátem, sídlem Kořenského 1107/15, Praha 5 - Smíchov, na zrušení ustanovení § 33 odst. 9 a § 33d zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, o návrhu Statutárního města Kladna, sídlem náměstí starosty Pavla 44, Kladno, zastoupeného JUDr. Josefem Vostrejšem, advokátem, sídlem Wenzigova 1871/5, Praha 2 - Nové Město, na přiznání postavení vedlejšího účastníka, takto:

Návrh Statutárního města Kladna na přiznání postavení vedlejšího účastníka řízení se odmítá.

Odůvodnění

1. Před Ústavním soudem je vedeno pod

sp. zn.

řízení o návrhu skupiny 17 senátorů Parlamentu České republiky na zrušení ustanovení a , o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

2. Podáním ze dne 21. května 2018 požádalo Statutární město Kladno, jehož jménem jedná Mgr. Milan Volf, primátor města (dále jen "navrhovatel"), Ústavní soud o přiznání postavení vedlejšího účastníka řízení. Navrhovatel svou žádost odůvodnil tím, že má právní zájem na výsledku řízení, neboť se rozhodl využít svého zákonného oprávnění a z titulu svého úřadu požádal Magistrát města Kladna o vydání opatření obecné povahy, kterým se stanoví oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů na území Statutárního města Kladna. Uvedená žádost byla vyústěním usnesení 13. schůze Rady města Kladna ze dne 7. 8. 2017. Dne 7. 12. 2017 vydal Magistrát města Kladna, Odbor správní, pod č. j. OPŘ/4883/17 dle § 33d zákona o pomoci v hmotné nouzi opatření obecné povahy, kterým byla stanovena oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů na území Statutárního města Kladna. Navrhovatel podotkl, že zdaleka není jediným subjektem, jehož se problematika lokalit se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů týká, a proto předložil "Memorandum o společném zájmu", jehož signatáři jsou města a obce, které vyjadřují vůli účastnit se argumentace pro zachování současného znění zákona o pomoci v hmotné nouzi, neboť současná možnost postupu podle § 33 odst. 9 a § 33d citovaného zákona jim umožňuje naplňovat práva a povinnosti všech občanů a nikoliv pouze jedné ze skupin.

3. Návrhu navrhovatele na přiznání postavení vedlejšího účastníka v řízení podle hlavy druhé, oddílu prvního , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), tj. v řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů, nelze vyhovět.

4. je z hlediska vymezení účastníků a vedlejších účastníků řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů postaven na zásadě legality, tj. příslušné subjekty získávají takové postavení přímo ze zákona. Tento okruh subjektů je nutno respektovat, neboť byl zákonodárcem volen tak, aby do určité míry odrážel principy, na nichž je vystavěn ústavní pořádek České republiky (tedy především princip demokratické legitimity orgánů státu, princip dělby moci a ochrany menšiny), a aby korespondoval se samotným předmětem řízení (tj. posuzováním souladu právních předpisů s ústavním pořádkem České republiky). Těmto principům odpovídá zákonné vymezení okruhu účastníků řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů (viz a ); v těchto případech nelze přiznat postavení vedlejšího účastníka osobám, které prokáží právní zájem na výsledku řízení, a to ani podle . Proto již v minulosti obdobně Ústavní soud odmítl přiznat postavení vedlejšího účastníka řízení zájmovým skupinám, ačkoli i ty mají na výsledku řízení právní zájem [srov. nález

sp. zn.

ze dne 20. 10. 2004 (N 152/35 SbNU 117; 568/2004 Sb.)]. Navíc, jak již zdejší soud v minulosti také konstatoval, v řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů , s výjimkou případů nastalých v důsledku postupu podle § 35 odst. 2 a § 69 odst. 2 a 3 citovaného zákona, institut vedlejšího účastenství nezná [viz totožně nález

sp. zn.

ze dne 26. 4. 2006 (N 92/41 SbNU 173; 419/2006 Sb.)]. O takový případ však v posuzované věci nejde.

5. Na základě výše uvedeného Ústavní soud podle rozhodl, že se navrhovateli postavení vedlejšího účastníka nepřiznává.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. června 2018

Pavel Rychetský v. r.

předseda Ústavního soudu